24 prosince 2025

Veselé Vánoce 2025!

Vážení kolegové modeláři, reenactoři, vážení čtenáři pravidelní i příležitostní i všichni ti, kteří sem zavítali náhodně a rozhodli se přečistit si můj dnešní, každoroční vánoční článek v němž se pokusím shrnout co vše se mi za nyní již pomalu končící další rok mého života přihodilo. Co jsem zažil, co se povedlo i nepovedlo, co bylo šťastné a co spíše ne... 
Je neuvěřitelné, jak rychle to všechno zase uteklo, a jak moc dlouho mi trvalo tohle vše sepsat. 
Takže pokud máte chuť, čas a zájem ohlédnout se spolu se mnou, pohodlně se usaďte a začtěte se do mých dobrodružství. 
Jako obvykle se již dopředu omlouvám za případné drobné chyby, zbytečně složitá souvětí nebo ne zcela přesně uvedené skutečnosti. V tak dlouhém článku je někdy těžké udržet pozornost a velké množství textu přináší vysokou pravděpodobnost, že se prostě chybička vloudí. Snad to na celkovém dojmu z článku příliš neubere.
Letos opět začínám své vyprávění fotografií našeho vánočního stromku, který jsme si i tentokrát se slečnou Procházkovou nazdobili na chalupě. Stoprocentní dobový dojem mírně kazí příliš moderní skříň z níž shlíží Dr. Beneš, ale všechno nejde hned... My jsme spokojeni a hlavně rádi, že tak kouzelné místo máme. 

30 listopadu 2025

Plastiková zima 2025

Vážení čtenáři, v dnešní slavnostní první adventní neděli konečně přicházím zase s dalším článkem. Ano, po několika měsících. A ano, jako většina toho, co jsem letos vydal, bude i tento o nějaké akci, nikoli o mém konkrétním modelářském snažení. Ale alespoň to bude o akci modelářské. V Sobotu 29. 11. 2025 jsme totiž se slečnou Procházkovou vyrazili do bratislavského OC Styla na druhý ročník obnovené Plastikové zimy, celkově šlo letos o 17. ročník této úžasné soutěže. No a jaké jsou naše dojmy z letošního ročníku a tohoto výletu do Bratislavy? Různé, nicméně vesměs pozitivní! Pojďme se na to ale podívat postupně...
Ze všech modelů, které jsem letos na plastikové zimě viděl a které jsem si mohl lépe prohlédnout se mi bez váhání nejvíce líbil tento StuG III Ausf. G v měřítku 1:16 od firmy Heller. Perfektní práce!

31 července 2025

1945 - Cesta k osvobození

Výstava k 80. výročí konce 2. světové války

Muzeum Pod Vodárnou, Břeclav

25. 5. - 28. 10. 2025


Vážení čtenáři, příznivci modelařiny, vojenské historie a snad i mé tvorby a mého blogu, po více než měsíci vás zde opět vítám s dlouho slibovaným článkem, k jehož sepsání jsem se bohužel dokázal dostat až teď. Naštěstí ale stále není zcela pozdě a řekl bych, že mírné zpoždění v redakčním plánu nebude asi až tolik na škodu.
Nacházíme se v půli prázdnin a i když počasí aktuálně zcela nepřeje letním radovánkám, může být můj dnešní článek tipem pro mnohé z vás, jak naložit s volným časem a kam se zajet podívat. A pokud je pro vás Břeclav příliš daleko, nezoufejte. V takovém případě se můžete těšit alespoň na virtuální prohlídku prostřednictvím mého blogu a dnešního článku.
Já jako Starší seržant zdravotnické služby RKKA se svým družstvem z KVH Břeclav, tedy s Daliborem a s Vlkem. S nimi vyrážím na většinu ukázek z let 1938-45 někdy s větší, jindy s menší účasti i dalších členů břeclavského klubu. Dnes tu ale byli, myslím, všichni. 

20 června 2025

Les Misérables - Bedári (31. 5. 2025)

...ak ste už Bedárov videli a máte ich radi, príďte si ich vychutnať ešte raz – naplno, vedome, naposledy.

Každé predstavenie má teraz inú váhu.

Viac emócií. Viac vďaky. Viac života.

Divadlo Nová Scéna 


Vážení čtenáři, dnešní článek bude zcela mimo hlavní zaměření mého modelářského a vojenskohistorického blogu. I když na druhou stranu někteří dlouholetí návštevníci mých stránek si možná ještě vzpomenou, jak jsem před mnoha lety Bídníky coby knihu Victora Huga a samozřejmě i jako muzikál jenž na svět přivedli Claude-Michele Schönberg a Alain Boublil pojednával v několika článcích, zvláště pak ve spojení s tvorbou tří figurek v měřítku 1:35 a dokonce jedné figurky v měřítku 1:6. Ty časy jsou dávno pryč, ovšem prakticky ze všech mých příspěvků zde je stále více či méně patrné, že ve mě i po těch letos již dvanácti letech Bídníci stále žijí. A myslím, že i navždy budou. Můj zápal a nejrůznější ambice už nejsou tak žhavé, jako kdysi, ovšem ta jiskra ve mě stále je. A když přijde správný čas, rozhoří se naplno.
Za těch dvanáct let jsem muzikál na živo v divadle viděl zatím jen pětkrát, což jak se může zdát, není mnoho, ale v našich končinách není zase až tak snadné narazit na kvalitní inscenaci. Ostatně získat licenci není jen tak a proto vznikají docela dlouhá období kdy Bídníky prostě žádné divadlo u nás nebo v blízkém zahraničí neuvádí. Za tu dobu mám samozřejmě několik bídnických zážitků, které převyšují ostatní. Sem patří například mé první představení, jenž jsem viděl v Městském divadle Brno s Janem Ježkem v hlavní roli, festival Loketské kulturní léto, kde jsem se osobně setkal prakticky s celým obsazením zde uvedené koncertní verze a pak zážitek z Bratislavy 31. 5. 2025 o němž jsem prostě musel napsat. A když už byl ten zápis na světě, přišlo mi líto se o tenhle můj obrovský zážitek nepodělit. 
Uznávám, že to bude sice spíše pro velmi omezenou skupinu mých čtenářů, ale třeba sem zavítá i někdo nový... 
Tak jako tak, je to blog především můj a také o mně. A Bídníci ke mně prostě patří.
Společná fotografie se slečnou Procházkovou a podepsaným programem po konci představení a osušení slz, kterých bylo toho dne opravdu mnoho. A nejen toho dne...

31 května 2025

Plastic People of Tovačov (XVI. ročník)

Vážení čtenáři, rád bych vás všechny přivítal u mého dnešního článku, který je věnován již XVI. ročníku modelářské výstavy a soutěže Plastic People of Tovačov.
Šestnáctý ročník se konal v sobotu 24. 5. 2025, což se záhy ukázalo jako ne zcela šťastně vybrané datum akce. Alespoň tedy co se týká mě osobně a našeho "Četnického družstva", které stihlo tolik komplikací, že bych to dopředu a i v nejmenším nečekal. Ostatně letošní Tovačov byl pro mě dosud nejtěžším a nejnáročnějším ročníkem ze všech. Ale k tomu se postupně dostanu v příběhu dnešního článku.
Proto se pohodlně usaďte a já se vám pokusím přehledně přiblížit dění v posledních měsících a především v sobotu 24. 5. 2025.
I přes slibný začátek a velké plány jsme se letos v Tovačově sešli jen dva, tedy já a Lukáš. I tak se nám ale povedlo vcelku obstojně přiblížit události před osmdesáti lety, konkrétně poslední týdny Protektorátu Čechy a Morava, Třetí říše a druhé světové války v Evropě.

30 března 2025

PanthersCup 2025

Vážení čtenáři, hned v úvodním odstavci musím napsat, že v posledních dvou měsících nešlo takřka nic podle plánů, které jsem si pro letošek připravil a hned pár týdnů na to byl nucen je začít měnit. Řeč je teď o schématu vydávání článků zde na blogu, kdy jsem si stanovil, že i letos chci vydat minimálně jeden článek každý měsíc a v Prosinci jich mít alespoň dvanáct. I když se mi takřka na poslední chvíli podařilo rozjet a dokončit i pro mě zcela nečekaný a relativně rychlý projekt, který měl nakonec být tématem únorového čtení, přišlo několik dalších komplikací z nichž tou největší byly mé poměrně vleklé zdravotní potíže, které nechci označit za nemoc, protože jsem to přechodil aniž bych potřeboval neschopenku a medikaci na lékařský předpis. To ale nakonec stihlo slečnu Procházkovou, která tak byla dva týdny mimo práci a já za ni dokázal, myslím, celkem obstojně zaskočit. Během posledních několika týdnů se mi díky tomuto našemu zdravotnímu stavu i mému celkovému rozpoložení vůbec nechtělo do klasické plastikové modelařiny a tak jsem alespoň pracoval na onom zmíněném projektu a ve volných chvílích o něm i psal článek, což se ale nečekaně protáhlo. Stále ještě není hotov... Únor tak byl vskutku suchý a já se pomalu začínal obávat, že stejné prokletí stihne i měsíc Březen. Pro ten byla v plánu "záchranná" reportáž z cesty na PanthersCup, protože mi bylo jasné, že článek o čemkoli produktivním a tvůrčím prostě ani ve třetím měsíci roku 2025 nedám. A vzhledem ke zdravotnímu stavu mě i dalších rodinných členů nebylo ještě ani začátkem posledního týdne před akcí na Proseku jasné, zda opravdu budeme schopni tam dojet. Jak ale existence tohoto článku napovídá, nakonec jsme to dokázali... O tom ale podrobněji až o něco níže...
Nádherná viněta inspirovaná dobovou německou pohlednicí zobrazující dva životní kontrasty v době válečných Vánoc. Spokojenou a šťastnou rodinu chovající miminko a tvrdou, krutou a nekompromisní tvář války, kde rodina v jiném slova smyslu pochovala kamaráda. Hluboký a silný motiv již v případě pohlednice, ve 3D podobě je pak celkový dojem ještě silnější. A to i díky perfektnímu zkracování a zcela netradiční podložce.

31 ledna 2025

"Tutto bene!" Dokončení

Vážení čtenáři, vážení příznivci mého blogu a mé (nejen) modelářské práce. Dnes vás zde všechny srdečně vítam, neboť přichází ten velký den dokončení diorámy "Tutto Bene!", jejíž děj je zasazen do italského městečka Treviso v srpnu roku 1937. 
Tedy vlastně... Ne tak docela. Diorámu jsem dokončil již v srpnu 2024, teď ale teprve přináším článek s její finální prezentací zde na blogu. A proč to trvalo téměř půl roku? Nejen to v tomto článku samozřejmě zodpovím. 
Ještě před tím si ale prohlédněme první dvě historicky laděné fotografie třináctého a záverečného článku ze série věnované pracem na této mé diorámě. 
"Tutto bene!" zvolal pumpař Alberto Vicenzi k majiteli květinářství Tuli Tuli Pan Domenicovi, jenž přivezl svůj zatím ještě nový Fiat Topolino k doplnění paliva a dalších provozních kapalin na místní benzinku. 

24 prosince 2024

Veselé Vánoce 2024!

Vážení přátelé, kamarádi, kolegové modeláři, reenactoři, všichni čtenáři mých článků, ať už pravidelní nebo jen náhodní, vás všechny dnes vítám u svého pravidelného vánočního článku, který je snad rok od roku delší a už dávno nemá za cíl jen popřát vám krásné Vánoce a šťastný Nový rok, ale shrnout celý můj uplynulý rok a přidat ještě něco navíc. 
Tak se pohodlně usaďte a začtěte se spolu se mnou do všech těch řádků. Snad to pro vás bude příjemné. 
Tradičně začínám fotografií našeho vánočního stromku. Pokud se vám zdá vše na snímku až příliš odlišné od předchozích let, máte naprostou pravdu. Nejedná se totiž o stromek u nás doma, ale o stromek můj se slečnou Procházkovou na chalupě, kde jsme si letos udělali svoje společné dobové Vánoce laděné do konce První republiky. Ano, ta skříň není zcela autentická, ale jsou Vánoce a tak si nekažme radost zbytečnostmi...

08 prosince 2024

Plastiková zima 2024

Vážení čtenáři, vítam Vás u dalšího článku zde na blogu, po delší době opět věnovaného reportáži a mým zážitkům z výpravy na modelářskou soutěž. Tentokrát navíc do zahraničí, k bratrům Slovákům. I když je pravdou, že se na Slovensku v poslední době se slečnou Procházkovou vyskytujeme tak často,  že nám to už přijde zcela normální...
Plastiková zima, největší slovenská modelářská soutěž se letos 30. 11. vrátila po delší pauze, která začala covidovou pandemií a nakonec se protáhla na několik dalších let. Ohlášení letošního ročníku tak vyvolalo mnoho nadšených a radostných reakcí, mnozí této zprávě nedokázali ani uvěřit. Mimo to byl oznámen i přesun akce z Domu kultury Ružinov do prostor obchodního centra Styla na bratislavských Zlatých píscích, což už dle prvních fotografií do určité míry vypovídalo o zlepšení podmínek soutěže. Za sebe nemohou říci že právě tato informace mě přiměla ke zvážení účasti, ale vzpomněl jsem si na hezké bratislavské zážitky z roku 2013, kdy se uskutečnil můj zatím poslední start na této výborné akci. Abych pravdu řekl, ani nevím proč jsme tam přestali jezdit... Nicméně letos jsem neshledal žádný důvod k neúčasti, spíše naopak, měl jsem několik dobrých důvodů na letošní Plastikovou zimu vyrazit a dokonce se to sešlo tak dobře, že i slečna Procházková měla ve stejný den v Bratislavě akci jíž se chtěla zúčastnit, takže jsme takříkajíc zabili dvě mouchy jednou ranou. Ale postupně...
Poslední dokončený Ferdinand č.150100 kterého v tomto konkrétním modelovém ztvárnění mnozí z nás dobře znají. Někteří už vědí...

31 října 2024

"Tutto bene!" (12. část)

Vážení čtenáři, rád bych vás všechny dnes uvítal u již dvanáctého článku ze série pojednávající o tvorbě diorámy z italské benzínky ve druhé polovině třicátých let nazvané "Tutto bene!".
Dnešní článek bude věnován mé nejoblíbenější součásti diorám a vinět, tedy doplňkům. Člověk si u nich totiž může odpočinout pokud jej unaví práce na některém z větších celků projektu a na chvíli si tak odskočit k něčemu menšímu, avšak stejně důležitému. K nějakému samostatnému modelu, který se ale později stane nedílnou součástí něčeho většího.
Úvodem bych ještě rád dodal jednu skutečnost. Jelikož jsem na zde popsaných doplňcích pracoval průběžně opravdu již od prvních dnů tvorby tohoto velkého projektu, podařilo se mi poztrácet některé fotky z průběhu prací a v mnoha případech i zapomenout konkrétní odstíny a aplikované postupy. Rovněž bych rád upozornil i na fakt, že mnohé postupy se v článku opakují a tak doufám, že pro Vás nebude příliš neúplný, nekompletní a nudný. Ostatně i kdyby byl, snad alespoň fotografie dokončených drobností pro Vás budou zajímavé. 
Tak jdeme na to!
V dnešním článku se budu věnovat především těmto pěti sadám od firmy MiniArt, jmenovitě to jsou: Italian petrol station (35620), Field workshop (35591), Garage workshop (35596), Railway tools & equipment (35572) a Household crockery & glass set (35559).