"Tutto bene!" (1. část)

Při každé cestě z dovolené v Itálii se svou milovanou slečnou mám krom mnoha smutných pocitů z návratu do všedního života i velkou chuť nalít do pistole zelenou, bílou a červenou barvu. Samozřejmě ne všechny najednou. Bylo tomu tak po obou pobytech v Lignanu i letos v Jesolu a teprve teď jsem konečně posbíral dostatek inspirace a podkladů pro tvorbu své italské diorámy ze druhé poloviny 30. let minulého století.

Je sice pravda že má vize stále není zcela přesná, některé detaily tak budu muset doladit přímo při tvorbě. To ale myslím tolik nevadí, protože se mi stejně nikdy nepodaří promítnout svou přesnou představu do oné finální podoby. Krom toho mě při tomto projektu čeká spousta nových postupů a věcí, které jsem nikdy dříve nedělal, až z toho mám větší strach než obvykle. Ale ono to nějak dopadne... Co vše nové nás na stránkách blogu čeká ale nechci odhalit hned, nechme si to do následujících dílů pojednávajících o jednotlivých součástech scény.

Můj příběh diorámy s čerpací stanicí začíná už před mnoha lety, konkrétně vydáním německé benzínky firmou MiniArt v roce 2019. Hned mi bylo jasné že si ji dřív nebo později koupím a zapracuji do některého z mých modelářských nápadů. Jenže čas šel nezadržitelně dál a MiniArt přidal i další dvě verze. Italskou a francouzskou. Aniž bych dopředu hledal podklady, tak trochu dle vůle mé slečny absolutně a bezhlavě milující Itálii jsme na našem předvánočním výletu v roce 2020 do prostějovského mn-modeláře koupili právě italskou verzi benzínky od MiniArtu a také Simcu 5 od Tamiye s vizí, že z ní udělám ten nejkrásnější Fiat, tedy Topolino. Čas šel zase bezhlavě dál a já se věnoval buď jiným projektům nebo zcela odpušným činnostem. Nejvíc mě od diorámy z předválečné Itálie odrazoval nedostatek znalostí, inspirace a podobných nezbytností bez nichž se do žadného projektu nikdy nepouštím. Chuť by i byla, správné rozpoložení nikoli. 

Překrásná stavebnice italských benzínových pump i s doplňky v podobě barelů a plechovek na oleje a maziva od firmy MiniArt. Ze stojanů samotných jsem nakonec pro tento projekt použil bohužel jen několik málo dílů a především obtisky.

"Это что?!" Dokončení

Vážení kolegové modeláři a všichni příznivci a čtenáři mého blogu, 

uplynul další měsíc a všechny vás mohu co nejsrdečněji uvítat u závěrečného článku série věnované pracem na vinětě nazvané "Это что?!" ("A co je tohle?!") volně inspirované novelou Borise Vasiljeva ...a jitra jsou zde tichá. 

Závěrečný článek bych vydal jistě dříve, nicméně jak jsem naznačil v tom předchozím, stala se bohužel velmi nepříjemná událost, která závěrečné práce na vinětě o něco protáhla. K tomu všemu se ale dnes dostaneme.

Tak s chutí do toho!

Fotografie obou dokončených figurek jsme si myslím dostatečně užili v předchozím dílu, takže dnes začínám několika snímky figurek již usazených do podložky.

"Это что?!" (4. část)

Vážení čtenáři, vítám vás u čtvrté a předposlední části série článků věnovaných tvorbě viněty inspirované příběhem Borise Vasiljeva ...a jitra jsou zde tichá. 

Dnešní díl bude věnován malbě a finální kompletaci figurky (jak sám autor knihy praví) morousovitého staršiny Vaskova, kterou se pokusím popsat krok za krokem. Proces jeho sestavení a úprav byl rozebrán v předchozím článku a kdo jej zatím nečetl, nalezne jej zde. 

Původně jsem měl v plánu Fedota Jevgrafyče dokončit ještě v květnu, abych udržel měsíční periodicitu vydávání článků věnovaných této vinětě, nicméně díky jiným činnostem a povinnostem nezbylo dost času na to abych to stihnul. A tak, i když s několikaměsíčním zpožděním, vám konečně můžu předložit fotografie dokumentující malbu a práce na figurce takřka krok za krokem. Protože při malbě staršího seržanta Kirjanové jsem se sám rozkoukával a seznamoval se s novou technikou malby, každý krok jsem nefotil. Tentokrát jsem se ale snažil to napravit. Uvidíte sami a snad pro některé z vás bude článek i přínosem.

A nyní již slíbené fotografie z malby:

Na úvod jedna méně kvalitní, mobilní momentka z probíhající malby staršiny Vaskova. Než se ale od úplného počátku dostaneme do této fáze, bude to nějakou dobu trvat... Tak hurá na něj!

Panzershow 2022

Když jsem před registrací modelů na letošní Panzershow v Návsí přemýšlel, které jsem tam ještě neprezentoval, záhy mi došlo, že si nedokážu vzpomenout. Využil jsem tedy jedno z kouzel blogu a podíval se na svou reportáž z předchozího ročníku této úžasné soutěže. Při hledání článku mi také došlo, proč si nemohu vybavit díla se kterými jsem minule do Návsí jel. Předchozí devátý ročník totiž proběhnul v roce 2019 a všichni dobře  pamatujeme na období, jež následovalo. Ovšem od konce června roku 2019 nás nepotkaly jen negativní události, stalo se toho neskutečně moc a mnohé z těch zážitků byly až neuvěřitelně krásné. Přestože se mi to vše promítlo, o tomhle dnes psát nechci. 

Součástí letošního jubilejního desátého ročníku Panzershow bylo představení stejnokrojů, výstroje a výzbroje z nejrůznějších období vojenství. Ale o tom až později...

Plastic People of Tovačov (XII. ročník)

V sobotu 4. 6. 2022 proběhnul ve velmi příjemných prostorách tovačovské sportovní haly již XII. ročník modelářské výstavy Plastic People of Tovačov. Myslím že články o ní začínám vždy téměř podobně, pozastavením se nad všemi těmi roky a údivem co vše se na tomto místě událo, co se změnilo a jaké krásné chvilky a momenty jsme tu zažili ať už v životech modelářských nebo těch soukromých. Od roku 2017 se tu na každém ročníku odehrává i důležitá kapitola našich životů vojenskohistorických, neboť od zmíněného letopočtu zde s nadšeným souhlasem pořadatelů připravujeme tematickou výstavku zaměřenou především na období kolem roku 1938. Ani letos tomu nebylo jinak, i když zcela samozřejmě se každoročně snažíme přijít s jistou obměnou, abychom pro návštěvníky zůstali stále atraktivní.

Na letošním XII. ročníku Plastic People of Tovačov se naše vojenskohistorické družstvo zmenšilo v podstatě na jednu četnickou hlídku a jednu dobovou civilistku. Abychom ale alespoň částečně ukázali různé ústroje četnických strážmistrů a zároveň předvedli něco zatím zde neviděného, ustrojili jsme se takto. Zleva: Strážmistr Dalibor Snopek v ústrojí pro Stráž obrany státu, slečna Petra Procházková - dobová civilistka a Strážmistr Michal Trlica ve vycházkovém stejnokroji.

POZVÁNKA: Československo (nejen) 1938

Vážení čtenáři, kolegové modeláři, reenactoři a návštěvníci mého blogu, vás všechny si jménem celého družstva dovoluji co nejsrdečněji pozvat k naší prvorepublikové expozici v rámci modelářské výstavy Plastic People of Tovačov i letos nazvané

Československo (nejen) 1938

Ačkoli má naše výstavka dobových artefaktů stále stejný koncept, v letošním roce bude pojata jiným způsobem a bohatší o několik nových originálních kousků, které rozhodně stojí za to vidět! 

Letos se naše expozice rozroste o pár velmi hezkých originálních kousků z výzbroje ČS četnictva.

"Это что?!" (3. část)

Po měsíci čekání vás všechny opět srdečně vítám na stránkách svého blogu s pokračováním projektu ztvárňujícího scénu z filmových adaptací novely Borise Vasiljeva ...a jitra jsou zde tichá. Tentokrát to bude o figurkách.

Pokud si vzpomínám správně, poslední figurku v měřítku 1:35 jsem namaloval před více než rokem. To znamená spoustu věcí a bohužel i nějaké ty nevýhody. Třeba tu, že jsem za onu dobu absolutně vyšel ze cviku. Ač měla být malba spodního prádla v předchozím článku jistou rozcvičkou, bylo to nejspíš málo a stejně s dost velkým časovým odstupem od malby níže popsané figurky. Ale...

V poslední době se u kolegů stále častěji setkávám s naprosto odlišnou technikou malby než jsem dosud u akrylů používal. Měla by být o něco jednodušší a ačkoli se snažím většinou své postupy moc neměnit, řekl jsem si že tentokrát to zkusím. Ostatně jak jinak se člověk může někam posunout.

Krom toho si myslím že článek jež máte před sebou lze bez nejmenších pochybností použít i jako návod pro malbu figurek RKKA z období od srpna 1941 do konce roku 1942. 

Takže jdeme na to!

Ještě před začátkem bližšího popisu prací na obou figurkách je vhodné prohlédnout si jejich usazení v terénu. Díky tomuto kroku získáme alespoň částečnou představu o těch partiích, které budou více nasvíceny i o těch, které jsou například blíže domu a tudíž kam bude třeba aplikovat hlubší stíny a méně světel.

"Это что?!" (2. část)

Vážení čtenáři, již podruhé vás všechny vítám u článku dokumentujícího práce na vinětě inspirované filmovými zpracováními novely Borise Vasiljeva ...a jitra jsou zde tichá. 

Za poslední měsíc jsem se s tímto projektem zase o něco posunul, zároveň se mi podařilo sehnat jedno z českých vydání knížky, takže krom chození do práce a modelaření ještě po večerech čtu. Zatím musím říci, že je opravdu skvěle napsána a od filmových adaptací se literární předloha příliš neliší. Nicméně zdůrazňují: Zatím! 

V dnešním článku se zaměřím na můj v poslední době nejoblíbenější aspekt vinět a diorám, tedy na doplňky. Čeká nás dřevo, větev, provaz a... Dámské spodní prádlo! Takže...

Pojďme na to!

Kdo četl předchozí článek, ten již jistě ví, že i tentokrát se o doplňky scény postará MiniArt se sadami 35539 a 35550. Docela podstatnou měrou pak i ICM se sadou figurek 35621 z níž se tentokrát zaměřím pouze na pár veledůležitých drobností. 

Obě tyto modelářské firmy sídlí na Ukrajině a jelikož už začátkem měsíce nebylo zcela jisté zda MiniArt přežije a bude ještě někdy vyrábět stavebnice, provedl jsem menší záchrannou akci a koupil téměř všechny jejich modely jež jsem kdy chtěl. Stálo to nějakou tu korunu, nicméně každý pomáhá, jak může.

"Это что?!" (1. část)

"A co je tohle?!"

Vážení čtenáři a návštěvníci mého blogu. Srdečně vás všechny vítám u prvního dílu série věnované tvorbě viněty v měřítku 1:35 na motivy novely Borise Vasiljeva a jejích filmových zpracování

...a jitra jsou zde tichá

Staršina Fedot Vaskov (Andrej Martynov) a staršij seržant Kirjanova (Ljudmila Zajceva) ve dvoudílném filmovém zpracování Vasiljevovy novely z roku 1972.

Četnická služební šavle

Zavedena do výzbroje ČS četnictva 15. října 1928.

Dnešní článek věnovaný vojenské historii, konkrétně ČS četnictvu bude o něčem velmi speciálním...

Od první chvíle, kdy jsem v říjnu roku 2015 s velkým přispěním kamaráda Dalibora začal skládat uniformu strážmistra ČS četnictva z konce 30. let mi bylo zcela jasné že existují dvě výstrojní součástky, které pro mě budou dlouhou dobu nedosažitelné. Vlastně tři, nicméně krátká puška vz. 33 nepřipadala v úvahu nikdy, natolik jsem realistou. Ony dvě součásti uniformy četnické jsou služební šavle a přilba. 

V případě první jmenované jsem si jako modelář dokázal poradit a pár let bez povšimnutí kohokoli z kolegů nosil v závěsníku spolu s bodákem dřevěnou maketu vlastní výroby. Největší nevýhodou této makety byla její křehkost a náchylnost k poškození, stále jsem tedy trošku záviděl kamarádům disponujícím nesehnatelnými hliníkovými odlitky jež jsou dostatečně bytelné a pěkně zpracované. Zanedlouho nám všem četníkům nevlastnícím originály svitla naděje v podobě poctivě ručně ukované repliky z dílny pana Zdeňka Zackla. Tou dobou však byla značně mimo mé finanční možnosti i tato alternativa. Až v poslední době jsem začal vážně přemýšlet o koupi této repliky, když v tom se přede mnou na Aukru, aniž bych ji cíleně hledal, objevila četnická služební šavle sice za téměř dvě třetiny mé měsíční výplaty, ale zato originální a v celkem hezkém stavu. Už šest let sleduji vývoj jejich cen a časy kdy se daly pěkné kousky pořídit za deset či dvanáct tisíc jsou dávno pryč. Nad příhozem jsem dlouho váhal, ale nakonec jsem jej uskutečnil. A protože nikdo jiný nepřihodil, byla moje za vyvolávací, řekl bych slušnou cenu. 

I když je replika od pana Zackla řemeslně na velmi vysoké úrovni, dle fotek není s originálem zcela stoprocentně identická. Navíc originál je prostě kus historie, jenž s největší pravděpodobností zažil skutečnou četnickou službu, obchůzky a možná i pronásledování zločinců. A kdyby neplatilo nic z toho všeho, zbývá jediná jistota. Dá se to brát jako dobrá investice, pokud tedy bude vývoj cen stejný jako dosud. Já věřím že ano, ovšem pokud se nestane nic velmi závažného, nepustím ji.

Moje nová četnická služební šavle po dokončení všech zásahů, které jsem se odvážil podniknout.