Po měsíci čekání vás všechny opět srdečně vítám na stránkách svého blogu s pokračováním projektu ztvárňujícího scénu z filmových adaptací novely Borise Vasiljeva ...a jitra jsou zde tichá. Tentokrát to bude o figurkách.
Pokud si vzpomínám správně, poslední figurku v měřítku 1:35 jsem namaloval před více než rokem. To znamená spoustu věcí a bohužel i nějaké ty nevýhody. Třeba tu, že jsem za onu dobu absolutně vyšel ze cviku. Ač měla být malba spodního prádla v předchozím článku jistou rozcvičkou, bylo to nejspíš málo a stejně s dost velkým časovým odstupem od malby níže popsané figurky. Ale...
V poslední době se u kolegů stále častěji setkávám s naprosto odlišnou technikou malby než jsem dosud u akrylů používal. Měla by být o něco jednodušší a ačkoli se snažím většinou své postupy moc neměnit, řekl jsem si že tentokrát to zkusím. Ostatně jak jinak se člověk může někam posunout.
Krom toho si myslím že článek jež máte před sebou lze bez nejmenších pochybností použít i jako návod pro malbu figurek RKKA z období od srpna 1941 do konce roku 1942.
Takže jdeme na to!
Sada od MiniArtu č. 35102 byla využita pouze minimálně, nicméně i tak je nepostradatelná nejen pro tento projekt, nýbrž prakticky pro každý s využitím figurek RKKA.
Trup a nohy staršiny Vaskova po částečném sestavení. Tato fotografie má především ukázat jak výborně je řešen spodní díl Gimnasťorky od opasku dolů. Přední polovina je vylisovaná společně s trupem a zadní díl v oblasti pod opaskem dolepujeme zvlášť, díky čemuž vznikne po vlepení nohou perfektně vyhlížející detail spodku této typické sovětské blůzy.
Další díly částečně rozloženého Vaskova. Brigadýrka je slepena z dýnka a okolku s kšiltem.
Tělo je popsáno u předchozí fotografie, pouzdro s revolverem Nagant 1895 je také dolepeno zvlášť.
Nohy jsou původně pochopitelně každá zvlášť. Do obou pat jsem navrtal otvory pro drátky jež pomohou figurku uchytit pro malbu a později do podložky viněty.
Obě paže jsou také zvlášť.
Figurka je původně vybavena jiným typem pouzdra na mapy, proto jsem musel sáhnout po doplňkové sadě MiniArt, kde se mnou potřebovaná brašna nachází.
Sestavená figurka s brašnou na řemení z plíšku. Levá paže je zatím pouze provizorně přichycena pomocí nemastné lepivé gumy.
Detailní pohled na řemen brašny z plíšku a dva D-kroužky s karabinkou z drátku.
Pohled na Vaskova zezadu.
Opět detail na zavěšení brašny na mapy a dokumenty.
Čelní pohled na brašnu spolu s detailem zavěšení bez ruky, která brašnu částečně zakrývá. Což je škoda. Viditelná je i stopa tmelení ve spoji spodního dílu Gimnasťorky.
Zde již škvíra mezi paží a trupem po vytmelení Milliputem. Nezbytné je i naznačení švu jímž je rukáv připevněn.
Jiný pohled.
Figurka staršího seržanta Kirjanové sestavená naprosto stejným způsobem jako staršina Vaskov. U Kirjanové ale bylo potřeba jen Surfacerem lehce přetmelit spoje paží s trupem a také místo spoje polovin sukně a oblast styku blůzy s opaskem. Nic příliš náročného, žádné řemení z plíšku ani kování z drátků. Oproti filmům jsem jí nedal ani pouzdro s revolverem, protože mi tam prostě nesedělo.
Po Surfaceru jsem figurku nastříkal matnou černou Tamiyou XF-1, jako vždy. Následně ale přišel nástřik kolmo shora a to velmi světlou béžovou ze směsi Tamiyí XF-2 a XF-78, odkud na postavu při nasvícení shora dopadá světlo. Tím je položen základ pro malbu akryly. A značně zjednodušeno vytváření stínů, jelikož ty již máme z větší části hotovy.
Předstínovaná figurka zezadu.
Zde je již levá paže přilepena oranžovým lepidlem Tamiya. Spára mezi trupem a paží je dobře patrná, stejně tak je hezky vidět zvětšené vybrání rukávu v místě styku s brašnou. Jednoduchá, nicméně naprosto nezbytná úprava.
A fotografie dokončeného Vaskova zezadu. Tedy samozřejmě před barvením. Už jsem to psal minule a dnes to napíšu znova. Úroveň detailů těchto figurek je naprosto úžasná a řekl bych že v plastu takřka nevídaná. Drapérie, švy, ruce i obličeje figurek jsou dokonalé a nic nezbytně nevyžaduje úpravy či výměnu.
Při malbě figurek, respektive již při přípravách na malbu jsem velmi ocenil svůj vzorník barev Vallejo, který jsem si připravil pro uniformy RKKA (článek jemu věnovaný naleznete zde). Mohl jsem tak velmi snadno zvolit barevné kombinace blůzy a kalhot u Vaskova a blůzy a sukně u Kirjanové. Při použití stříkaného předstínování se výsledný odstín použitého Valleja sice o něco změní, ale i tak mi vzorník pomohl značným dílem.
Pokud má na sobě figurka uniformu složenou ze dvou či více součástí oblečení snažím se vždy jednotlivé části barevně odlišit, tím spíše u RKKA. Své znalosti a poznatky o sovětských uniformách jsem v tomto projektu využil do posledního zbytku, ovšem o tom zase o něco dále.
Tento způsob malby jsem zkoušel poprvé, netušil jsem jak to dopadne a někde v hloubi duše se již uchyloval k nouzovému řešení, malbě jako vždy. Tedy všechno štětcem bez pomoci pistole, předstínování a čehokoli jiného. Postup jednotlivých kroků nemám nafocen, protože vše šlo ráz na ráz a byly chvíle, kdy to na zdárný konec skutečně nevypadalo. Myšlenka je taková, že "černobílou" figurku kolorujeme stejně jako fotografii s využitím filtrů ze silně zředěných akrylů (v mém případě Vallejo). Dosti sytých výsledků jsem dosáhl zhruba u sedmé až desáté vrstvy filtru. Klíčem k úspěchu je aplikovat filtry dostatečně vysušeným štětcem, povrch příliš nezaplavovat, pracovat dostatečně rychle, aby nevznikaly stopy po tazích štětce a především, figurku si rozdělit, například s pomocí švů uniformy na jednotlivé segmenty. S kolorováním jsem začal od sukně na níž byla použita barva Vallejo 70.878 Green Brown. Dlužno dodat že pouze filtry k vymalování figurky nestačí. U sukně je situace o to komplikovanější, že její povrch nenabízí příliš hlubokou a výraznou drapérií, což malbu příliš neusnadňuje a stejně tak tuto oblast nelze ani dost dobře předstínovat. Proto bylo třeba zvýraznit jak světla, tak i stíny malbou štětcem. Ale i tentokrát metodou "glazingu". Nevím jak se "glaze" překládá do češtiny, proto používám slovo filtr. Na světla jsem do základu přimíchal odstín Vallejo 315 Light mud z řady Panzer Aces a na stíny černou Vallejo 70.950.
Pro gimnasťorku byla zvolena barva Vallejo 70.882 Middlestone, jenže asi při páté vrstvě se mi zdál její odstín přehnaně zelený a proto další tři až čtyři vrstvy tvoří 70.880 Khaki grey, čímž vzniknul mnohem přesvědčivější výsledný odstín blůzy. Zde musím zdůraznit že povrch figurky po tomto kroku a vlastně i po zvýraznění stínů a světel jako u sukně nevypadá dvakrát dobře. Vše se změní až s vymalováním švů, olemováním kapes, zvýraznění stínů pod límcem, kapsami a všude tam, kde je to nutné. Do směsi barev pro vymalování švů doporučuji přidat malé množství zpomalovače schnutí, použil jsem výrobek AK interactive č.737. Nejenže tak získáme více času na práci, ale barva pak snáze zatéká do spár a funguje částečně jako wash. A nejen to, retardér funguje i jako "glazing medium", tudíž jej lze použít k ředění místo vody. Já však zatím pro filtry preferuji právě vodu, protože se mi s ní pracuje snáz a především nezanechává tolik lesklých stop. Stejně tak je potřeba zvýraznit vystupující partie a dodat tak švům a potlačeným partiím ještě větší hloubku právě zesvětlením jejich zvýšených částí.
Bílý podlímeček našitý v límci blůzy jsem namaloval čistou bílou tak, aby přesahoval jen minimálně, avšak zůstal hezky patrný. Jako u předlohy.
Řád rudé hvězdy byl vymalován šedou ze směsi 70.951 White + 70.950 Black a červený smalt imituje Vallejo 70.817 Scarlet.
Sukno výložek je namalováno odstínem 70.924 Russian uniform WWII a maskovací zelené hodnostní trojúhelníčky v nich pak 70.824 German camouflage orange ochre. Tuto verzi zavedenou v roce 1941 jsem viděl ve dvou variantách. První je zlatá se zeleným smaltem namísto předválečného červeného, druhá verze je pak celozelená, kterou jsem pro své účely vybral i já. Odznáčky by měly být spíše tmavší, ovšem aby byly na figurce snadno patrné, učinil jsem ústupek a udělal je světlejší a více kontrastní. Tohle je v našem koníčku někdy nevyhnutelné. Drobně se odchýlit od předlohy nebo ubrat na realismu aby byla podtržena "umělecká" stránka celého díla. Ne však tak, abych figurkám dal barevné výložky nebo dokonce nárameníky zavedené až v roce 1943!!!
Punčochy jsou vymalovány barvou Vallejo z řady Panzer Aces č. 310 Old wood s lehkým stínováním, protože jsou již tak dosti zastíněny sukní.
Základní nátěr holínek byl proveden černou 70.950 a ještě za mokra jsem do ní na nasvícené partie vtupoval odstín z řady Panzer Aces č. 333 German tank crew.
Opasek je zatím vymalován černou, tvořící podkladovou vrstvu pro malbu hnědé kůže.
Nyní je figurka připravena k nástřiku matným lakem.
Když jsem se dostal do této fáze, vybavila se mi věta Vladimira Demčenka z jednoho jeho článku v časopisu Modelář znějící "Válka nemá ráda pestré barvy." Je to samozřejmě pochopitelné, nicméně pro nás modeláře je to veliká škoda.
Jelikož se viněta i její předloha odehrávají v roce 1942, je použití maskovacích výložek zavedených v srpnu 1941 nevyhnutelné. Barevné červeno-černé petlice s červenými smaltovanými trojúhelníčky, skříženými dělostřeleckými hlavněmi a zlatým trojúhelníkem pro poddůstojníky by byly o poznání atraktivnější. Na druhou stranu mnohem náročnější po stránce malby. Takže bych asi měl být rád že jsem musel malovat tyto méně nápadné. Figurka s nimi působí velice autenticky, historicky korektně a její, řekněme jednobarevnost rozrušuje alespoň červený Řád rudé hvězdy.
Krásně patrné stínování na zadních partiích figurky. Povšimněte si vymalovaných švů na rukávech a loketním vyztužení blůzy, které tak krásně vystoupne.
Obličej byl nakonec podstatně náročnější, než jsem očekával a už jsem se obával že figurku ani nebudu schopen dokončit.
I když jsem se snažil sebevíc, barvy dlouze protřepával a dokonce i do jednotlivých odstínů přimíchával matovací složku Tamiya, vznik lesklejších partií byl nevyhnutelný. Všimnul jsem si, že zpomalovač zasychání výrazně napomáhá vzniku lesku, což je na bavlněných uniformách nežádoucí. Proto bylo i nyní nutné částečně namalovanou figurku přestříkat matným lakem. Pro tento účel jsem si objednat mnoha kolegy opěvovaný akrylový matný lak od VMS. A skutečně! Mat je dokonalý, tvorba bílého povrchu takřka minimální, nevýhodou je snad jen náročnější čištění pistole, ale ani to není nijak závažný problém.
Teprve po matném laku pokračuji malbou výstrojních součástek, které jsou z materiálů u nichž je tvrdý mat spíše na škodu, kupříkladu hnědý kožený opasek. Základ tvoří Vallejo 70.941 Burnt umber, pak už jsem jen a jen zesvětloval přidáváním světlejších odstínů v následujícím pořadí: 70.843 Cork brown, 70.929 Light Brown a 70.955 Flat flesh. Nejhlubší stíny byly ponechány černé. Přezka opasku byla v originálu pozinkovaná, proto je vhodnější přiklonit se k odstínu matně šedému nežli zářivě stříbrnému.
Ruce jsou vymalovány odstíny 70.955 Flat flesh, 70.928 Light flesh, 70.843 Cork brown, nejhlubší stíny mezi prsty pak tvoří 70.941 Burnt umber. Drobným, avšak dost podstatným detailem je malba nehtů. Stejně důležité je zaklapnutí Řádu rudé hvězdy lesklým lakem Tamiya X-22. Po tomto drobném a snadném procesu neuvěřitelně ožil!
Prvním pokusem byl stejný postup, jako při malbě uniformy, tedy na stříkané předstínování. Použil jsem místo černé červenohnědou Tamiyu XF-64, ovšem filtry pleťovou nepřinesly očekávaný výsledek. Obličej jsem tak přetřel souvislou vrstvou pleťové Vallejo 70.955 a začal malovat podobně jako dříve. Barvy stínů jsem nevrstvil, nýbrž opět nanášel jako filtry. I tohle ale skončilo katastrofou. Štětec nebyl dostatečně vymytý a před tímto krokem byl použit k malbě bot. Tudíž tváře a krk Kirjanové nesly mimo stínů také spousty drobných černých teček, což působilo jako lehké strniště. U ženského obličeje jde o dosti nežádoucí jev, takže lázeň v Levelingu od Gunze byla nevyhnutelná jak pro obličej, tak pro štětec se zaschlou černou.
Druhý pokus nebyl o moc lepší, neboť tentokrát jsem se pokusil nastříkat i pleťovou. Bohužel jsem zvolil poměrně hustou akrylovou barvu Revell 35, která i dost naředěná nechtěla projít tryskou mé Evolution. A když prošla, stejně to nebylo vůbec použitelné. Další lázeň.
Další kolo Surfaceru, pak bílá Tamiya XF-2, pleťová 70.955 natřená štětcem v mnoha transparentních vrstvách, jenže na vystavění stínových efektů jsem moc spěchal a místo plynulého přechodu vzniknul dost viditelný a ostrý barevný přechod. Ještě jsem se posnažil jej utlumit, nicméně Leveling byl opět jistější a rychlejší řešení. Uplynul pracovní týden a o víkendu přišel čtvrtý, nyní již poslední a úspěšný pokus.
Základní pleťový odstín tvoří Vallejo 70.955 Flat flesh, světla pak základ se zvyšujícím se podílem 70.928 Light flesh. Světlá pleť byla použita i samostatně na nejvyšší světla na nose, bradě a čele. Stíny, jimiž jsem malbu začal, byly na tvářích a krku vytvořeny filtry z odstínů 70.843 Cork brown, pod čelistí pak filtry směsí Cork brown a 70.941 Burnt umber.
Oči jsem maloval barvami 70.951 White a 70.950 Black, po zaschnutí jsem na ně ještě nanesl filtr z černé, aby tolik nezářily a zároveň byl zvýrazněn vnitřní okraj víček.
Obočí je namalováno směsí pleťové s Cork brown a následně utlumeno filtrem z čisté pleťové.
Rty rozjasnil filtr odstínem 70.817 Scarlet. Ten byl uplatněn i v oblasti tváří, čímž byl figurce vdechnut zdravější odstín pleti.
S úspěšně namalovaným obličejem jsem pokračoval malbou vlasů. Nebylo mi zcela jasné, která bude ta pravá, ovšem snažil jsem se vycházet z filmů, neboť kniha o barvě vlasů Kirjanové mlčí. Jekatěrina Viilkova i Ljudmila Zajceva mají vlasy tmavě blond, tudíž cesta byla jasná.
Základní vrstva byla položena odstínem 70.941 Burnt umber. Následovalo zesvětlování jednotlivých pramenů odstíny Vallejo Panzer Aces 311 New wood, 70.843 Cork brown, 70.929 Light Brown, 70.824 German camouflage Orange ochre, 70.977 Desert yellow a 70.916 Sand yellow. Přílišné kontrasty utlumily filtry z barev 977 Desert yellow a 941 Burnt umber (druhá jmenovaná v potlačených partiích).
Pohled na vymalované vlasy i lodičku zezadu.
Pilotka pro mě zprvu byla dosti tvrdým oříškem. Podobně jako sukně nenabízí mnoho drapérie, která by malbu usnadnila. Přesněji, tato součást uniformy nenabízí v podstatě žádnou drapérii. Stejně jako u předlohy. Mohlo by se zdát, že na lodičce není nic nijak zvlášť zajímavého a charakteristického, opak je ale pravdou! I když je tato sovětská pokrývka hlavy tak jednoduchá, skýtá několik tvarových specifik a mnohá z nich vyniknou až po nasazení na hlavu. To vše dokázali ve firmě ICM reprodukovat naprosto přesně a čapka střihem i vytvarováním naprosto dokonale odpovídá své předloze. Nyní k jejímu barvení:
Jako základ posloužil opět odlišný rozdíl Khaki, tentokráte 70.880 Khaki grey. Světla (základ + Light mud) i stíny (základ + Black) jsou nanášeny výhradně metodou glazingu, pouze v místě skladu dna lodičky a kolem klapek na uši jsem stíny maloval sytou směsí základu s černou. Maskovací zelená hvězda je stejně jako hodnostní trojúhelníčky vymalována odstínem Vallejo 70.824.
Nejen lodička, ale celá hlava byla nakonec ošetřena vrstvou matného laku od VMS.
Přilepením hlavy by byla figurka dokončena. Kdyby se však nevyskytla komplikace. Mezi krkem a límcem mi vznikla spára již bylo nejjednodušší vytmelit Milliputem a přemalovat.
Hlava po matném laku sice vypadala lépe než bez něj, protože stínování se tak stalo lépe patrným a malinko hlubším, ovšem správně rozzářit se mi Kirjanovu podařilo až vnesením správné jiskry do očí. Obě byly zakápnuty přípravkem P409 Damp earth and wet effects z výrobního programu firmy MiG productuons. Stejně tak je možné použít lesklý lak, nicméně s tímto přípravkem jsem měl nad celou akcí větší kontrolu.
Na fotografii hotové Kirjanové je krásně patrné to, o co mi jde u každé figurky RKKA. Zdůraznit absolutní nejednotnost odstínů Khaki Ch-59 o jejíž nestálosti jsem se rozepsal právě v článku o barvách stejnokrojů RKKA. Každý kus uniformy má na první pohled jiný odstín.
Veškeré zašpinění uniformy jsem omezil pouze na zaprášení bot, jelikož se nejedná o jednotku v první linii a na praní a čištění uniforem tak mají všichni dostatek času.
Zaprášení černých holínek se člověk nevyhne za žádnou cenu, tak hovoří má osobní zkušenost. A jde to velmi rychle prakticky na jakémkoli povrchu. Pro tento efekt jsem se pokusil vyzkoušet techniku již s velkým úspěchem využívám u svých figurek v měřítku 1:6. Tentokrát však nebyla použita Tamiya XF-52, nýbrž přípravek AK 017 Earth effects od AK interactive. Ten jsem dostatečně zředil White spiritem a pomalu a opatrně stříkal pistolí na boty. Po jeho vyschnutí přišel na řadu opatrný drybrush čistou černou naznačující místa z nichž se prach otřel buď o trávu či o jinou "překážku".
Nejen s výsledkem patiny bot, ale s malbou celé figurky staršího seržanta Kirjanové jsem podstatně spokojen a řekl bych, že jsem se na tomto poli zase o něco posunul.
Hlavně se nepřechválit a minimálně stejný výsledek předvést i s Vaskovem. Což vůbec nevím jak udělám...
Ačkoli bylo v plánu namalovat obě figurky v co možná nejkratším časovém horizontu a vydat o nich jeden společný článek, malba nakonec zabrala podstatně větší časový úsek než jsem předpokládal a proto je nutné vydat o figurkách články dva. Na druhý se snad budete moci těšit s koncem měsíce května, budu se snažit abych Fedota Jevgrafiče do té doby dokončil, nicméně slíbit nemohu nic. Čeká mě teď větší množství nejrůznějších akcí, takže o to méně času na malbu bude.
Přeji Vám klidný a snad pohodový měsíc a budu se těšit na vaše komentáře a názory či poznatky.
Michal Trlica
Žádné komentáře:
Okomentovat