Po několika měsících vás všechny opět zdravím na stránkách svého blogu a přináším vám článek o projektu, na kterém jsem pracoval posledního půl roku.
Všechno to začalo jednoho červnového dne, když jsem se zahleděl do své vitríny s figurami v měřítku 1:6. "Chtělo by to Sověta... Ne, ženskou!" řekl jsem si...
Tady bych možná mohl vysvětlit, proč se mé myšlenky ubíraly tímto směrem… Zřejmě se ale budu opakovat. Pokud jste četli můj článek o Alexandře Samusenko, podstatná část tohoto sdělení je právě tam. Navíc jsem si koupil úžasnou knížku Sovětské odstřelovačky a tou dobou mi denně zněla hlavou skladba Poliny Gagariny "Kukuška", která byla použita ve filmu Bitva o Sevastopol, jenž pojednává o příběhu Ljudmily Pavličenko. To vše ještě povzbudilo můj obdiv ke všem těm ženám, které během Velké Vlastenecké války nasazovaly životy za svobodu své země. A o tom je vlastně i celý dnešní článek. Počítám s tím, že se opět najdou rýpalové a posměváčci, kteří budou cílit na jedinou věc. Že šiju oblečky pro panenky a že si s nimi hraji… Ne. Stejně jako všechny ostatní i tento projekt má připomenout součást historie a všechny ty neuvěřitelně hrdinné ženy, které během války sloužily a umíraly nejen v Rudé armádě.
Jenže investovat 2000Kč do figurky se mi dvakrát nechtělo a tak jsem přemýšlel dál... Není zase tak těžké si vlastní figuru vyrobit, otočil jsem se a pohlédnul na Earla Carpentera na psacím stole.
Stěžejních je jen pár věcí: Uniforma, hlava a boty. Insignie a vše ostatní si snadno vyrobím z tmelu. Jenže co tyto tři věci… Když má člověk tým dobrých a zručných lidí, není problémem ani toto. Výrobu uniformy (alespoň hrubých tvarů) svěřím babičce - pár Gimnasťorek už ušila, jen o něco větších a hlavu společně s botami by mi mohl vytisknout Dan na 3D tiskárně. Ano, jednu hlavu jsem již kdysi vyrobil z FIMO hmoty, ale myslím, že na tohle bych si netroufnul. A tak jsem prošel Thingiverse a poslal Danovi odkaz. Mezitím se mu ještě podařilo najít 3D gumáky, které mi zmenšil, vytisknul a vše mi poslal. V případě, že by babička odmítla spolupráci jsem měl záložní plán. Prostě si ten mundůr ušiju ručně. Ano, bylo by to nesrovnatelné se strojovým šitím, ale kdo vymýšlí takovéto věci, bude trpět… Ovšem babička opět nezklamala a tak byl i tento problém vyřešen. Alespoň částečně.
Teď už se ale pojďme podívat jak má další figura v měřítku 1:6 vlastní výroby vznikala:
Hlava, kterou mi na 3D tiskárně vytvořil kamarád Dan. To, co vidíte zde je již téměř finální produkt. Poštou jsem totiž obdržel výtisk v velmi patrnými vrstvami a tak jsem asi měsíc pouze brousil a tmelil hlavu. Navíc jde o scan busty, která ale nemá nijak propracované vlasy, takže Milliput, párátko, jehly a jdeme na výrobu vlasů…
