A v dalším mém článku se mrkneme na figurku z paluby německého U-Bootu, konkrétně by mělo jít (zase) o U96, ale tato figurka nepředstavuje žádného konkrétního strojníka, který na ní sloužil. Vlastně šlo o to, že při sledování das Boot se mi nejvíce zalíbil Klaus Wennemann v roli 1. strojního důstojníka. Těm kdo to viděli asi nemusím vysvětlovat proč. Jak se ve filmu jmenoval jsem nezjistil, všichni mu říkají jen LI (zkratka pro Leitender Ingenieur). Možná to měl být Oblt. zur See Fritz Grade, který na U96 tuto funkci zastával, ale to je teď jedno.
To není Klaus Wennemann, ale moje figurka.
Před samotným zahájením malby a úprav figurky jsem musel vyřešit problém největší. Sehnat vhodnou figurku. Hned mi bylo jasné, že shánět figurku člena posádky ponorky v plastu 1/35 nemá cenu a proto jsem se uchýlil k menší úpravě jednoho z tankistů od japonské Tamiye.
Tak tady ho máme. Došlo na výměnu hlavy za detailnější a taky jsem z Milliputu zhotovil (pro mě) nutnost-vousy.
Vousy a taky delší vlasy z Milliputu.
Záplata z plíšku v oblasti pravé lopatky a přetmelení spoje na kalhotách.
Namalovaný obličej, krk a košile. Ještě než mě udupete, tak by jste měli vědět že u posádek ponorek bylo normalí mít tvarohově bílou pleť, protože ti chlapi se asi nemohli jít slunit na plaž, když se jim zachce. Proto je figurka v obličeji tak pobledlá. Tesně nad vousy jsem na levé straně obličeje namaloval drobnnné zranění. V dalších fázích malby dostane ještě trochu potu a špíny.
Namalovaná čepice shora.
Obtisky s insigniemi pro Wehrmacht od Alliance Model Works dovedou vaše figurky k dokonalosti.
Na nadporučíkovu čepici jsem musel použít orla a kokardu pro generálské hodnosti, protože v Kriegsmarine bylo veškeré označení výhradně zlaté.
Když už jsem se rozhodl pro figurku z ponorky, tak je asi jasné že nebude na podložce s výřezem mola. Zhotovil jsem tedy část podlahy s protiskluzovým vzorkem a několik trubek a ventilů, tím jsem nemohl nic pokazit. Na U-Bootu vlastně ani nic jiného není. Plech na podlaze je ze stříbrné výplně krabičky cigaret (ještě zásoby od kámoše ze základky), trubky jsou z bužírek a nad plamenem vytažených tyčinek od uchošťourů. Další detaily jsou z leptů a plastových dílů z vrakoviště. Kohouty jsou stočené z drátu, omotávka je z natenko nařezané maskovací pásky Tamiya. Základ je nastříkán směsí Tamiyí. Následoval wash a odřeniny, nebo spíše ochozeniny.
Plech s varovným štítkem.
Skvrny po mazivu, unikajícím z prasklého potrubí jsou vytvořeny přípravkem MIG productions, který jsem se vrstvu po vrstvě snažil spojit s dalším přípravkem, který imituje vodu. Je to spíše hodně vlhké, nepotřeboval jsem záplavu, pouze mokrý vzhled. Taky jsem do toho míchal přípravek Light Rust Effects stejného výrobce.
Hotová figurka na podložce. Zase jsem si nepomohl a vystřihl dalšího mečouna. Postup malby jsem nestihl nafotit, protože Valleja schnou strašně rychle, snad někdy.
Nástroje pro opravy.
Pro ty, kterým to moc nemyslí: Leskne se to, protože je to mokrý a mastný.
Mazivo vytékající z poškozeného potrubí. Kalhoty jsou dole téměř černé, tím jsem naznačil jak jsou nasáklé vodou a potem těžce pracujícího strojníka.
Detail nářadí a špinavých kalhot.
Celou figurku jsem ještě přetupoval černou olejovou barvou k naznačení špinavého a spoceného vzhledu. Jó, žívot na ponorce nebyl jednoduchý.
Všechen svůj malířský um (a jako že zatím nic moc) jsem vložil do unaveného výrazu ve strojníkově taváři. Tak co, povedl se?
Rukavice a kus kabelu.
Tak to je dnes vše, prosím komentáře, popřípadě nějaké připomínky a rady.
Váš Käpitanleutnant Michal.
