"Tutto bene!" (10. část)

Vážení čtenáři, dnes se tu společně scházíme u již desátého článku věnovaného pracem na diorámě z italské benzínky nazvané "Tutto bene!" Tentokrát potřetí a naposledy na téma figurek. Máme za sebou jednu plastikovou figurku od MiniArtu, jednu resinovou od Evolution miniatures a dnes se vrátíme opět k MiniArtu. Konkrétně to bude mladý pumpař a servisák Giuseppe, který se teprve zaučuje nebo je u strýce Vicenziho na letní brigádě. Tak uvidíme, jak to s ním dopadne. Pohodlně se usaďte, jdeme na to!

Dnes budeme veškerou svou pozornost věnovat sadě figurek firmy MiniArt č. 35327, respektive figurce klečícího tankisty malujícího kamufláž štětcem. Až na to, že snadnou konverzí uděláme z německého tankisty mladého italského pumpaře a servisáka Giuseppeho, který nic nenatírá, ale chystá se foukat kolo. A ještě jedna věc, tuhle sadu jsem si koupil v srpnu 2021 v italském Trevisu... Takže to bude velmi autentické.

Jak již bylo naznačeno, figurka prošla mírnou konverzí. Jediné, co bylo potřeba vyměnit byly ruce a hlava. Ruce z toho důvodu, že štětec a plechovka barvy se do této scény nehodí (i když byl tu i plán udělat na voze drobný defekt a nechat jej figurkou přemalovat), hlava pak proto, abych se zbavil lodičky M34 a také aby byla co nejdetailnější. Nová hlava i ruce jsou odlitky firmy Hornet. 

Hadice kompresoru, respektive její část mezi rukama je z olověného drátku průměru 0,5 mm, koncovka je pak vyrobena z vytaženého rámečku, její tvar upraven kapkou vteřinového lepidla a nakonec přetřena Surfacerem. 

Jakékoli tmelení na figurce nebylo vůbec potřeba, spoje jednotlivých dílů jsem pro jistotu přetřel Surfacerem 1000 a přebytek odstranil vatovou tyčinkou zvlhčenou v Levelingu.

Na tomto snímku jsou hezky patrné odvrtané a ztenčené rukávy a límec okolo krku, obojí pro možnost usazení resinové hlavy a rukou. Zároveň to figurce výrazně přidá na míře realističnosti. 

Z měděného drátku jsem vyrobil nové tkaničky bot, patrné je i proškrábnutí spáry v nohavicích nad botami.

Pohled na záda figurky s naprosto luxusně vymodelovanou drapérií pracovní blůzy. 

Ačkoli je tato sada figurek stejného data vydání jako sada německých železničářů z níž pochází Alberto Vicenzi, je jasně patrná různá kvalita celkového zpracovaní. V tomto případě je o dost vyšší! Je tedy vidět, že v MiniArtu zřejmě na modelování figurek pracuje více lidí a týmů a každý má jiné výsledky. Rozdílná totiž není pouze kvalita, ale i proporce figurek. Já sám jsem si nejprve myslel, že sada železničářů je o něco starší, avšak není tomu tak. Toto zjištění mě opravdu překvapilo. 

Tentokrát jsem malbu figurky začal hlavou a to z jednoho prostého důvodu. Protože jsem to měl celkem v ruce po malbě hlavy květináře Domenica. 

Velice zjednodušeně popsáno, základní odstín pleti je Vallejo 341 Flesh base z řady Panzer Aces, stíny ze směsi základu, 70.929 Light brown a zpomalovače schnutí jsem nanášel v mnoha transparentních vrstvách všude tam, kde bylo třeba vytvořit stín. Podíl Light brown se stále zvyšoval až dokud jsem nenanášel pouze samotnou světlou hnědou. Pak do hry vstoupila čokoládová hnědá 70.872 již jsem použil stejným způsobem. Zvyšující se podíl tmavšího odstínů, glazing a stále menší pokrývaná plocha. 

Světla na vystouplé a exponované partie zajistil přídavek Vallejo 70.928 Light flesh do základního pleťového odstínu. Světla jsem na obličeji nijak extrémně nepřeháněl, neboť Giuseppe bude mít hlavu skloněnou u kola Fiatu. 

Oči mi u této hlavy vyšly o něco větší, než jak je já sám maluji, je to ale dáno předpřipravenými duhovkami, které jsou na hlavě ztvárněny jako dvě prohlubně. Ty v podstatě nelze vymalovat jinak, než zapuštěním washe. 

Základ vlasů obstarala čokoládová hnědá 70.872, mezi jednotlivé prameny vlasů byl zapuštěn wash z černé 70.950 a zpomalovače schnutí. Po jeho vyschnutí už stačilo jen vytáhnout jednotlivé vlasy směsí základního odstínu s pleťovou 341.

Zároveň jsem na tváře aplikoval více vrstev filtru z šarlatové 70.817, abych zvýraznil lehkou rozpačitost a nejistotu mladého pumpaře a servisáka ve společnosti staršího, zkušeného kolegy a zákazníka s vozem.

Pohled na hlavu ze strany, která bude ve výsledku lépe viditelná. 

Naproti tomu tato strana bude asi patrná podstatně méně.

Zadní strana hlavy bude stoprocentně její nejlépe viditelnou a patrnou partií. Je to trochu škoda, ale celková kompozice diorámy to jinak neumožňuje. Jsem ale rád, jak se mi podařilo imitovat difuzní přechod vlasů a pleti. Když už to bude tak moc viditelné...

Tělo jsem na pistolí stříkané předstínování začal barvit a malovat opět odspodu, tedy od kalhot. Jejich základní odstín tvoří stejně jako u Vicenziho Vallejo model Color 70.899 Dark Prussian Blue. Nyní již vybaven dobrou zkušeností jsem barvu tolik neředil, což mi ušetřilo poměrně dost času. Základ tak byl položen asi ve dvou, třech vrstvách. Stíny stačilo prohloubit čistou černou 70.950 zředěnou zpomalovačem schnutí AK-interactive, póza a drapérie figurky tomu dost napomáhají. Světla by také nebylo úplně nutné ještě zvýrazňovat, ale přídavek 325 Light Mud z řady Panzer Aces do základního odstínu a pár glazí jim nakonec pomohlo. Největší transformaci vzhledu kalhot zajistilo vytažení švů směsí tmavé pruské modři s černou a doladění nedokonalostí směsí na světla.

Následovala malba blůzy, kde jsem měl o základním odstínu 70.807 Oxford Blue ihned jasno, neboť hezky odpovídá mé představě o barvě pracovní blůzy a šedou, jako u kolegy jsem rozhodně použít nechtěl. Stejnokrojové mají oba pouze kalhoty. Stíny na blůze opět samozřejmě obstarala směs základu s černou 70.950 a retardérem, světla naopak vytáhla směs základu s 315 Light mud a ano, retardérem.

I zde hodně pomůže vymalování švů, které značně přidají na realističnosti, ovšem na fotografii je blůza teprve vystínovaná, ale zatím beze švů a kontur nejhlubších stínů.

Potom přišel čas na přemalování bot a rukou černou Vallejo 70.950 a vrstvu matného laku od VMS. 

Všimněte si, jak ploše působí blůza zatím beze švů oproti kalhotám, kde jsou již zvýrazněny. Mohlo by se to zdát jako nepodstatný detail, ale teď je jasné, jak moc je tahle drobnost pro celkový vzhled a dojem z figurky důležitá.

A pohled po této fázi zepředu. 

Vždycky je pro mě až neuvěřitelné, jak moc figurku promění vrstva opravdu matného laku a vymalování bot, rukou a dalších detailů. 

První přišly na řadu boty. Základní nátěr tvoří černá Vallejo 70.950, následovala 70.822 Německá kamuflážní černohnědá a to tak, aby linie švů, respektive hranic jednotlivých dílů z nichž jsou boty sešity zůstaly odděleny lemem podkladové černé. Zesvětlování proběhlo přidáváním  čokoládově hnědé 70.872, a světle hnědé 70.929 do základního odstínu.

Ruce byly vymalovány odlišným způsobem než hlava a to od nejtmavšího odstínu co nejplynuleji až po světla. Základ tak tvoří černá Vallejo 70.950, další vrstvy pak směsi černé a 70.822 Německé kamuflážní černohnědé, které zůstaly viditelné především v dlaních a nejvíce potlačených místech rukou. Další zesvětlení pomocí 70.872 čokoládové hnědé zůstalo patrné na spodní hraně rukou a mezi prsty. Ještě světlejší směsi s odstínem 70.929 Light brown pak pokrývají hřbety rukou a směrem k palcům pak narůstá poměr 341 Flesh base a 70.928 světlé pleti.

Nehty jsou podmalovány tmavou směsí zbylou po stínování a vytaženy světlejším odstínem. Drobný detail, ale jak moc ruce figurky oživí!

Dlouho dopředu jsem věděl, že hadici na stlačený vzduch budu chtít mít v oranžové barvě dříve tolik charakteristické pro tyto gumové součástky. Míchat požadovaný odstín z více barev nepřipadalo v úvahu, neboť budu identického odstínu potřebovat dosáhnout opakovaně a to ve fázi natahování druhého úseku hadice mezi rukou a kompresorem. Na černém podkladu jsem si proto otestoval více odstínů Vallejo Model Color a v odstínu 70.910 Orange red našel absolutní shodu s mou prvotní představou. 

Koncovka hadice je vybarvena mosaznou Vallejo 70.801.

Knoflíky blůzy jsou vymalovány stříbrnou Vallejo 70.997 a mírně utlumeny černým filtrem.

Zde je hezky patrná skvrna v levé horní části blůzy imitovaná olejovou barvou 502 Abteilung odstínu Sepia, podobně jsem patinoval i další oblasti blůzy a kalhot. Stejně tak je patrný i namalovaný šev na kožené podešvi pravé boty. 

A zde již sekce s fotografiemi hotové figurky mladého Giuseppeho. Mohlo by se zdát (a já to tak čekal), že poslední krok, jímž je složení figurky, bude naprostá pohoda. Krk je dlouhý, otvor v těle také, spoj nebude třeba pojišťovat lepidlem, proto jsem hlavu začal soukat do límce na sucho. Zvláště pak proto, abych si náhodou něco lepidlem neznečistil. Stejně by nepřipadalo v úvahu nic jiného, než kyanoakrylát a s jeho použitím bych neměl dost času na správné usazení hlavy. Hlavu se mi ale nepodařilo zasunout do krku tak hluboko, jako při zkoušce při barvení. Na vině je jednoznačně počet vrstev barvy jak na krku, tak v límci. Nezdá se to, ale je jich dost. Surfacer, zakladní barva, pak x vrstev při malbě a stínování. Nakonec jsem sebral odvahu a hlavu opravdu hrubou silou do otvoru narval. Docela mi zatrnulo, když se z těla figurky ozvalo nepříjemné zapraskání, ovšem ani tak se nic jako poškozené nejeví. Uf!

Ale hlava je tam a bez žirafího krku.

Ještě jeden čelní pohled na hotovou figurku Giuseppeho. Z tohoto pohledu už jej potom pravděpodobně nikdy nikdo nespatří. Celkem škoda, nemyslíte? 

Pohled více odspoda, kde krásně vyniknou švy, knoflíky a drapérie pracovní blůzy.

Pohled na pravou stranu figurky, která by, jak jsem již uváděl, měla být ve výsledku tou lépe viditelnou. Když tedy neberu v potaz záda. 

Rozdíl v odlišných odstínech pleti u rukou a hlavy je dobře patrný, na fotkách asi ještě o něco více. Ačkoli byly použity zcela shodné odstíny, u rukou se projevilo stínování odlišným způsobem. Důležité je také zmínit další dva faktory a to jsou jednak odlišná míra přístupu světla k rukám (které by měly být více ve stínu) a také červené filtry na hlavě naznačující Giuseppeho mírnou nervozitu. 

Pohled více zepředu.

Pohled na záda, která tedy budou na první pohled nejlépe patrnou partií celé figurky. Když už tomu tak je, stíny jsou zde naštěstí docela povedené. Řekl bych, že kvalitou vymodelování této drapérie si plastiková figurka od MiniArtu nezadá ani s velmi kvalitními resinovými odlitky. Skvělá práce!

A více shora, kde vyniknou krásně nasvícená ramena a přechod ve vlasech. 

Levá strana figurky, která bude zřejmě patrná méně.

Zde je hezky viditelná levá nohavice a skvrna v oblasti kotníku imitovaná olejovou barvou.

Na tomto posledním snímku je hezky vidět efekt vytvořený filtrem ze šarlatové Vallejo 70.817.

A to by tedy bylo z dnešní 10. části vše. Článek jsem chtěl vydat tak o týden dříve, ale nakonec jsem rád, že se mi to podařilo alespoň dnes. Figurky by tímto byly hotové a ačkoli to byla práce zhruba na půl roku (ano, s mnoha přestávkami a ne úplně velkým nasazením), jsem s výsledkem spokojen a když se dařilo, tak mě tato práce i velmi bavila. Při opravdu intenzivním nasazení bych tyto tři figurky dokončil asi tak za měsíc, možná pět týdnů. Opravdu mi tenhle koníček nejde nijak extra rychle a nechápu, jak někdo může takto namalovat figurku za osm hodin! To ale naštěstí není tématem tohoto článku. 

Jelikož mám hotový Fiat Topolino, všechny figurky a obě benzínová čerpadla, začal jsem pracovat na barvení podložky. Jde to zase pomaleji, než bych předpokládal a protože mě čekají krom jejího dokončení ještě nějaké ty doplňky a finální kompletace, (která taky nebude úplně snadná) viděl bych termín dokončení celé diorámy někdy na druhou polovinu Srpna. Je toho ještě opravdu dost, červen budu mít asi docela nabitý jinými aktivitami, ale pokud by se mi to celé podařilo dát dohromady dříve, byl bych samozřejmě rád. Necháme se překvapit...

Z mé strany by to tedy pro dnešek bylo vše, doufám že se vám článek líbil a stejně tak i má dosavadní práce na diorámě "Tutto bene!" a že se tu zase brzy setkáme u dalšího článku. 

Michal Trlica