31 srpna 2012

Leutnant Georg Bose

Leutnant Georg Max Bose

Sturmgeschűtz-Abteilung 177

Tak jsem se rozhodl, že se dám na dráhu figurkáře, protože diorámy už mě přestaly bavit. Né, dělám si srandu, ale jedna věc už mě na modelařině stejně nebaví. To stínování olejem a školními vodovkami. Ze všech stran se na nás chudáky modeláře valí španělská škola...tak jsem podlehl i já. Kdo by neznal ony pověstné nejlepší barvy na detaily, jak se o nich všude píše. Jsou to přece Vallejo acrílico-vinílico MODEL COLOR. Tak jsem si jich po dlouhém roce přemýšlení a strachu že mi to s nimi nepůjde přece jen oblednal 30 lahviček. To nám dělá nějakých 58kč x 30 to je asi 1750Kč. Za cenu jedné figury 1/6 mi přišly po 5 dnech čekání ony slavné barvy.
Tak to by bylo k barvám použitým na figurce všechno, ale asi nevíte kdo byl Leutnant Georg Bose, který se stal předlohou pro moji figurku.


Georg Max Bose se narodil 20.10.1921 ve Forst (Lausitz) na východním okraji Německa .
Roku 1938 nastoupil povinnou vojenskou službu a byl přidělen k dělostřelectvu. Později byl poslán do bojů na východní frontě. Po prodělání onemocnění žaludku se rozhodl že se jako dobrovolník přihlásí k útočnému dělostřelectvu. Výcvik trval od listopadu 1942 do března 1943 a po jeho úspěšném dokončení se pan Bose stal členem Sturmartillerie 1./ Großdeutschland a byl opět převelen na východní frontu. Později se z něj stal velitel čety ve Sturmgeschütz-Abteilung 177. Ve funkci velitele bojoval v operaci Zitadelle (Citadela) u Kurska. Se 177 praporem útočných děl, nebo jak sám říkal Sturmgeschütz Brigade 177 zůstal až do srpna 1944, kdy byl prapor reorganizován a přeměněn na 1./Panzerjäger-Abteilung 69. Pan Georg Bose sloužil u 3. Kavalerie.Brigade.

Během své služby u Wehrmachtu zničil pan Bose 42 nepřátelských tanků a byl vyznamenán následujícími medailemi:

Medaile
Datum udělení
21.9.1944
10.1.1944
15.7.1943
??.??.????
1.3.1945
22.8.1943
10.12.1943
Pan Bose byl vyznamenán Rytířským křížem po bojích u Radziwillowky mezi 27. a 28. červencem 1944, kdy se část 292. Infanterie Division ocitla v obklíčení nepřítelem. Ráno 28.7. se Bose a další Sturmgeschütz vydal na průzkumnou misi s cílem osvobodit obklíčenou jednotku, která navíc byla pod těžkou ruskou palbou. Poručík Bose se nepozorovaně dostal za ruské tanky a s pomocí druhého StuGu zničili 11 T-34/85. Později byl Bose chválen polním maršálem Modelem za záchranu divize.

Období mezi březnem 1945 a koncem války prožil pan Bose v polní nemocnici, kde byl zajat americkou armádou a předán do rukou ruským věznitelům. Ti jej umístili do pracovního tábora kde vydržel 3 roky těžké fyzické práce.

Ze zajetí byl propuštěn 18.července roku 1948.

Pan Bose vystudoval architekturu, přestěhoval se do západního Německa a vystřídal mnoho zaměstnání až do odchodu do důchodu v roce 1987.

PlačícíPan Georg Bose zemřel 26.9. 2011 Plačící
Mým úkolem tedy bylo Georga Bose zvěčnit v pětatřicetinové podobě. Proč zrovna tohoto muže, když se nabízejí mnohem větší esa jako Michael Wittmann nebo Otto Carius? Pan Bose totiž vzpomínal na bitvu u Kurska v pořadu největší tankové bitvy, tam jsem jej poprvé viděl. Nejvíce mě zaujala příhoda jak Poručík Bose uvolnil StuG, který uvíznul na pařezu. Jen se podívejte:
Omlouvám se, ta kvalita je hrozná Křičící
Čínská firma Dragon vydala Georga Bose jako figuru 1/6, jeho StuG III ausf.G jako model 1/35 a taky malý, již hotový kovový model 1/72. Jelikož jich bylo vydáno jen několik kusů k příležitosti DX 07, jejich cena rychle roste. A pokud navíc máte něco z toho podepsané panem Bosem, tak máte fakt kliku.
Georg Bose napsal i 4 knihy, ve kterých popisuje svou kariéru od nástupu na vojnu až po návrat domů v roce 1948. Tyto knihy však existují jen v Němčině a Angličtině. A protože pan Bose bohužel zemřel, jsou další výtisky nedostupné. Prostě se nedají sehnat.
Lidé, kteří se s panem Bosem setkali jej popisují jako velmi milého pána, dokonce prý byl ve spojení přes E-mail, kde vyřizoval objednávky na knihy. Škoda že již není mezi živými, hned bych mu poslal odkaz na tenhle článek. Moc by si asi nepočetl, ale fotky by se mu snad líbily.
Tak to by bylo k panu Bosemu vše co vím. A teď k figurce.
Je to výrobek firmy Tamiya. Vyměnil jsem pouze hlavu a čepici z figurky od firmy Tristar. K této výměně jsem měl dva důvody. První je ten že původní hlava je téměř nepoužitelná, nevypadá moc dobře. Prostě doba vzniku je znát. Druhým důvodem bylo to, že tahle nová hlava je skutečnému Bosemu podobnější.
Tak tohle je můj první ostrý obličej namalovaný vinyl-akrylem.
Košile a tankistická blůza. Tzv. křivák.
Dále jsem namaloval kalhoty a doplnil leptané insignie a vyznamenání. Do základní barvy na kalhoty jsem přimíchal kapku třísloviny abych části oděvu odlišil.
Nástřik matným lakem Tamiya s 20% zmatňovací složky srazil lesk uniformy. Opasek, boty a pouzdro na pistoli jsam maloval až po laku. Tyto partie jsou totiž na předloze z kůže a ta není nikdy tvrdě matná, jako látky použité na uniformu.
Dolepená čepice. Tímto je figurka hotova.
Použité barvy.
A hotový Leutnant Georg Bose na podložce.



Popiska a hlavně příroda. Inspiraci jsem hledal v diorámách pana Aleše Chmelaře, kterého považuji za nejlepšího českého modeláře zaměřeného na diorámy.
Lepší pohled na moji zahrádku. Snažil jsem se používat drny různé velikosti a malovat listy odlišnými odstíny barev. Vše pro rozbití jednolitosti povrchu. Rostlinstvo je z květenství mechu, lístků skalničky a šťovíku, mořských koulí, kořínků a papíru.
Některé skutečné listy jsou lesklé, to jsem napodobil na keři vzadu.
Dubové listí je od firmy ModelScene. Listy úplně dole jsou tmavší, ty horní jsou více nasvícene tudíž světlejší.
Pohled na Georga kráčejícího na okraji lesa. Co se mu asi honí hlavou?

Šnůry na čepici setejné barvy jako na límcových výložkách a náramenících. U Boseho jasně červené (dělostřelectvo). Takovýmto detailům musíme věnovat obrovskou péči, abychom si například nezničili figurku přetahy na čepici.
Ritterkreuz se na krku v bojových podmínkách všelijak kroutil a překrucoval. Protože má figurka rozepnutou košili, je stuha nakřivo a řád visí nejníže. Je však pohybem poručíka Bose vytlačen až na horní okraj přezky, která jej drží na stuze. Přezka opasku vypadá rezavá, tuto nedokonalost jsem již odstranil smytím olejové barvy ředidlem.
A nakonec fotka Boseho 1/35 vedle Boseho 1/6 a Boseho na fotce a Boseho odznaku za zničení tanku ruční zbraní.
Tak to je asi vše. Vím kde to chce ještě zlepšit ale první figurka je první figurka. Časem se to snad bude jen zlepšovat.
Na závěr chci poděkovat panu Aleši Chmelařovi za cenné rady ohledně malby Valleji.
S pozdravem Michal Trlica

16 srpna 2012

U Boot VIIC-U96 (Das Boot) 1/700

Jak jste si již jistě všimli jsem velký fanda do U Bootwaffe, nejvíce však do lodí typu VII.
Ještě před prázdninami jsem si za 89,90 Kč koupil U Boot typ VIIC v měřítku 1/700 od firmy HobbyBoss. Ještě před zakoupením stavebnice jsem měl jasno v tom že z této ponorky udělám legendární U96. Co je na U96 tak zvláštního? Její 7 plavbu s ní absolvoval i Lothar-Gunther Buchheim, jako válečný dopisovatel a ze zkušeností co posbíral na její palubě vznikl celosvětově známý román Das Boot. Ten byl roku 1973 poprvé vydán v Německu a rychle přeložen do všech světových jazyků. V roce 1981 z něj čerpal námět režisér Wolfgang Petersen pro svůj VYNIKAJÍCÍ stejnojmenný film: Das Boot (Ponorka). Natáčení trvalo dva a půl roku a film stál 32 milionů marek (24 milionů eur). Co jsem našel na Wikipedii tak existují tyto verze: Kinoverze-143 minut, TV série-282 minut, nesestříhaná verze-300 minut (myslím že nejlepší) a The Director´s Cut-208 minut (jediná verze s českým dabingem, ten se ale stejně moc nepovedl). Film prý měli původně natočit Američané, ale naštěstí byli Němci rychlejší. Kdyby totiž natočili Ponorku Američani, vznikl by jen další Hollywoodský film jako v Rukou nepřítele, nebo tak něco. Wolfgang Petersen vybral i skvělé herce: Jürgen Prochnow, Klaus Wennemann, Herbert Grönemeyer, Martin Semmelrogge, ale taky dal možnost ukázat se i těm mladým, kteří se v Ponorce proslavili jako třeba Oliver Stritzel.
Klaus Wennemann (Leitender Ingenieur), Jürgen Prochnow (KaLeu Heinrich-Lehmann Willenbrock) a Herbert Grönemeyer (Leutnant zur See Werner-ve skutečnosti L.-G. Buchheim)

Děj filmu dlouze vypisovat nebudu, od toho je tu YouTube ne?
Prosím dejte like, nějací tupci mi kazí statistiky :-( .
Ale teď už k modelu. Je do docela mrňousek, takže aby byly dobře vidět detaily jsou fotky v HQ. Znamená to že se budou načítat delši dobu.
Filmová U 96 právě míří na hlídku do severního Atlantiku.
A takhle se vrací do LaRochelle. Jako plovoucí vrak.
Detail přední části můstku, poškozené leteckou pumou při pokusu dostat se skrz Gibraltarskou úžinu. Výbuch připravil ponorku i o palubní dělo ráže 88 mm.
A tohle je fotka skutečné U96, při návratu do St.Nazaire.
Podle filmové ponorky měla skutečná U96 mečouna namalovaného více vpředu. Později byl mezy mečouny domalován "zuřící býk" na počest ponorky U47. Skutečná U96 přežila narozdíl od filmové téměř celou válku. Byla zničena americkou leteckou hlídkou v doku ve Wilhelmshavenu 30.3.1945. Její velitel přežil válku a zemřel v roce 1986. Při natáčení Ponorky pomáhal hercům, a radil jim co a jak mají dělat.
Model sestavíme asi ze šesti dílů. Na výběr máme ze dvou variant můstku (časná a pozdní). Já jsem navíc odstranil zábradlí kolem palubního děla a nahradil ho novým, naohýbaným z drátku. Udělal jsem však pouze jedno, protože výbuch odnesl dělo, jedno zábradlí a prohnul můstek dovnitř. Navíc zničil oba periskopy a spoustu dalšího vybavení ponorky poškodil.
Voda je z navzduchuschnoucí hmoty. Taky jsem musel od nuly zhotovit přeřezávač sítí z drátku a zbytku staré žiletkové pilky.
Zábradlíčko (má asi 8 milimetů na délku).
Přeřezávač sítí. Při stavbě jsem ho asi 10krát zničil. JEN PRO SILNÉ NERVY!!!
Konečně připraveno k nástřiku.
Všimněte si dvou lanek vedoucích od zadní části můstku až na záď.
A HOTOVO! Ale jen pokud děláme scénu nočního útoku na konvoj.

Před nástřikem kamufláže musíme podložku dokonale vymaskovat.
...po nástřiku světlé šedé můžeme zase odmaskovat.
Použité barvy. Základní šedá na boky trupu a můstek se směs Tamiye XF-63 a XF-2. Paluba je namalovaná Revellkou 77 Staubgrau a nádrže jsou namalovány směsí Revellek 77+8.
Mečoun je namalován štětcem barvami Revell 5 a 8.
Vzhled lodě před patinou.
Patinoval jsem přípravky MIG productions. Tmavý wash na palubu a nádrže, světlý na trup a můstek. Rez jsem natřel na celé plavidlo, a lehce rozmyl ředidlem.
A takový je výsledek. Před patinou je nutné přestříkat model akrylovým lakem, jinak washe rožežerou syntetycké barvy!!!
Vodu jsem vybarvil směsi Tamiyí XF-50+XF-8. V měřítku 1/700 si můžeme dovolit že voda není průsvitná. Ještě před natřením vody jsem černým pigmentem ožehl přední palubu a můstek. Místa kde hořelo.
Drybrush Revellkou 5 naznačuje vrcholky vln.
Nakonec jsem hladinu zalakoval lesklým lakem Revell 1. Obvykle používám Tamiyu, ale u nás v MPM už ho asi 3 měsíce nemají. Prodavač je velmi ochotný, říkal že není v MPM v celé ČR.
Po dolepení popisky jemodel kompletně hotov. Pro neněmčináře tam stojí: PONORKA (logo filmu) NÁVRAT, pod čarou je napsáno U96, a na pravé straně popisky znak U96. Smějící se mečoun. Popisku jsem nalepil mírně nahlou, to naznačuje že v ponorce je všchno nahnuté a pokroucené.
Jako opravdová. Co myslíte vy?

Prohnutí můstku po výbuchu jsem napodobil vybroušením smirkovým papírem.
Kniha, původní nesestříhaná verze filmu na DVD, verze The Director´s Cut na DVD a model U96 v měřítku 1/700.
A tady je. Na Panzershow 2012 jsem s ní vyhrál 1. místo, ale to už stejně víte.
Porovnání s 10Reichspfennig.
Ještě přidám video z fotek.
Tak co, jak se Vám moje maličká U96 líbí. Prosím pište své názory.
Michal