Panzershow 2023

Vážení čtenáři, vítám vás všechny u dalšího článku zde, na stránkách mého blogu. Dnes, jak již název i kategorie v níž je článek zařazen napovídá, nepůjde o další pokračování aktuálně rozpracované diorámy, nýbrž o menší zápis ze soboty 24. 6. 2023, kdy se odehrál již jedenáctý ročník modelářské soutěže Panzershow.

Již z úvodního snímku je patrné, jak hojné účasti se letošní Panzershow těšila.

"Tutto bene!" (5. část)

Vážení čtenáři, drazí přátelé! Již po páté se setkáváme zde na mém blogu u článku jenž je věnován stavbě diorámy z prostředí italské benzínky ve druhé polovině třicátých let minulého století. Zatímco některé menší projekty by pátou částí končily, nebo by tak daleko ani nedošly, zde nejsme ani v polovině. Možná tak v první třetině, ale to se neodvažuji odhadovat. Nebudeme ale přemýšlet o rozsáhlosti současné diorámy a pustíme se do tématu dnešního článku.

Tím jsou doplňky interiéru dodávkové verze Fiatu Topolino na němž v těchto dnech usilovně pracuji. Bude to možná o něco kratší, nicméně příště si to rozhodně vynahradíme!

Teď už ale vzhůru k dnešnímu tématu!

Jak už jsem nastínil, dnešní článek bude pojednávat o několika doplňcích interiéru květinářského Fiatu Topolino. Půjde především o výlisky mé asi v současné době nejoblíbeněší firmy MiniArt, konkrétně ze sad 35628 (zde použiji pytel a kbelík) a 35641 (pouze prázdná bedýnka bez ovoce). Ke slovu se však dostane i malá 3D tištěná sada C020 (kbelík a konev) českého výrobce Firma 49. Tato sada na fotografii bohužel není zachycena.

Plastic People of Tovačov (XIV. ročník)

Vážení čtenáři, po více méně roce vám s radostí a pln zážitků mohu předložit článek o dalším velmi vydařeném ročníku modelářské soutěže Plastic People of Tovačov. Hned na úvod tu ale mám jednu záhadu. Podle mých článků měl předchozí ročník PPofTovačov číslo XII, logicky by ten letošní tedy měl být "třináctka". Ale nebyl. Nejprve jsem si myslel, že mám někde na blogu chybu v počtech, zavítal jsem proto na oficiální web akce a tam je úplně stejný skok. Jeden ročník byl kvůli Covidu opravdu vynechán, ale nebyl mezi tím loňským a letošním. A i když jeden rok soutěž nebyla, posloupnost ročníků by přece neměla být takto narušena. 

Od pořadatelského týmu jsem nakonec dostal vyjádření, že je to zhruba tak, jak jsem si myslel, ale že to prostě "nechali běžet", letos jsme se setkali už po 14. letech a navíc jsme se vyhnuli třináctce. Dobrá tedy.

Tolik drobná úvaha na úvod a nyní se blíže podívejme, jak sobota 20.5. probíhala z mého pohledu.

Letošní osazenstvo naší tematické prvorepublikové expozice. Zleva jmenovitě Daniel Knotek (strážmistr četnictva v ústroji Stráže obrany státu), slečna Petra Procházková, Michal Trlica (strážmistr četnictva ve vycházkovém stejnokroji) a Dalibor Snopek (strážmistr četnictva v obchůzkové ústroji).

"Tutto bene!" (4. část)

Vážení čtenáři, vítám vás u dalšího článku ze série věnované stavbě diorámy z prostředí meziválečné italské benzínky.

Minulá čast pojednávala o stavbě a barvení velice detailního podvozku a motoru Fiatu Topolino od čínské firmy Bronco, dnes se vrhneme na karoserii a především interiér této malé dodávky v květinářském zbarvení.  

Článek bude o něco málo kratší, věřím však, že i tak bude pro mnohé z vás zajímavý. Tedy snad. 

Teď už se ale konečně podívejme na fotografie a vše, co jsem zatím na modelu mého prvního čistě civilního automobilu v pětatřicetině provedl:

Tento obraz již známe z předchozího článku, zachycuje podlahu Topolina doplněnou o díly velice hezkého motorového prostoru. 

PanthersCup 2023

Když jsem se týden před vypuknutím této jediné modelářské soutěže v našem hlavním městě, které se (téměř) pravidelně účastním přihlašoval, musel jsem se podívat do své mailové schránky, abych našel registrační zprávy z předchozích ročníků a osvěžil si, které modely zde již byly vystavovány. Díky epidemiologické situaci bylo pár roků vynecháno, jeden byl posunut z klasického období března někam do velkých prázdnin, což mi časově nevyšlo a tak jsem s pomocí článků zde na blogu a již zmíněného e-mailu užasnul nad zjistěním, že můj poslední PanthersCup proběhnul v roce 2019. A bylo to i trochu znát na mých zásobách, jelikož krom soutěže tuto akci navštěvuji kvůli zde každoročně přítomným prodejcům u nichž nakupují Valleja, chemii, štětce a především pak dřevěné podložky pod modely. Abych to ale vzal nějak postupně...

Dioráma «Последний стрелок» z bitvy u Kurska pro mě osobně byla nejlepším vystavovaným dílem z celého letošního ročníku PanthersCupu. Silný příběh, skvělé zpracovaní, vše krásně sladěné... Nádhera!

"Tutto bene!" (3. část)

Vážení čtenáři a návštěvníci mého blogu, po zhruba měsíci přináším další článek věnovaný pracem na diorámě s názvem "Tutto bene!", jejímž dějištěm je sever Itálie druhé poloviny 30. let minulého století. 

V předchozích dvou dílech jsem se věnoval problematice benzínových pump a podložky znázorňující benzínku s malým servisním pláckem. Celkem se tedy dalo očekávat, že brzy přijde i vozidlo. A jeho čas právě nadešel. V prvním článku této série jsem sliboval, že rozhodně nebude nouze o spoustu novinek, ani v dnešním článku tomu skutečně nebude jinak! Dosud nevyzkoušené nás opět čeká! Především tedy stavba čistě civilního automobilu, a to od firmy Bronco. 

Pojďme se na to tedy prostřednictvím pětašedesáti fotografií společně podívat!

Prapůvodní plán této diorámy zahrnoval jako vozidlo Fiat Topolino vzniknuvší "konverzí" Simcy 5 od Tamiye, již jsem za tímto účelem také koupil a dovybavil leptanou sadou. Jelikož mě ale napadlo použít Simcu do jiné scény, padla nakonec volba na stavebnici Fiatu Topolino ve verzi dodávky od čínské firmy Bronco. 

"Tutto bene!" (2. část)

Vážení čtenáři, s potěšením vás všechny vítám u prvního letošního článku a zároveň druhého dílu ze série tvorby diorámy odehrávající se na severu Itálie ve druhé polovině třicátých let.

V současné době zažívám docela náročné chvíle dokončování atestační práce a abych stihnul tento článek vydat ještě v lednu, pracoval jsem na něm především po večerech. Ačkoli hlavní protagonista tohoto článku, tedy položka diorámy je již nějaký ten týden hotová, samozřejmě nějakou dobu ještě trvalo vše popsat a připravit článek. To se nakonec podařilo, a i když jde v kontextu celé diorámy pouze o dílčí výsledky, myslím že rozhodně mohu zvolat " Tutto bene!"

Článek jsem se rozhodnul pojmout co možná nejdetailněji a popsat stavbu podložky opravdu krok za krokem, takže pokud by někdo chtěl můj článek použít jako návod či inspiraci, budu rozhodně poctěn! Zároveň mohu zaručit, že i tento díl bude plný nových postupů a zkušeností, takže nebudu dále zdržovat a jdeme na věc!

Naprostým základem každé diorámy, viněty nebo podložky pro tank či figurku je ve většině případů dřevěný podstavec, nejlépe pak s ozdobnou, frézovanou hranou. V mém případě je na fotografii podstavec s již vyznačeným budoucím ohraněním připravené scény z 3mm silné balsy. Stejně tak je nakreslen výřez domu a budoucí ostrůvek pro benzinová čerpadla. Alespoň částečně. Čísla pak pro snazší orientaci značí budoucí balsové stěny.

Veselé Vánoce 2022!

Vážení kolegové, přátelé a kamarádi, všichni návštěvníci mého blogu věnovaného plastikovým modelům, vojenské historii i některým mým dalším koníčkům. Po roce opět přichází čas na mé tradiční ohlédnutí za pomalu odcházejícím rokem a pro všechny zájemce i nahlédnutí do toho, co jsem během letoška zažil. Co se mi povedlo či naopak co tak úplně nevyšlo. Bylo toho hodně a mnoho příhod a udalostí se do článku prostě nevešlo. Přesto je docela obsáhlý a vše podstatné jsem myslím zachytil. Kdo tedy má zájem, může si ten uplynulý rok nyní se mnou projít.

Po několika letech a dvou živých stromečcích jsme se vrátili zpět k tomu umělému. Jistotou zůstává, že tento přežije prakticky cokoli...

Českotřebovský vehikl 2022

První myšlenky ohledně mé letošní účasti na letošním ročníku Českotřebovského vehiklu přišly někdy ve chvílí dokončování viněty "Это что?!". Přesně před pěti lety jsem si právě v České Třebové na stánku mn-modeláře vyzvednul krabičku s figurkami pravě pro tento projekt s vizí za rok se sem vrátit s hotovou vinětou a pokusit se získat nějaké to ocenění. Jak už jsem psal ve článcích věnovaných vinětě samotné, od té chvíle se toho stalo mnoho, jen vinětu se dokončit nepodařilo. A když je to letos těch pět let, bylo by fajn vyrazit na vehikl s konečně hotovým dílem. Těsně před odesláním přihlášky jsem ještě zaváhal, protože situace v práci mě semlela natolik, že bych celý víkend raději doma modelařil, nebo spíše nedělal vůbec nic. Nakonec jsme ale na soutěž vyrazili. Program totiž sliboval něco velmi speciálního, něco, čemuž jsem v první chvíli ani nevěřil a zprvu to považoval za halucinace a vidiny. Sobota 12.11. nakonec byla dnem plným překvapení, očekávání, milých setkání a velkých dobrodružství. Ale postupně...

Velmi povedená dioráma s motivem záchrany sestřeleného sovětského pilota.

"Tutto bene!" (1. část)

Při každé cestě z dovolené v Itálii se svou milovanou slečnou mám krom mnoha smutných pocitů z návratu do všedního života i velkou chuť nalít do pistole zelenou, bílou a červenou barvu. Samozřejmě ne všechny najednou. Bylo tomu tak po obou pobytech v Lignanu i letos v Jesolu a teprve teď jsem konečně posbíral dostatek inspirace a podkladů pro tvorbu své italské diorámy ze druhé poloviny 30. let minulého století.

Je sice pravda že má vize stále není zcela přesná, některé detaily tak budu muset doladit přímo při tvorbě. To ale myslím tolik nevadí, protože se mi stejně nikdy nepodaří promítnout svou přesnou představu do oné finální podoby. Krom toho mě při tomto projektu čeká spousta nových postupů a věcí, které jsem nikdy dříve nedělal, až z toho mám větší strach než obvykle. Ale ono to nějak dopadne... Co vše nové nás na stránkách blogu čeká ale nechci odhalit hned, nechme si to do následujících dílů pojednávajících o jednotlivých součástech scény.

Můj příběh diorámy s čerpací stanicí začíná už před mnoha lety, konkrétně vydáním německé benzínky firmou MiniArt v roce 2019. Hned mi bylo jasné že si ji dřív nebo později koupím a zapracuji do některého z mých modelářských nápadů. Jenže čas šel nezadržitelně dál a MiniArt přidal i další dvě verze. Italskou a francouzskou. Aniž bych dopředu hledal podklady, tak trochu dle vůle mé slečny absolutně a bezhlavě milující Itálii jsme na našem předvánočním výletu v roce 2020 do prostějovského mn-modeláře koupili právě italskou verzi benzínky od MiniArtu a také Simcu 5 od Tamiye s vizí, že z ní udělám ten nejkrásnější Fiat, tedy Topolino. Čas šel zase bezhlavě dál a já se věnoval buď jiným projektům nebo zcela odpušným činnostem. Nejvíc mě od diorámy z předválečné Itálie odrazoval nedostatek znalostí, inspirace a podobných nezbytností bez nichž se do žadného projektu nikdy nepouštím. Chuť by i byla, správné rozpoložení nikoli. 

Překrásná stavebnice italských benzínových pump i s doplňky v podobě barelů a plechovek na oleje a maziva od firmy MiniArt. Ze stojanů samotných jsem nakonec pro tento projekt použil bohužel jen několik málo dílů a především obtisky.