"Это что?!" (2. část)

Vážení čtenáři, již podruhé vás všechny vítám u článku dokumentujícího práce na vinětě inspirované filmovými zpracováními novely Borise Vasiljeva ...a jitra jsou zde tichá. 

Za poslední měsíc jsem se s tímto projektem zase o něco posunul, zároveň se mi podařilo sehnat jedno z českých vydání knížky, takže krom chození do práce a modelaření ještě po večerech čtu. Zatím musím říci, že je opravdu skvěle napsána a od filmových adaptací se literární předloha příliš neliší. Nicméně zdůrazňují: Zatím! 

V dnešním článku se zaměřím na můj v poslední době nejoblíbenější aspekt vinět a diorám, tedy na doplňky. Čeká nás dřevo, větev, provaz a... Dámské spodní prádlo! Takže...

Pojďme na to!

Kdo četl předchozí článek, ten již jistě ví, že i tentokrát se o doplňky scény postará MiniArt se sadami 35539 a 35550. Docela podstatnou měrou pak i ICM se sadou figurek 35621 z níž se tentokrát zaměřím pouze na pár veledůležitých drobností. 

Obě tyto modelářské firmy sídlí na Ukrajině a jelikož už začátkem měsíce nebylo zcela jisté zda MiniArt přežije a bude ještě někdy vyrábět stavebnice, provedl jsem menší záchrannou akci a koupil téměř všechny jejich modely jež jsem kdy chtěl. Stálo to nějakou tu korunu, nicméně každý pomáhá, jak může.

"Это что?!" (1. část)

"A co je tohle?!"

Vážení čtenáři a návštěvníci mého blogu. Srdečně vás všechny vítám u prvního dílu série věnované tvorbě viněty v měřítku 1:35 na motivy novely Borise Vasiljeva a jejích filmových zpracování

...a jitra jsou zde tichá

Staršina Fedot Vaskov (Andrej Martynov) a staršij seržant Kirjanova (Ljudmila Zajceva) ve dvoudílném filmovém zpracování Vasiljevovy novely z roku 1972.

Četnická služební šavle

Zavedena do výzbroje ČS četnictva 15. října 1928.

Dnešní článek věnovaný vojenské historii, konkrétně ČS četnictvu bude o něčem velmi speciálním...

Od první chvíle, kdy jsem v říjnu roku 2015 s velkým přispěním kamaráda Dalibora začal skládat uniformu strážmistra ČS četnictva z konce 30. let mi bylo zcela jasné že existují dvě výstrojní součástky, které pro mě budou dlouhou dobu nedosažitelné. Vlastně tři, nicméně krátká puška vz. 33 nepřipadala v úvahu nikdy, natolik jsem realistou. Ony dvě součásti uniformy četnické jsou služební šavle a přilba. 

V případě první jmenované jsem si jako modelář dokázal poradit a pár let bez povšimnutí kohokoli z kolegů nosil v závěsníku spolu s bodákem dřevěnou maketu vlastní výroby. Největší nevýhodou této makety byla její křehkost a náchylnost k poškození, stále jsem tedy trošku záviděl kamarádům disponujícím nesehnatelnými hliníkovými odlitky jež jsou dostatečně bytelné a pěkně zpracované. Zanedlouho nám všem četníkům nevlastnícím originály svitla naděje v podobě poctivě ručně ukované repliky z dílny pana Zdeňka Zackla. Tou dobou však byla značně mimo mé finanční možnosti i tato alternativa. Až v poslední době jsem začal vážně přemýšlet o koupi této repliky, když v tom se přede mnou na Aukru, aniž bych ji cíleně hledal, objevila četnická služební šavle sice za téměř dvě třetiny mé měsíční výplaty, ale zato originální a v celkem hezkém stavu. Už šest let sleduji vývoj jejich cen a časy kdy se daly pěkné kousky pořídit za deset či dvanáct tisíc jsou dávno pryč. Nad příhozem jsem dlouho váhal, ale nakonec jsem jej uskutečnil. A protože nikdo jiný nepřihodil, byla moje za vyvolávací, řekl bych slušnou cenu. 

I když je replika od pana Zackla řemeslně na velmi vysoké úrovni, dle fotek není s originálem zcela stoprocentně identická. Navíc originál je prostě kus historie, jenž s největší pravděpodobností zažil skutečnou četnickou službu, obchůzky a možná i pronásledování zločinců. A kdyby neplatilo nic z toho všeho, zbývá jediná jistota. Dá se to brát jako dobrá investice, pokud tedy bude vývoj cen stejný jako dosud. Já věřím že ano, ovšem pokud se nestane nic velmi závažného, nepustím ji.

Moje nová četnická služební šavle po dokončení všech zásahů, které jsem se odvážil podniknout.

Veselé Vánoce 2021!

Vážení čtenáři, kolegové modeláři, reenactoři, historici, umělci, návštěvníci, kdož jste na stránkách mého blogu pravidelně, příležitostně nebo dnes zcela náhodně, vás všechny zde vítám u tradičního každoročního vánočního článku z nějž se v posledních letech stalo dlouhé vyprávění shrnující můj uplynulý rok. Takže pokud máte zájem, pohodlně se usaďte, připravte si něco na zub, pusťte si příjemnou hudbu a podívejme se společně na to nejdůležitější, co jsem v roce 2021 zažil.

Koncept živého stromečku v květináči se u nás ujal, bojužel smrček který s námi prožil dvoje Vánoce už déle nepřežil. Letos proto máme novou jedli. Změníl se i styl zdobení.

Hautentgiftungsmittel (č.2)

 Zdravím a srdečně vás všechny vítám u dalšího článku. Pokud jste mými dlouhodobějšími návštěvníky a čtenáři, možná si ještě vzpomenete na článek publikovaný v dubnu 2016 pojednávající o mé první renovaci německé krabičky na Losantin nebo též Hautentgiftungsmittel, tedy prostředek k dekontaminaci pokožky. Samotného mě překvapilo, když jsem se tento týden ke článku vrátil, jak dlouho od jeho vydání to je. Na jeho konci totiž uvádím, že bych svou sbírku těchto předmětů chtěl rozšířit o další výrobní roky, ale že není kam spěchat. A skutečně, jak vidno, na tomto poli skutečně nespěchám, neboť další kousek se mi podařilo přidat do sbírky teprve teď.

Dvě zrenovované krabičky na Losantinové tablety, které jsou v současné době součástí mé sbírky.

Modelfest Šumperk 2021

 Memoriál Roberta Vysloužila

Po roční pauze vynucené epidemiologickou situací se 30. 10. 2021 v šumperském kulturním domě odehrál třetí ročník soutěže organizované Model Klubem Šumperk v čele s Markem Zindulkou. Já osobně jsem se zúčastnil zatím všech ročníků. Ten první pro nás byl speciální v mnoha ohledech, především pak proto že tématem akce byly pohraniční motivy a situace kolem mobilizace v září 1938. Byl jsem tudíž se svým družstvem osloven předsedou šumperského klubu zda bychom byli ochotni předvést své uniformy a sbírky dobových reálií. Na tomto prvním ročníku jsem byl navíc oceněn dvěma hraničními sloupy a pohárem z rukou pana starosty města Šumperk za nejlepší model v kategorii pohraničních motivů. 

Druhý ročník byl ze strany našeho družstva poněkud slabší. Opět jsme byli pozváni, nicméně nastalo tolik komplikací, že jsem byl schopen dorazit pouze já, a tak jsem se rozhodnul zúčastnit se pouze jako modelář.

V roce 2020 se z nám všem dobře známých důvodů akce konat nemohla a když pak v létě přišla jistá rozvolnění, domluvili jsme se s Markem v Tovačově na podrobnostech letošního Modelfestu a naší účasti. Konečně jsem dostal možnost předvést tematickou výstavu na téma

RUDÁ ARMÁDA 1941 - 45

Nakonec se podařilo přijet mě se slečnou Procházkovou, Daliborovi i Danovi s Martinem. Nedorazil pouze Vlk z důvodu pracovního vytížení, nicméně i jemu patří veliké poděkování za zapůjčení několika nezbytností.

Naše družstvo ve stejnokrojích Rudé armády z let 1941-45. Zleva: Vojín pěchoty Daniel Knotek (Pozdní léto 1942),  Četař zdravotník Michal Trlica (Služební stejnokroj 1940-43), Rotný dělostřelec Martin Knotek (1943-45) a Svobodník pěchoty Dalibor Snopek (1943-45). Pátý člen, nebo spíše členka (slečna Procházková) je autorkou fotografie, tudíž na ní není zachycena.

POZVÁNKA: Rudá armáda 1941-45

Vážení čtenáři, kolegové modeláři a reenactoři, je mi ctí oznámit vám, že po domluvě s Markem Zindulkou, předsedou Model Klubu Šumperk z.s. a zbytkem našeho vojenskohistorického družstva uskutečníme výstavu k příležitosti 80. výročí vypuknutí Velké vlastenecké války nazvanou:

RUDÁ ARMÁDA 1941 - 45

Výstava zahrne mimo jiné i uniformy, výstroj a výzbroj vojáků RKKA a já Vás na ni nyní za celé družstvo srdečně zvu.

V expozici budou k vidění zejména:

Uniformy Rudé armády spolu s výstrojí v průběhu let 1941-45.

(Komentované představení stejnokrojů proběhne na pódiu ve 14:35.)

Pístový kompresor (1:35)

Vážení čtenáři, dnes vás vítám u dalšího modelářského článku, který ale nebude věnován pouze modelu. Přidám k němu i příběh, jak se to vše seběhlo... Původně jsem chtěl další článek věnovat nedávno dokončené figurce v měřítku 1:6, pak ale přišla dovolená, která vše změnila. Po návratu z ní jsem chtěl hned začít pracovat na vinětě z předválečné Francie. Vzal jsem si s sebou i návod stavebnice, která v ní měla figurovat, ovšem již při cestě domů plné slz mi bylo stále jasnější, že se pustím do zcela jiného projektu. Ale postupně...

 Sada firmy MiniArt 35327 stojící u počátku tvorby mé další diorámy.

Plastic People of Tovačov (XI. ročník)

 Oproti v posledních letech již tradičnímu květnovému termínu se tovačovská soutěž plastikových a papírových modelů Plastic People of Tovačov letos uskutečnila až v červenci, konkrétně v sobotu 24. 7. 2021. V době, kde se teď všichni nacházíme, především pak v posledním téměř roce a půl není nic jako dřív a stejně tak se nedá na nic příliš spolehnout. V roce 2020 se PPofT samozřejmě uskutečnit nemohla, i když jsem na ni měl velké plány. Zprvu se zdálo, že ani v roce 2021 "Tovačov" neproběhne, nicméně více něž měsíc před akcí se na FB stránce soutěže objevil příspěvek hlásající neuvěřitelně pozitivní a jistě nejen pro mě naprosto úžasnou novinu. Pokud se nic nezmění, soutěž by měla proběhnout 24.7. 2021. V práci jsem si okamžitě zajistil volný víkend a kontaktoval pořadatele i kluky, s nimiž poslední roky jezdíme do sportovní haly s výstavkou tematicky laděnou na konec První republiky. Jednou jsme s ní zasáhli až do Protektorátu. Má vize byla jasná. V roce 2020 se zaměřit na osvobození vlasti v květnu 1945, to samozřejmě nevyšlo. A letos? Tentokráte bylo mým plánem, se kterým zbytek družstva souhlasil, přiblížit návštěvníkům něco jiného, než možná již trošku okoukané četnictvo tvořící vždy páteř našeho koutku. Zkrátka vzhledem k letošnímu letopočtu, byl Michal připraven prezentovat téma Velké vlastenecké války. Tento nápad se ale nakonec nesešel s nijak vřelým uvítáním pořadatelů soutěže, tedy jsme se vrátili k již osvědčené První republice. Nacvičený scénář, kde není třeba nic moc upravovat a přílišně se připravovat. Konec konců mohlo by se zdát, že za ta léta to již máme v malíčku... I tak proběhlo několik málo obměn a úprav, které ale dle mých dojmů mnoho návštěvníků ani nepostřehlo.

Pokud jsem psal o obměnách v naší výstavce, tak ty největší bezesporu proběhly v personální oblasti. Zleva: Strážmistr ČS Četnictva Snopek, Dalibor; Příslušník SdFK (Sudetendeutsches Freikorps) Knotek, Daniel; Strážmistr ČS Četnictva Knotek, Martin; Slečna Procházková, Petra - Dobová civilistka a Strážmistr ČS Četnictva Trlica, Michal. 

(Autorem fotografie je Marek Zindulka, kterému touto cestou mnohokrát děkuji.)

Tokarev TT-33

 Airsoftová pistole od WE Tech

Jak jste si již jistě všimli, krom plastikových modelů patří k mým koníčkům vojenská historie na jejímž poli se věnuji Československému četnictvu a Rudé armádě. Již delší dobu si pohrávám s myšlenkou poskládat si krom uniformy pěšáka RKKA také zdravotníka, což by tak trošku (nebo trošku víc) souviselo s mým skutečným zaměstnáním. Navíc jsem od své úžasné slečny dostal letos k narozeninám nádherné zdravotnické límcové výložky vz.35. To je ovšem jen začátek... Když jsem si prohlížel předepsaný obsah zdravotnické brašny (který se mi ani nepodařilo najít celý), bylo mi hned jasné že to bude běh na velmi, velmi dlouhou trať. Ale já prostě musím pořád něco skládat, kompletovat a vyrábět. Abych se ale dostal k tématu dnešního článku... 

Hned v prvních bodech příručky pro zdravotníky RKKA stojí psáno, že tito musí být připraveni bránit sebe i své raněné soudruhy se zbraní v ruce. Ačkoli mi zatím není známo, jestli bylo někde ustanoveno jaký typ zbraně k tomuto účelu zdravotníci fasovali, fotografie ukazují jak karabiny Mosin 1938, samopaly PPŠ-41, PPS-43, tak i praktické a skladnější revolvery Nagant 1895 a co je pro dnešek důležité, pistole Tokarev TT-30 a 33. 

Můj airsoftový Tokarev TT-33 od WE Tech spolu s pouzdrem, pojistnou šňůrou, zásobníkem a vytěrákem pro originální zbraň a školními náboji 7,62x25 Tokarev. Řekl bych že méně pozorný pozorovatel na první pohled nepozná že jde o airsoftový model reálného Tokareva.