Tento článek je určen výhradně začínajícím modelářům, a těm, kteří mají se štětci a malbou jen velmi malé, či žádné zkušenosti. Pokud tedy jste pan Aleš Chmelař, nebo Michal Křepelka, nemá pro Vás tento článek vůbec žádný význam. Ale i přes to jsem poctěn Vaší návštěvou.
Vycházím pouze z vlastní zkušenosti, a rad, které jsem pobral různě kolem sebe, například z internetu, nebo od již zmíněných pánů Chmelaře a Křepelky. Pokusím se zde přiblížit a co nejblíže rozepsat práci a údržbu štětců. Také se dozvíte jak štětce vybírat, a jak zacházet s barvami, ale k tomu jen okrajově, se zaměřením především na akryly. Jedná se totiž o članek zaměřený na štětce. Bude-li větší zájem, pokusil bych se sepsat i něco o barvách, ale obávám se, že tam jsou mé znalosti ještě menší.
Štětců je na trhu nepřeberné množství. Každý je z jiného materiálu, a každý má svou cenovou relaci. Zkrátka není štětec, jako štětec.
Zde si můžete prohlédnout mnou vybrané a používané nástroje blíže. Zleva jsou méně kvalitní kousky, které používám na "špinavou práci" a na straně pravé se nachází kvalitnější štětce.
Zleva do prava: Plochý štětec s hrubým vlasem z papírnictví, Kulatý s měkkým vlasem od Vietnamských trhovců, kulatý měkký z papírnictví, kulatý měkký taktéž od Vietnamců (na metalické barvy), Italeri 10/0, Italeri (nevím velikost), DaVinci NOVA synthetics 10/0 z MPM, DaVinci Kolinsky-Rotmarder 3/0 z MPM (2 kusy) a nakonec Revell velikosti 3.
A dostáváme se k mému nejlepšímu služebníkovi. Tím je v současné době štětec DaVinci Kolinsky-Rotmarder "ráže" 3/0. Výhodou tohoto štětce je to, že je vyroben z přírodního materiálu. Což nám říká i jeho název. Přírodní štětce mají nad těmi syntetickými vždy výhodu, protože když ohnete tento, celkem bez potíží se zase vrátí do původního tvaru, a opět si uděláte špičku, která je nejdůležitější. Ve stejné situaci, avšak s umělými vlákny, se vám na konci nevytvoří špička, nýbrž kudrlinka, nebo se na špici štětec roztřepí. At to je pro malbu detailů, či figurek naprosto nepoužitelné. Ale ať se o "synťárnu" staráte sebelépe, vždy se vám nějak zničí, a netrvá to dlouho. Proto se rozhodně vypladí investovat o 50 Kč více, a zakoupit si pořádný přírodní nástroj. Vlevo je na obrázku čerstvě zakoupený štětec, a vpravo ten, se kterým už bezmála rok spokojeně maluji. Je vidět, že ten starší už poměrně dostal do těla, protože se už lehce třepí, a v místě objímky je nahromaděno množství zaschlé akrylové barvy. Později si povíme, jak tomu částečně předejít.
Malý test výkonu třech štětců, které jsem považoval za to nejlepší. Brzy jsem pochopil, že se šeredně pletu. Pro malbu vzorků jsem využil barvu Vallejo 817 šarlatová, a ukázalo se, že Kolinsky-Rotmarder dokáže vytvořit nejpravidelnější stopu. Zajímavým paradoxem je to, že malé věci nejlépe namalujete s tlustým štětcem. Nechtěl jsem tomu věřit, dokud jsem si to sám nevyzkoušel. Ale proč? No to je jednoduché. Ve své podstatě ani nejde toliko o šířku použitého nástroje, ale důležitá je špička. Na fotografii jasně vidíte, že štětce velikosti 10/0 mají špičky v dosti zbídačeném stavu, to protože jsou z umělých vláken. Obrovským zklamáním mi byl štětec DaVinci NOVA synthetics velikosti 10/0. Dokázal jsem s ním asi tři pěkné odřeniny na Pz. II, a potom už nic. Přitom je za stejnou cenu, jako nesrovnatelně lepší Kolinsky-Rotmarder 3/0. Takže moje rada zní: Na štětce DaVinci s modrozelenu násadou se ani nedívejte! Raději si připlaťte za ty s černou násadkou. Investice se vyplatí, ale ještě musíte vědět, jak se ke štětci chovat.
Dost už bylo teorie, vrhněme se do praxe!
Nejdůležitější je pořádek na pracovišti. Alespoň trochu. No, tak alespoň aby jste věděli, kde co máte.
Když začínáte malbu (akrylovou barvou), namočte štětec do destilované vody. Na začátku je to pochopitelně křišťálově čirá, a chemicky naprosto čistá kapalina, bez jakýchkoli iontů a nečistot. Když ale pořád namačíte štětec (což je nezbytné), brzy vypadá takto.
Následně štětec otřete o kvalitní papírovou utěrku, či toaletní papír. Kvalitní by měl být natolik, aby se z něj neuvolňovala vlákna, která by při malbě nedělala dobrotu. Nástroj otřete pouze tak, aby neodkapávala voda, ale aby byl pouze lehce zvlhčený.
Namočte POUZE špičku do barvy.
Opět štětec lehce vytřete o papír tak, aby barva zůstala jako na obrázku. A můžete malovat. Ale ne nadlouho, udělejte pouze několik tahů, a opět štětec vypláchněte v destilované vodě. Pokud se budete snažit malovat déle, než je zdrávo, zaschne vám akrylová barva ve špičce, a zničíte si to, co jste dosud namalovali, jelikož si povrch ztuhlým štětcem rozbrázdíte a potrháte. Při teplotě vzduchu 35 °Celsia je lepší více promývat.
Toto je velmi důležité. Během malby smáčejte do barvy maximálně do poloviny vlasů štětce. Pokud se dostane barva až po objímku, je zle, ale částečně se dá zasychání barvy uvnitř štětce omezit častým namáčením a otíráním o papír. Jistě že to ale není nutné po každém tahu. Udělejte dva, nebo tři, a potom vymyjte štětec podle předchozích několika kroků. Při promývání štětec musíte namočit až nad objímku, zhruba do jedné třetiny kovové části. Když v objímce zaschne moc velké množství barvy, začne se nástroj třepit (trvá to delší dobu, nezničíte ho hned). Barva uvnitř vytěsňuje vlasy, a štětec se začíná rozšiřovat. U olejových barev je docela umění dostat barvu až do objímky, však u akrylů se tomu nevyhnete, protože jsou řídké a hodně vzlínají. I to je tůvod, proč akryly ničí štětce. A k části označené třemi červenými čarami by se barva neměla dostat NIKDY a za žádných okolností. Těmito štětci se pouze maluje, na míchání barvy a podobné zrůdnosti okamžitě zapomeňte. Já vím, svádí to, ale je to nejlepší způsob jak štětec zničit. A pokud používáte značku Winsor and Newton, tak jistě chápete, že za takové penize si nekupujete míchátko na barvu, ale jeden z nejkvalitnějších štětců, jaký se dá sehnat.
Po dokončení malby je nezbytné štětec zbavit zbytků barvy. Vymyjte ho tedy pořádně v příslušném ředidle. Pro akryly destilovaná voda, nebo líh, pro oleje a syntetické barvy například ředidlo S6006, či nějaký speciální přípravek přímo od výrobce použitých barev, nebo štětců. Já na akryly v tomto kroku používám pouze destilku.
Nepřeberné množství přípravků, ale každý je na něco jiného.
Vzpomínka ma školu. Samozřejmě že stačí destilovaná voda ze supermarketu, 1 litr za 30 Kč. Nemusíte si kupovat lahev destilky na chromatografii za extrémní ceny, nebo si ji sami destilovat ve školní laboratoři.
Není na škodu jednou za čas promnout vlasy štětce v tekutém mýdle na ruce. Ale nezapoměňte jej potom pořádně propláchnout, aby vám barva nezačala pěnit.
Po procedůře s mýdlem, nebo i bez ní si prsty uhlaďte špičku tak, aby byla pěkně naostřená.
Na štětec nasaďte krycí čepičku, a ve svislé poloze jej nechte dokonale vysušit.
Pokud vás bude stejně jako mě přesvědčovat nějaký prodejce, že štětec Italeri je výborná volba, bude mít pravdu. "Italky" jsou opravdu vynikající, ale jen jako míchátka na barvy. Takovéto štětce za pár korun je vhodné používat právě pro tento účel, a ani vás moc nemrzí, když jej po půl roce vyhodíte. Já jsem zatím žádný štětc vyhazovat nemusel, ale některé jsou už opravdu v ubohém stavu. Na fotografii vidíte, co se stane, pokud zapomenete nástroj po malbě umýt. Částečné pomoci to je, ale jen pokud se jedná o akrylovou barvu, a štětec už stejně nebude takový, jako dříve. Zktátka ty dražší kusy si musíte pořádné hlídat. Jako oko v halvě!
Pokud se tedy povede takto odvařit štětec, přichází ke slovu kamarád LIHOVÝ PROSTŘEDEK P6413. Můžete využít i čistý líh, nebo nějakou pravou Ruskou pálenku. Ale ředidlo firmy Tamiya X-20A je na tuto práci poměrně slabé. Ideální způsob, jak se zbavit zbytků methanolu.
Po pár minutách máčení v lihu dosáhnete zhruba takovéhoto výsledku. Tenhle štětec byl docela kaput už před tím incidentem. No co, je to Italeri!
Další kvalitnější štětec. Je to Revell, a podle vlasů a jeho trvanlivosti usuzuji, že také přírodní. Koupil mi jej táta asi za 20 Kč ve výprodeji, a za těch pár korun je to opravdu kup století. Bohužel jsem tenkrát netušil, jaký poklad mám v rukou, a tak jsem se k němu nechoval zrovna nejlépe. Teď se mu to snažím vynahrazovat, a zatím mi drží. Na větší plovhy je ideální.
Ten samý Revellácký nástroj, jen s navlhčenou špicí. Krásná!
Štětce najnižších kvalit a cen. Oba od Vietnamských spoluobčanů. Na figurku bych si s nimi opravdu netroufnul, nicméně na špinavou práci s pigmenty či metalickými barvami jsou ideální. Je vidět, že jejich údržbu moc neřeším, a i přesto je mám už více než tři roky!
Dost zbídačený plochý štětec Italeri. Na drybrush lepšího štětce namám. Plně mi vyhovuje, a mám jej rád. I když je v tak hrozném stavu, stál skvěle funguje!
Toto ani není štětec. Jedná se o nanašeč Makeupu, či co, já tomu říkám "malovátko". Výborně poslouží při tupování odřenin na bojové technice.
Takže abych z toho vyvodil nějaký závěr.
Existují různé štětce. Ale v podstatě jen dvě skupiny. Synetické a přírodní. Přírodní se hodí na detaily a figurky, nevýhoda je v tom, že jsou několikanásobně dražší než syntetiky, ale ta investice se vyplatí, protože za rok, který vám přírodní štětec vydrží v pohodě, vyhodíte pět syntetických.
Dále je dobré pořídit si více velikostí stejných štětců, na větší plochy jako je základ polní blůzy například velikost 0, a na stíny a detaily 2/0, nebo jako já 3/0.
O štětce se musíte starat a pečovat o ně, ale ty dražší vás k tomu sami přinutí svou cenou.
Doufám tedy, že tento speciál na přání byl pro někoho přínosem, pokud něčemu nerozumíte, dejte mi hlášku a já se to pokusím znovu vysvětlit. Po těch třech hodinách focení a psaní už opravdu nevím, co ještě napsat. Byl bych rád za nějakou zpětnou vazbu v komentářích, abych věděl, zda to celodenní sezení u klávesnice a stolu se štětci mělo nějaký význam.
Michal Trlica
