Ruční granáty RG-42

...další dva INERTNÍ kousky.

Začátkem roku jsem vydal článek s jednoduchým návodem k výrobě inertních (avšak ne úplně dokonalých) replik sovětských ručních granátů RG-42. A protože mě výroba těchto "modelů" velmi bavila, přidal jsem do sbírky ještě dva kusy. Každý je malinko odlišný a dva jsou osazeny roznětkami UZRG. V dnešním krátkém článku bych vám rád představil všechny tři mé výrobky.

Repliky granátů společně s výbornou sumkou od firmy Schuster... Na první pohled je znát, že co kus, to originál...

PANZERSHOW 2019

Stejně jako ve všech předchozích letech jsem se na letošní Panzershow nepopsatelně těšil i když jsem věděl, že letos to z mé strany bude ještě slabší než minulý rok. Pokud se dobře pamatuji, tak před rokem jsem do Návsí vezl čtyři modely a ségra jednu figurku. A letos jsem mohl vzít pouze jednu figurku a jeden "Mikrobiologův svět", naproti tomu si ségra svůj standard dokázala udržet a za ten rok namalovala další figurku. Takže jestli to se mnou taklhe půjde dál, příští rok budu zřejmě moci přijet pouze jako divák. A to by byla škoda.

K vidění letos byl opět velký počet neuvěřitelně povedených modelů z několika evropských zemí a tamu i odpovídal celkem velký počet udělených železných křížů moravskoslezské orlice. Podívejme se nyní na několik fotografií:

Řekl bych, že pro mě bylo úplně nejhezčím modelem z celé soutěže tohle Téčko. Za mě naprostá nádhera!!!

Mikrobiologův svět

Zdravím všechny přátele a kolegy modeláře a všechny ty, kdož zachovávají přízeň mému blogu. Zároveň zdravím i všechny mikrobiology, kteří si sem dříve, či později také jistě najdou cestu. Vás všechny vítám u mého dalšího článku.

Není žádným tajemstvím a vlastně ani novinkou že většina mých modelářských projektů nějakým způsobem souvisí s tím, co v životě prožívám, zažívám a co mě nějakým způsobem oslovilo. Dnes si opět ukážeme že modelářsky se dá ztvárnit opravdu cokoli. Jde jen o to mít nápad a vymyslet co a jakým způsobem vytvořit.

 Naprosto nezbytná součást celého projektu, bez které by žádné mikrobiologické, respektive bakteriologické zátiší nevzniklo, je prázdná plastová Petriho miska. Zřejmě by mělo být možné ji zakoupit i v lékárně, ale mně naštěstí s tímto problémem vstřícně pomohla naše úžasná vyučující cvičení z mikrobiologie.

Plastic People of Tovačov (X.ročník)

V sobotu 18. 5. jsem se letos a tím pádem již po desáté zúčastnil jedné z mých nejmilejších modelářských soutěží vůbec - Plastic People of Tovačov. Jubilejní X. ročník probíhal v intencích předchozích úžasných let v tovačovské sportovní hale, a stejně jako v několika předchozích letech jsme mělui tu čest připravit pro návštěvníky tematickou výstavku letos směřovanou nejen k období První republiky, ale vzhledem k letošnímu 80. výročí také k Protektorátu Čechy a Morava. Tímto děkuji pořadatelům za ochotu a příležitost i kolegům a kamarádům Danovi s Martinem za účast a podporu. Pojďme se nyní společně probíhat, jak X. ročník PPofT probíhal v mých očích.

Kdo na úvod očekával naši společnou fotografii u výstavky, mů bohužel smůlu. Ani tu jsme letos nedokázali pořídit... A tak tu máme obrázek pouze mě s Martinem pořízený na nádraží v Tovačově.

POZVÁNKA: Od Mnichova k Protektorátu

Dovolte mi, abych Vás za celý pořadatelský tým srdečně pozval na naši tematickou výstavu, která si klade za cíl vzhledem k letošnímu 80. výročí vzniku Protektorátu Čechy a Morava připomenout právě toto nesnadné období našich dějin a zároveň přiblížit předcházející období tzv. Mnichovské krize. Stejně jako v předchozích letech výstava proběhne v rámci modelářské soutěže Plastic People of Tovačov s laskavým svolením jejich pořadatelů.

PanthersCup 2019

Stejně, jako v předcházejících letech jsem i roku tohoto zahájil soutěžní rok na pražském Proseku na soutěži PanthersCup. Letos proběhl již desátý ročník této výborné akce a tak jsem se těšil, jak bude vše probíhat. Navíc jsem potřeboval doplnit zásobu dřevěných podstavců a štětců, takže důvodů k výletu do hlavního města jsem měl krom účasti v soutěži a prezentace svých modelů poměrně dost. Mnoho modelů do výstavy jsem bohhužel neměl, protože v tomto ohledu byl uplynulý rok celkem slabý. Vzal jsem s sebou Alexandru Samusenko, Pz. S35 739 (f) a Fokker D.VII a vyrazil na Prosek. Zde přikládám několik fotek, které jsem během minulé soboty pořídil:

I letos zde bylo k vidění pár modelů z konce třicátých let na našem území, oproti minulému roku to však bylo slabší.

10 let blogu (2009 - 2019)

Zdravím a dnes vás všechny vítám u článku s nádechem slavnostní atmosféry. Ano, je to přesně tak, své modely, diorámy, figurky, ale i ostatní zájmy prezentuji na blogu už deset let. Pojďme se tedy podívat na to, jak jsem před celou dekádou začínal, co mě k založení blogu vedlo, jak jsem zlepšil své modelářské i pisatelské schopnosti, jaké úžasné lidi jsem díky blogu potkal a co vše mě posunulo dál.

Průřez mou tvorbou za uplynulých 10 let...

Ruční granát RG-42

Aneb jak si vyrobit jeho INERTNÍ repliku.

Dnešní článek bude věnován spíše modelařině ve větším měřítku, konkrétně 1:1. I to je důvodem, proč se nachází v rubrice věnované vojenské historii.

Začátkem roku jsem si v rámci doplňování výstroje k uniformě vojína RKKA pořídil sumku na tři ruční granáty F-1, nebo RG-42. A tím vše začalo...

Samozřejmě že aby sumka nebyla prázdná, je možné koupit si tři delaborované "citronky" (granáty F-1), které jsou poměrně snadno sehnatelné, případně je možné pořídit jejich dřevěné repliky, stejně tak lze pořídit i granáty RG-42. Nebo je tu další možnost, ta patrně nejjednodušší a sice vyplnit sumku třemi kusy plastové kulatiny. Já ale zastávám ten názor, že by vše mělo být děláno pořádně a poctivě, takže místo poslední jmenované možnosti je asi lepší prázdná sumka...

Hotový granát RG-42.

Veselé Vánoce 2018!

"Doznání, těch řádek pár ti dlužím... Můžeš číst, je v něm ten příběh celý…" Pomalu se uzavírá další dějství mého života, tentokráte ohraničené letopočtem 2018. Je tedy na čase se již tradičně ohlédnout, co nejen mně tento rok přinesl.

Opět ten samý stromeček, opět (téměř) stejně nazdoben.

Сержант Юлия Лебедевa

Po několika měsících vás všechny opět zdravím na stránkách svého blogu a přináším vám článek o projektu, na kterém jsem pracoval posledního půl roku.
Všechno to začalo jednoho červnového dne, když jsem se zahleděl do své vitríny s figurami v měřítku 1:6. "Chtělo by to Sověta... Ne, ženskou!" řekl jsem si...
Tady bych možná mohl vysvětlit, proč se mé myšlenky ubíraly tímto směrem… Zřejmě se ale budu opakovat. Pokud jste četli můj článek o Alexandře Samusenko, podstatná část tohoto sdělení je právě tam. Navíc jsem si koupil úžasnou knížku Sovětské odstřelovačky a tou dobou mi denně zněla hlavou skladba Poliny Gagariny "Kukuška", která byla použita ve filmu Bitva o Sevastopol, jenž pojednává o příběhu Ljudmily Pavličenko. To vše ještě povzbudilo můj obdiv ke všem těm ženám, které během Velké Vlastenecké války nasazovaly životy za svobodu své země. A o tom je vlastně i celý dnešní článek. Počítám s tím, že se opět najdou rýpalové a posměváčci, kteří budou cílit na jedinou věc. Že šiju oblečky pro panenky a že si s nimi hraji… Ne. Stejně jako všechny ostatní i tento projekt má připomenout součást historie a všechny ty neuvěřitelně hrdinné ženy, které během války sloužily a umíraly nejen v Rudé armádě.
Jenže investovat 2000Kč do figurky se mi dvakrát nechtělo a tak jsem přemýšlel dál... Není zase tak těžké si vlastní figuru vyrobit, otočil jsem se a pohlédnul na Earla Carpentera na psacím stole.
Stěžejních je jen pár věcí: Uniforma, hlava a boty. Insignie a vše ostatní si snadno vyrobím z tmelu. Jenže co tyto tři věci… Když má člověk tým dobrých a zručných lidí, není problémem ani toto. Výrobu uniformy (alespoň hrubých tvarů) svěřím babičce - pár Gimnasťorek už ušila, jen o něco větších a hlavu společně s botami by mi mohl vytisknout Dan na 3D tiskárně. Ano, jednu hlavu jsem již kdysi vyrobil z FIMO hmoty, ale myslím, že na tohle bych si netroufnul. A tak jsem prošel Thingiverse a poslal Danovi odkaz. Mezitím se mu ještě podařilo najít 3D gumáky, které mi zmenšil, vytisknul a vše mi poslal. V případě, že by babička odmítla spolupráci jsem měl záložní plán. Prostě si ten mundůr ušiju ručně. Ano, bylo by to nesrovnatelné se strojovým šitím, ale kdo vymýšlí takovéto věci, bude trpět… Ovšem babička opět nezklamala a tak byl i tento problém vyřešen. Alespoň částečně.
Teď už se ale pojďme podívat jak má další figura v měřítku 1:6 vlastní výroby vznikala:
Hlava, kterou mi na 3D tiskárně vytvořil kamarád Dan. To, co vidíte zde je již téměř finální produkt. Poštou jsem totiž obdržel výtisk v velmi patrnými vrstvami a tak jsem asi měsíc pouze brousil a tmelil hlavu. Navíc jde o scan busty, která ale nemá nijak propracované vlasy, takže Milliput, párátko, jehly a jdeme na výrobu vlasů…