Vážení čtenáři, vítam Vás u dalšího článku zde na blogu, po delší době opět věnovaného reportáži a mým zážitkům z výpravy na modelářskou soutěž. Tentokrát navíc do zahraničí, k bratrům Slovákům. I když je pravdou, že se na Slovensku v poslední době se slečnou Procházkovou vyskytujeme tak často, že nám to už přijde zcela normální...
Plastiková zima, největší slovenská modelářská soutěž se letos 30. 11. vrátila po delší pauze, která začala covidovou pandemií a nakonec se protáhla na několik dalších let. Ohlášení letošního ročníku tak vyvolalo mnoho nadšených a radostných reakcí, mnozí této zprávě nedokázali ani uvěřit. Mimo to byl oznámen i přesun akce z Domu kultury Ružinov do prostor obchodního centra Styla na bratislavských Zlatých píscích, což už dle prvních fotografií do určité míry vypovídalo o zlepšení podmínek soutěže. Za sebe nemohou říci že právě tato informace mě přiměla ke zvážení účasti, ale vzpomněl jsem si na hezké bratislavské zážitky z roku 2013, kdy se uskutečnil můj zatím poslední start na této výborné akci. Abych pravdu řekl, ani nevím proč jsme tam přestali jezdit... Nicméně letos jsem neshledal žádný důvod k neúčasti, spíše naopak, měl jsem několik dobrých důvodů na letošní Plastikovou zimu vyrazit a dokonce se to sešlo tak dobře, že i slečna Procházková měla ve stejný den v Bratislavě akci jíž se chtěla zúčastnit, takže jsme takříkajíc zabili dvě mouchy jednou ranou. Ale postupně...
Poslední dokončený Ferdinand č.150100 kterého v tomto konkrétním modelovém ztvárnění mnozí z nás dobře znají. Někteří už vědí...
