Protipěchotní mina PMD-6

...její INERTNÍ reprodukce pro účely vojeské historie.

Opět Vás všechny zdravím na stránkách svého blogu! Projekt, který vám chci dnes představit přišel jako blesk z čistého nebe, narazil jsem na něj naprostou náhodou, když jsem hledal podklady pro výrobu německého válečku dynamitu, jenž si možná pamatujete z předchozího článku. Našel jsem totiž reprodukce sovětských náloží o hmotnostech 75g, 200g a 400g používaných v nejrůznějších typech min. A spolu s nimi jsem samozřejmě objevil sérii jednoduchých nášlapných min PMD. To byl už jen krůček k hledání dalších podkladů a informací a samozřejmě k výrobě repliky jedné z těchto min. Krom jednoduchosti její konstrukce mi motivací k tomuto projektu bylo vědomí, že se podobné články mým čtenářům líbí a proto se snažím tvořit další jednoduché návody pro výrobu replik využitelných na poli vojenské historie.

Hotová replika nášlapné miny PMD-6 společně s opaskem s výstrojí vojáka RKKA.

Dynamit (WH/W-SS)

Tento článek je návodem pro výrobu INERTNÍ reprodukce dynamitu a neslouží k propagaci jakékoli ideologie potlačující lidská práva či svobody!

Vážení kolegové a přítelé modeláři a reenactoři, vás všechny zdravím a vítám u mého dalšího článku!
Tentokrát to bude opět takové kratší a jenodušší, ale přesně takový projekt jsem v této době potřeboval. Dnes už je naštěstí vše za mnou, všechny zkoušky a hlavně ty dlouhé a téměř nekonečné měsíce učení se a příprav. Mnoha lidem vděčím za to, že se nakonec dostavil úspěch, ale tohle není nejvhodnější místo, kde bych jim chtěl děkovat. Rozhodně se k tomu ale vrátím na konci roku.
Před nějakou dobou, když jsem sháněl podklady pro mé dřívější projekty jsem na internetu narazil na reprodukce válečků dynamitu používaného v době druhé světové války německou brannou mocí. Jelikož u nich byly uvedeny i rozměry, stal se tento předmět předobrazem mé další repliky. Bohužel se mi ale nepodařilo sehnat fotografie originálů, takže nejsem schopen říci jak moc toto provedení odpovídá své původní předloze, ale i tak jsem si celý projekt užil a to především díky jeho rychlosti a jednoduchosti. Právě ve dnech kdy už pomalu vrcholily přípravy na zkoušky a absolutorium jsem dostal velikou chuť vyrobit nějakou repliku a vzpomněl jsem si právě na tento dynamit. Všechen materiál jsem měl doma, takže nic nebránilo tomu abych začal! Během asi dvou hodin bylo hotovo!

Hotové válečky dynamitu společně s reprodukcí Stielhandgranate 24 a originálním bajonetem S84/98 pro pušku Kar98k.

Pouzdro na dokumenty RKKA

Po delší době vás opět srdečně vítám na stránkách mého blogu a to s dalším článkem. Konečně! V současné době stojím uprostřed zkouškového období a aby toho nebylo málo, ani ne za měsíc mě čeká absolutorium. Velkou část dne se teď věnuji studiu, ale musím říct že modelařní a vojenská historie mi teď chybí stále víc. A tak jsem se včera odpoledne rozhodnul, že pro Vás sepíšu krátký článek o tom, jak si vyrobit pouzdro na vojenskou knížku a další osobní dokumenty, které si svépomocí vyráběli vojáci Rudé armády.

Hotová pouzdra, ktará se v dnešním článku naučíme vyrobit.

Lahev se zápalnou směsí č.1

!!!Tento článek v žádném případě není návodem pro výrobu zbraně, nýbrž její makety sloužící výhradně pro účely vojenské historie!!!

Vážení přátelé, kamarádi, kolegové modeláři a reenactoři.
Jak jste si již jistě stihli během uplynulých tří týdnu povšimnout, naše životy se díky mimořádným opatřením v souvislosti se snahou zabránit dalšímu šíření onemocnění COVID-19 značně změnily. Nedávno jsem si psal s jedním kamarádem reenactorem a modelářem a společně jsme tak nějak došli k závěru, že nás vlastně ani neomezují nějaké nedostatky potravin a jiných podobných věcí denní potřeby. Chybí nám spíše některý materiál pro naši tvorbu. Ale ani tak nezahálíme!

Na této fotografii vidíte vše, co budeme pro můj dnešní projekt potřebovat. Nic co by modelář nebo kutil doma nenašel. Lahev (klidně i od vodky), disperzní lepidlo Herkules, hnědou a černou akrylovou barvu, dřevěnou kulatinu, hrubý písek, dvě černé gumičky, lesklý lak na dřevo, a etiketu s poučením o způsobu použití lahví se zápalnou směsí č.1.

Veselé Vánoce 2019!

"Kdyby tak člověk řekl všechno, co si myslí… Ale on to neřekne, poněvadž je diplomat!" Je pro mě doslova neuvěřitelné, že rok 2019 pomalu dospěl ke svému poslednímu týdnu. A to je samozřejmě čas pro mé již tradiční ohlédnutí za končícím rokem a poodhalení toho, co jsem během něj zažil, prožil, co se povedlo více, co méně a co se nepovedlo vůbec. S radostí mohu už teď prozradit, že těch zážitků spadajících do posledně uvedených kategorií je zanedbatelné množství. Ale projděme si to postupně a opět od místa, kde jsem před rokem svůj příběh končil.

Letos jsme na přní ségry vyměnili náš plastikový vánoční stromek za živý, ale nikoli řezaný. Ihned po převozu domů jsme jej přesadili do většího květináče a poskytli mu veškerou péči. Tak doufejme, že s námi pár let vydrží...

Avia BH-9.9

Vítám vás u mého dalšího článku, který je věnován dalšímu modelu z rubriky Československo 1918-1945. Stejně, jako v posledním případě půjde i dnes o model letounu z dvacátých let, tentokráte však čistokrevně československé konstrukce. A nebude jím žádný jiný stroj než Avia BH-9 v měřítku 1:72 firmy Kovozávody Prostějov.
Tuto stavebnici jsem získal jako ocenění na jednom z předchozích ročníků vynikající modelářské soutěže Plastic People of Tovačov a už tenkrát jsem věděl, že až dám model dohromady, bude další krásnou součástí právě našeho společného projektu mapujícího období našich zemí v obdoví tzv. První a Druhé republiky a také Protektorátu Čechy a Morava. Jenže delší dobu Avia jen tak ležela mezi ostatními krabičkami se stavebnicemi modelů z tohoto období a já stále nenacházel dostatek nadšení k tomu, abych se opět pustil do stavby letounu. Navíc jsem nebyl schopen se rozhodnout, kterou ze tří kamufláží zvolit. Tříbarevku jsem vyloučil ihned, protože tu jsem aplikoval již na Fokkeru D.VII, takže ve hře zůstávala khaki/hliník a a celohliníkvý nátěr. A právě poslední jmenované zbarvení v kombinaci s modrými doplňky zvítězilo. Na podzim jsem si řekl, že už bych měl konečně zase slepit něco pořádného a hlavně celý projekt dotáhnout do konce, proto jsem sáhnul právě po této krabičce. S vidinou snadné a snad i rychlé stavby jsem začal vyštípavat díly z rámečku a přes prvotní šok způsobený komplikacemi s vměstnáním interiéru kokpitu mezi poloviny trupu šlo vše poměrně hladce. Dokonce tak hladce, že jsem ani příliš nestíhal fotit průběh stavby.

Sedačky jsem doplnil o leptané upínací pásy z vlastních zásob. Stavebnice pásy obsahuje ve formě obtisků, jenže soutisk stříbrné s ostatními barvami nebyl v mé stavebnici zrovna přesvědčivý a navíc textilní části popruhů jsou zde reprodukovány černě, nikoli plátěnou barvou...

Nebelkerze 39

Jak jsem si vyrobil její inertní maketu...

Poslední dobou vůbec nemám chuť pouštět se do žádných větších projektů a tak jen chodím sem a tam a přemýšlím do čeho "říznout". Při výrobě inertních reprodukcí sovětských granátů RG-42 a RGD-33 z konzerv mě napadlo, že bych vlastně rád vyrobil i něco z opačné strany fronty. Z bedny s výstrojí jsem vytáhnul dřevěný Stielhandgranate 24, což mě přivedlo k myšlenkám na Nebelhandgranate 39 a Nebelhandgranate 39B (Nb.Hgr.39/39B). Našel jsem si pár obrázků této německé dýmovnice a i když bych ji rád jednou měl ve sbírce, vím, že vyrobit ji v domácích podmínkách nedokážu. Na to bohužel nemám potřebné nářadí a dovednosti. Nicméně při tomto hledání dýmovnic používaných německou brannou mocí jsem narazil na něco podstatně jednoduššího: Nebelkerze 39 a Nebelkerze 39B (Nb.K.39/39B).

Hotová Nebelkerze 39.

Modelfest Šumperk 2019

Stejně jako minulý rok dostalo k mé velké radosti celé naše četnické družstvo pozvánku k účasti v doprovodném programu druhého ročníku soutěže Modelfest 2019 pořádané v Šumperku místním klubem v čele s Markem Zindulkou. Již předem jsem bohužel musel hlásit účast pouze tří z nás, sestava tedy měla být následovná: Dva Strážmistři ČS Četnictva a jeden příslušník SdFK. Zprvu se to nezdálo jako vážný problém, Marka jsem seznámil s tímto stavem, tedy s námi počítal a já se těšil na setkání s kamarády, výměny zážitků z akcí, které jsme letos realizovali nebo jsme se jich zúčastnili, zkrátka na úžasný den. Jenže… Týden před vypuknutím soutěže mi přišla zpráva o tom, že ani Dan s Martinem nakonec nebudou moci dorazit a tak jsem přemýšlel, jak situaci vyřešit. Přiznám se, že jsem dokonce uvažoval o možnosti provést to celé sám, v poněkud menším rozsahu, ale celý den bych se tak nemohl hnout z místa. A to není dobré. Takže jsem byl okolnostmi přinucen napsat Marovi a za celé družstvo se omluvit. Nedá se svítit, samotného mě to moc mrzí. A tak jsem alespoň vzal pár modelů a soutěže se v sobotu 5. 10. zúčastnil pouze jako modelář.

Oproti loňskému prvnímu ročníku byl výstavní prostor o něco větší, jelikož soutěž podlehla přemístění z Vlastivědného muzea do vedlejšího domu kultury. Nevím, zda to nebylo způsobeno pouze mým dojmem a větším prostorem, ale řekl bych, že vystavených modelů bylo letos o malinko méně. Jejich kvalita však byla stejně vysoká, jako před rokem.

"Díky" zrušené výstavce jsem ale měl více času na prohlídku soutěžních modelů a také procházku po Šumperku, i když to počasí už nebylo úplně ideální. I tak to rozhodně byla hezká sobota a doufám, že i příští rok bude zájem o naši skromnou expozici a že i my budeme v její realizaci o něco úspěšnější než letos.

A nyní pár fotografií:

Seniorské diorámy 1/48 a větší.

T-34/76 Боевая подруга

Na stavbu tanku jsem přispěla veškerým svým jměním - 50 000 rublů. Tank chci pojmenovat "Bojující družka" a žádám, abych byla poslána na frontu jako jeho řidička.

Před více než rokem vyšel zde na blogu článek věnovaný Alexandře Samusenko a tvorbě její figurky. Již tenkrát jsem jmenoval i další významné ženy bojující v Rudé armádě a to včetně Marie Okťabrské. Tou dobou mi bylo jasné, že dříve, či později se zde objeví i článek věnovaný jí a stavbě jejího tanku T-34/76 pojmenovaného Боевая подруга (Bojující družka). Je na místě psát o "jejím" tanku, protože jak vyplývá z úvodních slov, na jeho výrobu přispěla značnou částkou. Bojové nasazení této ženy nebylo sice tak dlouhé, jako například v případě již zmíněné A. Samusenko, ovšem její životní příběh a motivace ke vstupu do řad tankových vojsk RKKA si rozhodně zaslouží připomenutí v podobě článku i modelu.

Snímek Marie Vasiljevny Okťabrské při maskování jejího Téčka, tohle je zřejmě jediný dohledatelný snímek původní "Bojující družky". (Zdroj: https://militarymachine.com/wp-content/uploads/2018/05/Mariya-Oktyabrskaya-and-her-T-34.jpg)

Ruční granáty RG-42

...další dva INERTNÍ kousky.

Začátkem roku jsem vydal článek s jednoduchým návodem k výrobě inertních (avšak ne úplně dokonalých) replik sovětských ručních granátů RG-42. A protože mě výroba těchto "modelů" velmi bavila, přidal jsem do sbírky ještě dva kusy. Každý je malinko odlišný a dva jsou osazeny roznětkami UZRG. V dnešním krátkém článku bych vám rád představil všechny tři mé výrobky.

Repliky granátů společně s výbornou sumkou od firmy Schuster... Na první pohled je znát, že co kus, to originál...