Tento článek je věnován památce statečným československým výsadkářům, kteří ukázali světu, že Češi nesouhlasí a nekolaborují s nacistickým režimem. Jak napovídá nadpis článku, 18. června 1942, tedy přesně před 70 lety, našlo sedm statečných výsadkářů smrt v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Byli jimi tito hrdinové:
Adolf Opálka, který velel obraně kostela.
Jozef Gabčík
Jan Kubiš (společně s Gabčíkem spáchal atentát na Reinharda Heydricha).
Josef Valčík (právě on se poprvé zmínil o Gabčíkovi a Kubišovi jako o dvojčatech).
Josef Bublík
Jan Hrubý
Jaroslav Švarc
Dnes, 27. května v 10 hodin 30 minut byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora a generála policie SS Obergruppenfuehrera Reinarda Heydricha...na dopadení pachatelů atentátu je vypsána odměna 10 000 000 Korun.
To se neslo z rozhlasů a bylo nalepeno na plakátech úplně všude. Hrdinové odboje však skrývali parašutisty i přes skutečnost že budou-li prozrazeni, němci je okamžitě popraví i s celou rodinou. Nedali se zastrašit, avšak jeden zrádce se přece jen našel. Byl jím Karel Čurda ze skupiny Out Distance, které velel Adolf Opálka. Čurda však tu kouzelnou hromadu peněz nechtěl, když se skrýval u své rodiny, zjistil že nacisté jsou krvelačné zrůdy a jsou schopni postřílet celou rodinu. Ve snaze zabránit smrti těchto nevinných lidí šel na gestapo, udal sebe, všechny ostatní a pokusil se otrávit. To se mu bohužel nepovedlo a gestapo ho donutilo prozradit všechno co věděl i to co nevěděl (kde se parašutisté skrývají, kolik jich je, kdo jsou...).
Karel Čurda
Ve 4:10 tedy příslušníci Waffen SS a Gestapa začali obkličovat kostel ve kterém výsadkáři čekali na příjezd jejich kolegů s pohřebním vozem, ve kterém měli být všichni odvezeni jako živé mrtvoly. Nepovedlo se. Tou dobou měli v kostele hlídku Adolf Opálka, Jan Kubiš a Josef Bublík. Jakmile se SSáci pokusili vejít do kostela, zahájili jeho obránci palbu a dokázali je držet daleko od sebe celé DVĚ hodiny jen s pistolemi. Poté němci přišli s nápadem: granáty.
Jan Kubiš zemřel v německém lazaretu na vykrvácení v důsledku zásahu granátem. Opálka s Bublíkem se posledním nábojem co jim zůstal zastřelili. Horní patro tedy bylo v rukou němců, ale zatím nebyl splněn jejich úkol. Zatím nedostali ani jednoho živého. Ještě mají čtyři možnosti: Gabčíka, Valčíka, Hrubého a Švarce, kteří se skrývají v kryptě. Nejprve se němci pokusili vykouřit je pomocí slzného plynu, ale obránci kostela útočníkům všechny granáty zase vrátili. Pak němci přivedli Čurdu a ten začal: Kluci, prosimvás vzdejtese, nic se Vám nestane, jako mně. NIKDYYYY!!! Esesáci tedy přitvrdili: zavolali české hasiče, a začali pokus číslo tři: vyplavíme ty krysy ven. Naši však přistavili pod okno žebřík, a pokusili se hadice s vodou vystrčit ven. Neúspěšně. Stupidním pokusem bylo spouštění vojáků do krypty přes úzký průcod v podlaze kostela. Byl však tak úzký že každý, kdo tam chtěl vlézt musel napřed prostrčit nohy, potom ruce a až pak hlavu. Gabčík takhle zabil, nebo zranil asi tři Němce a potom byl pokus odvolán. Když už výsadkářům sahala voda po kolena přinesli SSáci tlampač, postavili jej k oknu krypty a strašnou češtinou začaly zoufale volat: VZDEJTE SE! VZDEJTE SE! NIC SE VÁM NESTANE! VZDEJTE SE! Naši však odpověděli jasně: NIKDY! Tak to Němci zkusili znova: VZDEJTE SE! NIC SE VÁM NESTANE! Tentokrát však znela oodpověď jinak: BUM BUM BUM BUM. Němci tedy nedostali nikoho z našich hrdinů živého. Nechtěli ohrozit další lidi ze svého okolí, ačkoli už bylo stejně pozdě a raději si sami vzali život.
Zde v kryptě našli naši poslední 4 hrdinové smrt.
Tuto díru se pokusili vykopat pro útěk stokou.
Pamětní deska u okna do krypty na Resslově ulici.
Když vidím statistiky této malé-velké bitvy 2. světové války, jsem až udiven, jak vůbec mohlo sedm mužů pouze s pistolemi celé dvě hodiny čelit 800 Němcům, kteří byli ozbrojení až po zuby.
A proto tyto muže, často ještě chlapce beru jako obrovské hrdiny. Myslím že málokdo by dokázal něco takového jako oni, postavit se Říši, zničit jejího třetího nejmocnějšího muže a pak hrdinsky zemřít. Sáhněme si do svědomí a upřímně si odpovězme Dokázali by jsme to taky? Já asi ne.
Michal Trlica
18.6.2012
Památce našim hrdinům
