30 května 2020

Pouzdro na dokumenty RKKA

Po delší době vás opět srdečně vítám na stránkách mého blogu a to s dalším článkem. Konečně! V současné době stojím uprostřed zkouškového období a aby toho nebylo málo, ani ne za měsíc mě čeká absolutorium. Velkou část dne se teď věnuji studiu, ale musím říct že modelařní a vojenská historie mi teď chybí stále víc. A tak jsem se včera odpoledne rozhodnul, že pro Vás sepíšu krátký článek o tom, jak si vyrobit pouzdro na vojenskou knížku a další osobní dokumenty, které si svépomocí vyráběli vojáci Rudé armády.
Hotová pouzdra, ktará se v dnešním článku naučíme vyrobit.
Na tuto drobnost jsem narazil na internetu už někdy minulý rok a zdála se mi prostě úžasná, takže jsem si připravil střihy, materiály, vše nastříhal, našpendlil a předal babičce, která díky svému umění ovládat šicí stroj dovedla celý projekt ke zdárnému konci. Pokud ale nedisponujete šicím strojem nebo s ním neumíte pracovat, nezoufejte! Včera jsem usednul ke svému pracovnímu stolu a přesvědčil se o tom, že toto pouzdro na dokumenty lze vyrobit i ručně. Ostatně tak nějak asi v poních pdmínkách tato drobnost vznikala i v dobách Velké vlastenecké války.
Co budeme pro výrobu potřebovat? Nic zvláštního, pouze papír, látky dvou barev (pokud nejste nároční, vystačíte i s jednou), knoflík, něco na psaní (křídu, tužku, fix,...) nůžky, špendlíky, jehlu, nit a žehličku. A pak samozřejmě trpělivost a chuť se do toho pustit. Nebojte, já měl hotovo asi za dvě a půl hodiny, takže si pustíme nějakou autentickou dobovou hudbu, oblékneme si Gimnasťorku a jdeme na to! Fotky jsou sice v malinko horší kvalitě, za což se omlouvám, ale snad i tak dokážou jednotlivé kroky šití přiblížit.
Ze všeho nejdůležitější je nakreslit si střih, který následně přeneseme na látky a vystřihneme oba díly s nimiž budeme dál pracovat. Rozměry jsem zvolil tak, aby se do hotového pouzdra pohodlně vešla vojenská knížka a nějaké další papíry, např. peníze, dekrety o udělení vyznamenání a řádů, osobní předměry jako fotografie rodiny, přátel, své milé a podobně. Důležité je nechat si z každé strany zhruba 1 cm široký okraj, bez kterého bychom k sobě díly nebyli schopni sešít, respektive výsledný výrobek by potom byl menší, což by bránilo vložení obsahu.
Nyní se dostáváme k práci s látkami. Tady můžeme popustit uzdu fantazie a vybrat si barvy, jaké se nám budou líbit. Pravidla jsou zde asi jenom dvě. Za prvé: Látky by měly mít dostatečně dobový vzhled, takže se vyvarujme použití nejrůznějších "umělotin" a také vzorů, které jsou vyloženě moderní. Za druhé: Vnější látka by měla být alespoň trošku podobná tehdejšímu armádnímu materiálu, takže nejlepší jsou v tomto případě bavlněné kepry používané k šití letních uniforem nebo celtovina používaná např. na plašč-palatky.
Na druhou stranu jak jsem již psal, nešlo o součást výstroje, která by se fasovala a masově vyráběla dle nějakého předpisu a technické specifikace, takže je možno použít i civilní materiály a to především na vnitřní stranu. Reprodukce těchto pouzder vyrábí Simon Vanlint a prodává je pod svou značkou OTK87 na Etsy.com. Doporučuji jeho stránku navštívit a načerpat inspiraci. Nebo si rovnou něco koupit!
Pokud tedy máme látky vybrané, obkreslíme střihovou šablonu a tvary vystřihneme. Raději větší, než aby potom někde chybělo!
Oba díly na sebe položíme lícovými stranami k sobě a po obvodu sešpendlíme, aby nám při šití někde něco neujelo. Potom navlékneme nit do jehly a sešijeme díly k sobě. Můžeme si tužkou nebo křídou předkreslit linii po níž budeme šít, aby byly švy rovně. Tentokrát šijeme přesně po čáře ohraničující kraje hotového pouzdra, takže rozteč mezi švy je 12,5cm. Stejně jako na fotografii si spodní stranu necháme otevřenou, zde nesešíváme!
Nyní sešité látky obrátíme lícovými stranami ven. V této fázi doporučuji vzít žehličku a hrany přežehlit, aby si vše lépe sedlo. Tento krok je pro další šití docela důležitý, protože nám jej znašně usnadní. Jakmile máme přežehleno, založíme okraje zatím nesešité strany dovnitř a zvenku prošijeme tak, jak je vidět na fotce.
Pohled na opačnou stranu našeho polotovaru, kerá bude tvořit vnitřek kapsy.
Potom díl přeložíme tak, aby dovnitř krásně zapadla vojenská knížka (podle střihu stačí 8 cm, já to tady malinko přehnal) a začneme sešívat kolem dokola.
Pohled na opačnou stranu pouzdra po sešití.
Posledními dvěma kroky je vyšití knoflíkové dírky a přišití knoflíku. Vyšívání knoflíkové dírky je sice jednoduché, nicméně zabere to chvilku času a jak jsem se přesvědčil, chce to trošku cvik, takže má úplně první dírka v životě dopadla tak... Tak, jak vidíte na obrázku. Z vnitřní strany to prostě není nic moc. Ale můžete se pokusit být lepší než já! Laťka není moc vysoko. Při vybírání knoflíku se snažme řídit stejnými pravidly, jako při volbě látky, tedy saháme raději po kovových nebo dřevěných dobově vyhlížejících kusech. V tomto případě přišlo na hliníkový knoflík z kalhot vojáků německé branné moci. Přišití knoflíku je vyloženě odpočinková záležitost a pomyslná třešnička na dortu.
Zapnout knoflík a máme hotovo!
Zde máme porovnání pouzdra šitého na stroji (nahoře) a čistě ruční práce. Rozdíl je jasně znatelný. Povšimnětě si také odlišných materiálu a barevného provedení.
Porovnání obou otevřených pouzder.
A na závěr (stejně jako v předchozím článku o zápalné lahvi) malé zátiší.
Tento článek vzniknul poměrně narychlo, ale budu rád, když někomu jakkoli pomůže nebo jej inspiruje k výrobě svého vlastního pouzdra. V takovém případě držím palce a přeji mnoho štěstí a zábavy při šití! Pouzdro nemusí být nutně použito pouze v případě ztvárnění jednotek RKKA a pouze v období druhé světové války, lez jej nosit prakticky na jakékoli doklady v jakémkoli období. Stejně tak lze do pouzdra při vojenskohistorické akci vložit i svůj občanský a zbrojní průkaz a u registrace tak ohromíte autenticky a dobově vyhlíženící součástí výstroje. Rozměry střihu navíc můžete libovolně měnit a přizpůsobovat, takže směle do toho! Na případné dotazy samozřejmě rád odpovím, stačí je zanechat v komentářích pod článkem.
Zatím se všichni mějte co možná nejkrásněji a těším se u dalšího článku! Někdy...
Michal Trlica

Žádné komentáře:

Okomentovat