V dnešním již třetím článku věnovaném tvorbě viněty z květnového Berlína roku pětačtyřicátého se vám pokusím přiblížit práce na dalším klíčovém prvku každého modelu, diorámy i viněty. A tím jsou samozřejmě doplňky. Bez těchto drobností se model často neobejde, protože i když třeba nejsou pro děj zcela nepostradatelné, tvoří nezbytnou součást každého díla, neboť dokáží krásně dokreslit atmosféru situace a doslova jí vdechnout život. Aby se to však povedlo, je nutné každé maličkosti věnovat veškerou pozornost a každý, kanystr, muniční bednu nebo granát, i když je menší než hlavička sirky, zpracovat jako samostatný soutěžní model. Přesně o to jsem se pokusil i tentokrát, a jak jsem se tímto úkolem vypořádal se právě teď podíváme:
Fotografie zachycuje sady použité v této vinětě, tedy MiniArt 35258 Německé granáty a miny, 35247 Německá pěchotní výzbroj a výstroj, 35550 Dřevěné sudy a vesnické potřeby, 35530 pouliční doplňky, Tamiya 35186 Německé palivové sudy a kanystry, 35205 Německá pěchotní výzbroj a výstroj a jednotlivé části výstroje ze sad figurek Dragon a Dragon Gen2.
Jako první se dnes podíváme na pětatřicetkrát zmenšenou německou zápalnou lahev (Brandflasche). Něco málo o zápalných lahvích jsem napsal již v článku věnovaném výrobě reprodukce této zbraně, ovšem tenkrát šlo o její sovětskou verzi. Článek naleznete zde.
Již tenkrát jsem mírně nastínil německou Brandflasche i to, že lahve byly vyráběné přímo pro tento účel. Oproti výliskům firmy MiniArt zde na fotografii bylo sklo více do modra, ale to zase nakonec nebude takový problém. Myslím že důležitější je jak hezky a bez bublinek jsou lahve vylisované. Velice oceňuji nápad vůbec něco takového vyrobit, dosud jsem tento doplněk nikdy neviděl. V obtiskovém aršíku jsou samozřejmě i etikety s varovným nápisem "Feuergefährlich!", ovšem zapalovače sada nijak neřeší. Ty byly u předlohy vložené do žlábků na stranách lahve a zajištěny přelepenou etiketou s varovným nápisem. MiniArt v tomto případě využívá své výlisky pivních lahví, takže drážky budeme hledat marně... Já jsem však i přesto vyrobil zapalovače a na lahve je přilepil kapičkou kyanoakrylátu a zajistil etiketou jako u originálu.
Hotová Brandflasche. Zápalky jsou z vytaženého rámečku, u předlohy byly červené nebo oranžovočervené, což jsem samozřejmě napodobil. Zátka je namalována barvou Vallejo Model Color 875 Beige Brown. Drobný přetah jsem později ještě opravil. K usazení obtisku etikety jsem použil Hypersol firmy Agama, díky kterému obtisk krásně okopíroval nerovnost tvořenou zapalovači.
Ze sady granátů a min téhož výrobce jsem použil i Eihandgranate 39. Zde vidíte rámeček s různými typy granátů v porovnání se zápalkou.
Granát jsem namaloval Barvami Vallejo a Tamiya a zapustil Dark wash od MIG productions. Kontrast je teď možná až příliš silný, ale až bude granát na svém místě ve vinětě, vše se díky jeho okolí zmírní.
Dalším doplňkem, jenž jsem ve svém díle chtěl nepochybně mít byl kanystr s připevněnou dýmovnicí. Improvizovaná zbraň pro boj muže proti tanku.
Kanystr i dýmovnice jsou od firmy Tamiya, i když bystrému oku neuniklo, že v tomto případě dýmovnice vznikla z granátu M24. Pokud vím, tak Nebelhandgranate 39 v tomto měřítku nikdo nevyrábí a konverze není zas až tak složitá, zvláště pak přihlédneme-li k faktu že původně byly u dýmovnic používány rukojeti bez drážek, tedy na první pohled totožné s těmi určenými pro granáty. Ke konverzi granátu na dýmovnici už pak chybí jediné, namalovat na hlavici nápis Nb.Hgr.39, bílý přerušovaný pruh a bílý proužek na rukojeť. Dřevo na rukojeti jsem znázornil jinak než jak jsem to dělal dříve. Na podklad z barvy Vallejo Model Color odstínu 819 Iraqui Sand jsem nanesl velmi malé množství oleje Umbra přírodní a ten rozetřel suchým štětcem ve směru let dřeva. V tomto případě je nevhodné malovat dřevo tmavým odstínem, protože rukojeti granátů a dýmovnic většinou nebyly nijak barveny a šlo tedy o přírodní odstín.
Kanystr a dýmovnici jsem maloval odděleně a teprve když byly oba celky nabarvené, velice opatrně jsem dýmovnici přilepil ke kanystru a zajistil ji měděným drátkem jenž byl vyžíhán nad plamenem a teprve po přilepení ke kanystru nabarven barvou Vallejo Panzer Aces odstín 70304 Track primer. Namalovat označení na dýmovnici bylo docela náročné, ovšem nezbytné. Nicméně povedlo se!
Při hledání podkladů jsem narazil na velice zajímavý předmět, který ale nebyl zas až tak neobvyklý. Jde o hliníkovou kastli na nábojové pásy pro kulomety MG34 a 42 používanou jako lékárničku. Kastlík je od firmy Dragon, zhotovil jsem k němu nové madlo z drátku a použil obtisk ze sady MiniArt.
Nevím, co přesně znamená ono ručně psané číslo, ale i to jsem našel na dobovém originálu a rozhodně jsem jej chtěl reprodukovat.
Odřeniny jsou z části malované štětcem a z části tupované molitanem.
Dalším doplňkem je dřevěná bedna, opět od MiniArtu. Má fantastické detaily i krásně naznačenou dřevěnou strukturu. Pokud namalujeme vnitřek v přírodní barvě dřeva a vnější plochy zelené (já použil Vallejo Model Color 897 Bronze green, stejně jako na kovové části dýmovnice), získáme prvek s krásným kontrastem. Přírodní neošetřené dřevo jsem tentokrát maloval tak, že na již zaschlou vrstvu barvy Vallejo Model Color 819 Iraqui Sand následovaly nepravidelné čáry směsi podkladové barvy s kapkou 875 Beige Brown, čímž vznikla jemná léta. Do Vallejí jsem přidal matnou bázi Tamiya, protože přírodní dřevo je tvrdě matné.
Wash zapouštěný do spár v přírodním dřevě jsem namíchal z olejové barvy Umbra přírodní a White Spiritu AK interactive. Touto směsí jsem dřevo i nepravidelně lehce tónoval a tvořil skvrnky. Na zelené plochy jsem použil Dark Wash MIG productions. Různé odstíny washů pomohou podtrhnout rozmanitost odstínů a každý podklad funguje s různými odstíny washů jinak...
Odřeniny v zelené barvě jsem tupoval molitanem s využitím odstínu Vallejo 819 Iraqui Sand. Povrchu dodají rozmanitost, hloubku a zároveň zdůrazní fakt, že bedna je dřevěná.
Bodák S84/98 pro pušku Kar98k od firmy Dragon, Gen2. Pro větší barevnou rozmanitost a kontrast jsem ostří maloval jako již ošoupané a zbavené brynýru, ten jsem ponechal na jílci a aby tato část nebyla příliš fádní, střenky jsem namaloval dřevěné, i když v této pozdní fázi války by byly správnější bakelitové černé. V případě bodáků bylo u originálů dřevo narozdíl od beden, granátů a dýmovnic ošetřeno.
Ačkoli se co možná nejvíce snažím vyhnout veselým a pestrým barvám, padl mi při hledání podkladů do oka jeden úžasný doplněk, který rozhodně dokáže podat svědectví o své době. Směrovka informující kolemjdoucí a prchající o poloze protileteckého krytu.
Cedule je vyřezaná z balsy a kompletně namalovaná barvami Vallejo. Chtěl jsem si zkusit, zda dokážu čitelně napsat delší text než jen ono Nb.Hgr. na dýmovnici. S výsledkem zde na ceduli jsem napřed nebyl úplně spokojen, ale když jsem některá písmena druhého dne znova obtáhnul a upravil, už se mi zdála jako použitelná. A hlavně čitelná.
Jako poslední detail jsem sáhnul pro nábojové pásky se střelivem ráže 7,92x57 pro pušky Kar98k a G43. Abych se držel rámce konečného stádia války, záměrně jsem nábojnice nemaloval mosazné, nýbrž ocelové, lakované a to šedými barvami Vallejo. Nezapouštěl jsem ani wash, veškerá malba a stínování je zajištěna pouze akryly. Z fotografie je také patrné, že kontrast na granátu už skutečně nepůsobí tolik přehnaně.
A tímto končí třetí a předposlední článek věnovaný vinětě Hoffnung am Ende der Welt. Příště se zaměřím na kompletaci a prezentaci hotového díla. Myslím, že se rozhodně máte na co těšit!
S přáním hezkého a snad i klidného a tvůrčího zbytku víkendu
Michal Trlica.
Žádné komentáře:
Okomentovat