24 prosince 2019

Veselé Vánoce 2019!

"Kdyby tak člověk řekl všechno, co si myslí… Ale on to neřekne, poněvadž je diplomat!" Je pro mě doslova neuvěřitelné, že rok 2019 pomalu dospěl ke svému poslednímu týdnu. A to je samozřejmě čas pro mé již tradiční ohlédnutí za končícím rokem a poodhalení toho, co jsem během něj zažil, prožil, co se povedlo více, co méně a co se nepovedlo vůbec. S radostí mohu už teď prozradit, že těch zážitků spadajících do posledně uvedených kategorií je zanedbatelné množství. Ale projděme si to postupně a opět od místa, kde jsem před rokem svůj příběh končil.
Letos jsme na přní ségry vyměnili náš plastikový vánoční stromek za živý, ale nikoli řezaný. Ihned po převozu domů jsme jej přesadili do většího květináče a poskytli mu veškerou péči. Tak doufejme, že s námi pár let vydrží...

06 prosince 2019

Avia BH-9.9

Vítám vás u mého dalšího článku, který je věnován dalšímu modelu z rubriky Československo 1918-1945. Stejně, jako v posledním případě půjde i dnes o model letounu z dvacátých let, tentokráte však čistokrevně československé konstrukce. A nebude jím žádný jiný stroj než Avia BH-9 v měřítku 1:72 firmy Kovozávody Prostějov.
Tuto stavebnici jsem získal jako ocenění na jednom z předchozích ročníků vynikající modelářské soutěže Plastic People of Tovačov a už tenkrát jsem věděl, že až dám model dohromady, bude další krásnou součástí právě našeho společného projektu mapujícího období našich zemí v obdoví tzv. První a Druhé republiky a také Protektorátu Čechy a Morava. Jenže delší dobu Avia jen tak ležela mezi ostatními krabičkami se stavebnicemi modelů z tohoto období a já stále nenacházel dostatek nadšení k tomu, abych se opět pustil do stavby letounu. Navíc jsem nebyl schopen se rozhodnout, kterou ze tří kamufláží zvolit. Tříbarevku jsem vyloučil ihned, protože tu jsem aplikoval již na Fokkeru D.VII, takže ve hře zůstávala khaki/hliník a a celohliníkvý nátěr. A právě poslední jmenované zbarvení v kombinaci s modrými doplňky zvítězilo. Na podzim jsem si řekl, že už bych měl konečně zase slepit něco pořádného a hlavně celý projekt dotáhnout do konce, proto jsem sáhnul právě po této krabičce. S vidinou snadné a snad i rychlé stavby jsem začal vyštípavat díly z rámečku a přes prvotní šok způsobený komplikacemi s vměstnáním interiéru kokpitu mezi poloviny trupu šlo vše poměrně hladce. Dokonce tak hladce, že jsem ani příliš nestíhal fotit průběh stavby.
Sedačky jsem doplnil o leptané upínací pásy z vlastních zásob. Stavebnice pásy obsahuje ve formě obtisků, jenže soutisk stříbrné s ostatními barvami nebyl v mé stavebnici zrovna přesvědčivý a navíc textilní části popruhů jsou zde reprodukovány černě, nikoli plátěnou barvou...