Motorový vůz M120.4

V rámci našeho projektu nazvaného Československo 1918-1945 modely pěkně přibývají, i když zatím jen ode mně. Není se však čeho bát, Dan s Martinem již pracují na figurkách financů a já mám rozdělané další dva projekty. Kolega Dalibor je bohužel pracovně vytížen, a tak je zcela pochopitelné, že jsem vám ještě nemohl představit jeho již dokončenou figurku.

Tentokrát se podíváme na model malinko odlišný od těch ostatních a to hned v několika aspektech. Jednak jde o model poněkud civilnějšího charakteru, a také jde o model papírový.

Když jsem s modely začínál, lepil jsem ty plastikové i papírové, především kvůli jejich snadné dostupnosti a nižší ceně. Při "lámání chleba" jsem se nakonec rozhodl pro dráhu modelů plastikových, jelikož se mi zdá práce s nimi snažší, ale nyní se mi sbírka časopisů ABC a zkušenost s papírem perfektně hodí. Myslím, že zařazení tohoto typu modelů bude příjemným zpestřením celého projektu a nabídne divákům pohled krom toho militantnějšího sektoru i do sektoru čistě civilního.

Nyní ale už k modelu samotnému. Jeho autorem je Michal Dudáš a vyšel v rámci seriálu Modely historické železnice v ABC, vydání 3/2008. Měřítko modelu je 1:87 a celá "stavebnice" je naštěstí velmi jednoduchá, takže ji zvládne i takový papírový analfabet, jako já. Model je navíc doplněn o podložku s pozadím a tři placaté figurky, které jsem také využil. Na modelu by se dalo doplnit mnoho detailů, avšak celou stavbu jsem bral jako výplň volného času a zpestření sbírky vojenských modelů, takže jsem jej slepil bez úprav, pouze jsem kolejnice a styčné plochy kol s nimi nabarvil stříbrnou barvou Revell.

Motorové vozy této řady vyráběla Kopřivnická vozovka, dnešní Tatra, v letech 1930-1935 a vyrobeno bylo 89 kusů. Stanoviště strojvůdce bylo umístěno na střeše vagonu díky čemuž získal vůz přezdívku věžák. S motorem o výkonu 74kW dosahoval při hmotnosti 12,5t maximální rychlosti 50km/h a pojal 36 sedících a 10 stojících pasažérů.

V rámci našeho kolektivního prvorepublikového záměru bych ještě doplnil, že tento vůz sehrál důležitou roli v prvním dílu třetí řady seriálu Četnické humoresky.

A nyní foto:

Stavba uběhla velmi rychle a tak jsem nefotil postup, jelikož se mi to stejně zdálo zbytečným.

---

Některé díly (nárazníky, rám podvozku) jsem retušoval barvami Vallejo.

Stanoviště strojvůdce. Také mohlo sednout lépe, ale zřejmě moje chyba...

Cestující a zaměstnanec drah.

Dlouho jsem váhal, zda se mám do tohoto modelu jít, pravdou je, že většina papíráků, do kterých jsem se pustil nedopadla nejlépe a tak jsem s tímto výsledkem celkem spokojen, i když se mi některé věci nepovedly přesně podle přadstav, ale i tak je to v závěru myslím docela slušné.

Michal

Na stráži vlasti - Dokončení

V předchozí části jsem popsal lepení a úpravy figurky strážmistra četnictva, který je zařazen do stavu 15. praporu SOS v listopadu 1938. Nyní vám představím jeho malbu a dokončení celého projektu.

Nyní již obrazem:

Na základ (uniforma černý, hlava bílý) jsem začal malovat pomocí barev Vallejo. Na služební přilbu jsem použil odstín Vallejo 830 (Feldgrau), jelikož je nejpřesnější. V horních partiích jsem základ zesvětloval přídavkem bílé.

---

Namalovaný obličej.

Kování četnické služební přilby z králičí srsti ztužené šelakem je namalováno barvou Revell 90.

Zde je patrné zesvětlení nejvyšších partií přilby.

Malba kabátu. Hned zprvu jsem měl jasno, že použiju odstín Vallejo 920, i když je nazván Německá uniforma. Ve stejnokrojovém předpisu pro četnictvo je jako barva uniformy předepsána šedozelená, což by i odpovídalo odstínu 830 Polní šeď - Feldgrau. Jenže nějakým způsoben se stalo, že četnický stejnokroj měl mnoho barev a mnoho odstínů a správné tak byly všechny a zároveň žádný. Je možno narazit na dochované originály uniforem z různých materiálů i barev, od předepsané šedozelené, přes petrolejovou, více do modra, více do zelena... Já jsem chtěl vycházet z odstínu, který používá firma Uniprex na své repliky, nicméně se ukázalo, že ani Vallejácka 920 není taková, jako má uniforma od pana Hradila z Uniprexu. Nicméně jak bylo řečeno, správná barva na četnický stejnokroj je v podstatě cokoli od šedozelené po lahvovou zeleň. Já se snažím řídit intuicí a vlastním citem. Navíc u kabátů, které mohly být také z vlny či hladkého gabardénu s tepelnou vložkou je možné předpokládat různost odstínů. Nemluvě o tom, že součásti uniforem byly také často pořizovány soukromě u civilních krejčí.

Zezadu.

Ještě v předchozím kroku jsem byl z výsledku malby dost rozpačitý a nesvůj. Nicméně má zkušenost mi radila, že malbou límce, výložků a nárameníků se vše značně změní. A skutečně! Konečně figurka začíná vypadat, jako četník.

Nyní je figurka po nástřiku matným lakem připravena k malbě výstroje.

Pohled na černý límec kabátu, límcové výložky, červeným filcem podšité číslo ZČV (Zemského Četnického Velitelství, v tomto případě 2) a nárameníky s hodností Strážmistr. Na nejvyšších místech jsem výložky i nárameníky zesvětlil původním červenou s přídavkem žluté.

Vymalovaný opasek s dohodou a jednosumky s municí pro karabinu vz.33. Je patrné, že sumky jsou o něco světlejší, než řemen. Odlišné odstíny jsem vybíral záměrně, z historických fotek to není sice příliš patrné, ale na replikách je to dobře zřejmé, a jinak tomu není ani u dochovaných originálů. Každý kus výstroje pochází od jiného výrobce, či je z jiné várky produktů, a tak se stane, že kůže má malinko odlišný odstín.

Vymalovaný kombinovaný závěsník, a bodák připraven pro imitaci dřeva na střenkách. Brašna na spisy připravená v zálkadní barvě pro stínování. Když se dostávám k brašně, je nutné dodat, že do výstroje SOS vůbec nepatří, na její místo by měla přijít malá polní. Stejně tak by SOSák měl mít ocelovou přilbu vz.32 a dvojsumky na střelivo. Ovšem při prohlížení fotografií členů SOSky lze najít podobnou výstroj celkem běžně. V mnoha případech jsou četníci místo králičí či ocelové přilby vybaveni služební brigadýrkou.

Malba dokončena. Boty a holenice jsem maloval nejtmavšími odstíny, jelikož jsou zastíněny kabátem.

Na pažbu krátké pušky vz.33 jsem použil olejovou barvu odstínu Siena pálená, jelikož jsem našel podkladové fotografie této zbraně převážně se světlejším odstínem dřeva. U pušek vz. 24 lze najít pažby světlé i tmavé, i já mám tu svou dost tmavou, ale nutno dodat, že 24ky jsou mnohem frekventovanějšía tak je možné spatřit světlé i tmavé.

Detail uchycení bodáku na opasku a brašny na řemenu.

Detail karabiny vz.33. Brynýrované části, především ty exponované, jako kliku závěru jsem se snažil mírně zesvětlit. Také jsem namaloval kolečko v pažbě nesoucí u originálu číslo zbraně.

Zde je hezky patrný řemen zabořený v nárameníku. Také si povšimněte odlišnosti odstínů jednotlivých řemenů a mosazné přezky na popruhu brašny na spisy.

Základ terénu. Další práce budu provádět až po usazení figurky.

Hraniční kámen budu muset jestě poopravit...

Hotovo, kámen nyní již po opravě. Ta spočívala ve ztenčení kříže a rysek značících průchod státní hranice a také písmen označujících území státu.

Zde vidíte použité materiály pro tvorbu vegetace. Trsy trávy firmy MP Fox (mimochodem, jsou úžasné!), kořínky pro ztvárnění větví a sušené traviny.

Dokončeno. Nyní následují snímky hotové figurky:

Tak, a tímto se s vámi zatím loučím. Pište komentáře, i když já jsem se svou prací spokojen. Jak jsem již předeslal dříve, nehodlám se už kvůli modelům tolik stresovat, takže i když vidím na fotkách nedostatky, se svou prací jsem spokojen a již nyní pracuji na třetím a čtvrtém projektu do této série modelů z let 1918-1938.

Michal Trlica