Wenn die Soldaten... 11. část

Zdravím všechny kolegy modeláře, i ty, kteří nemodelaří, ale rádi si modely a diorámy prohlížejí. Tentokrát přináším fotografie další figurky do diorámy z prostředí francouzského venkova. Jak bylo popsáno v devátém dílu, jde o figurku německého frontového důstojníka, která vznikla konverzí z poddůstojníka firmy Tamiya. O tom, jaká je tato figurka v porovnání se starší figurkou firmy Dragon jsem se přesvědčil při malbě. Zatímco u Dragona jsem musel drapérii spíše hledat, tady si záhyby na látce našly mě. Opravdu, radost malovat... A to jsem už dlouho nezažil!!!

A nyní pár fotek:

Malbu hlavy jsem začal opět trochu jinak, než obvykle. Nejprve jsem namaloval brigadýrku...

---

...následně jsem standardně nanesl obtisky a vše přestříknul matným lakem.

Lehce vystínováno.

A až potom jsem maloval obličej. Tohle mi dají přihlížející na soutěžích sežrat. Už slyším, že nemám vystínované figurky... Já teda nevím, stíny tam jsou, ale přeci podle mě tam, kde nejsou hlubší vrásky, není co stínovat. Zkoušel jsem jít i do hlubších stínů, ale s každou opravou to bylo jen horší. Takže tady je výsledek...

Po pár dnech práce s akryly, syntetikou a obtisky...

Zejména kalhoty bylo radost stínovat... Nádherná práce v japonské Tamiyi. Moje jednička.

Po přestříkání uniformy matným lakem jsem figurku dal dohromady a nadporučíkovi "připnul" Infanterie Sturmabzeichen (pěchotní útočný odznak). Další věc, kterou jsem chtěl dosáhnout vzhledu velitele se zkušenostmi z Polska, který vede své muže do boje ve Francii.

Polní lahev na chlebníku a pouzdro plynové masky.

MP-38 a cigareta ve druhé ruce.

A na závěr pohled na hotové figurky.

Tak, a teď přichází ta asi nejtěžší část, dát celou diorámu dohromady. Tak mi držte palce.

Michal

Wenn die Soldaten... 10. část

Další figurka je hotová, a tak zveřejňuji několik fotografií. Během malby jsem byl často rozpačitý z průběžných výsledků, ale nakonec to nějak dopalo. Neříkám, že se vše povedlo úplně přesně podle mých představ, ale myslím, že nejhorší to také není.

A nyní se už podívejme na několik fotografií:

Namalovaná hlava, zatím bez vymalované lodičky M35.

---

Všimněte si stínování vlasů. I takový detail dokáže hlavičku neskutečně oživit. Navíc u takto kvalitních odlitků je radost vlasy malovat.

Schiffchen M35 po stínování.

Válka teprve začíná, proto je na lodičce označení bílou (pěchotní) Waffenfarbe.

Kokarda a orel z obtiskového archu Alliance Model works. Záměrně jsem použil obtisky ze setu pro tankové posádky, jelikož jsem potřeboval tmavě zelený podklad insignií. V setu pro pozemní vojska je podklad poměrně světlý, což by v tomto případě vůbec nevyhovovalo, a tak jsem se rozhodl pro přesnější černou, protože rozpětí odstínů podkladů insigníí je opravdu veliké. Na jedné blůze M36 je klidně možné pozorovat i tři různé odstíny tmavě zelené (límec, nárameníky, orel, případné rukávové hodnostní označení). Od velmi tmavě zelené, která je těžko odlišitelná od černé, až po světlejší odstín, samozřejmě tmavší barvy, než je Feldgrau.

Aby bylo jasné o čem mluvím, přikládám fotografii své blůzy M36. Je to sice replika, ale na originálech je možné pozorovat naprosto stejný jev. Vlevo je nejsvětlejší odstín zelené, na podkladu orla Wehrmachtu, uprostřed je límec středního odstínu tmavé zelené a vpravo nejtmavší zelená tvořící podklad hodnostního označení. Právě tato barva při horším nasvícení a z větší vzdálenosti skutečně působí jako černá.

V této fázi malby jsem figurku přestříkal matným lakem, a až po něm jsem domaloval části výstroje, které nejsou z látky a nemají být tvrdě matné. Tedy boty, helmu, ešus, pouzdro plynové masky a Gasplane, bajonet a ruce.

A pak už jsem vše zkompletoval a zaprášil na exponovaných místech.

Ešus a pítko polní lahve jsem odřel na hliník jen lehce, je rok 1940...

Na filcový potah Feldflasche jsem namaloval tři patenty a na závěsná poutka chlebníku knoflíky. Také jsem černou namaloval kožené uchycení D-kroužků a naznačil do špičky střižené zakončení závěsných pásků.

"Sag mir, wo die Blumen sind... Sag, wo die Soldaten sind, über Gräbern weht der Wind..."

To je zatím vše, ještě zbývá důstojník Wehrmachtu a pár detailů, tak uvidíme, co z toho vzejde...

Michal

Wenn die Soldaten... 9. část

Zdravím kolegové! Sám se divím, že právě teď píšu tento článek. Myslel jsem, že do figurek se dlouho nepustím. Aby nedošlo k nějakému nedorozumnění... Ve stádiu Surfaceru se nacházely už před asi třemi měsíci, ovšem k malbě a hlavně domalování první z nich jsem se dostal teprve nedávno. Hlavu jsem měl namalovanou asi měsíc, ale pořád jsem se nedokázal odhodlat k malbě zbytku figurky. Až v průběhu tohoto týdne to přišlo. Největší zásluhu na tom má moje spolužačka, a jak dnes sama řekla, moje kamarádka Hanča. Nebýt jí a jejího přesvědčvání mě o tom, že mám výtvarné nadání a smysl pro detail, tento článek by jste vůbec nečetli. Protože ve mně převládá pocit, že neumím vůbec nic...

Ale nyní se podívejme na několik fotografií:

První figurkou je voják pěchoty Wehrmachtu, o jeho hodnosti se budu rozhodovat později, ale vidím to nejvýše na desátníka. V celé diorámě však bude hrát hlavní roli. Figurka pochází z produkce firmy Dragon. Odvrtal jsem otvor pro osazení nové hlavy s lodičkou M35, nahradil řemení plynové masky novým, zhotoveným z plíšku, a přidal Gasplane (protichemickou pláštěnku), která je typická zejména pro období začátku války.

---

Lopatka z doplňkového setu firmy Tamiya s novými závěsnýmy poutky.

Chlebník a polní lahev jsou také ze sady Tamiya. Brotbeutel dostal nová závěsná poutka včetně D-kroužků. Ešus M31 je ze sady Dragon. Stejně tak pouzdro plynové masky. Na zádech bylo nutné tmelit několik prasklin.

Sumky i přilba jsou druhé generace od Dragona.

Detail systému zavěšení Feldflasche a Kochgeschirru M31.

Další figurkou je o něco kvalitnější výrobek firmy Tamiya po změně polohy paží. Nahradil jsem hlavu, jelikož jsem chtěl dosáhnout vzhledu frontového důstojníka se Schirmmütze alte Art (prostě mačkavkou). Také jsem odvrtal rukávy, vložil do nich odlévané ruce Hornet, samopal MP-38 pochází ze sady Dragon (skutečně jde o MP-38, ne 40, schránka zásobníku má kruhový otvor, napínací páka odpovídající tvar, ovšem zásobník již nese prolisy bránící zasekávání nábojů, tedy je novější výroby), sumky jsem osadil koženýmy pásky z plíšku a D-kroužky z drátku.

Důstojník nese podstatně nižší množství výstroje, také jsem mu dal pistoli P-08 v pouzdře a chlebník s polní lhaví. Opět jsem doplnil řemení pouzdra plynové masky.

Háčky na řemení plynové masky pro uchycení za opaskem a také na středovém řemínku chlebníku. Tento voják nenese ešus.

Figurka byla původně vyznamenána RK, ovšem v tomto časném období války příliš nepřipadá v úvahu, proto bylo nutné jej odstranit a doplnit první knoflík Feldbluse M36 shora. Také jsem osadil leptané nárameníky pro hodnosti Leutnant - Hauptmann.

Připraveno k nástřiku Surfaceru.

Další ústřední postava diorámy, na níž stojí celý děj. Malá francouzská dívka. Na tuhle figurku jsem se hodně těšil, už v prváku na střední škole jsem si ji chodil prohlížet na stránky ukrajinského MasterBoxu a těšil se, až si ji také namaluji. Od té doby uplynuly více než tři roky. Konečně ji mám na stole!!!

Dělení dílů je ve standardu této firmy, tedy hlava, trup, dvě nohy, ruce (tentokrát v jednom kuse) a sukně ze dvou polovin. Všimněte si, že pod sukní má naznačené spodní prádlo.

Co ale pro MasterBox typické není, že je třeba použít hrubou sílu. Mrzí mě, že to musím napsat u takovéto firmy, která má nejoriginálnější plastové figurky, ale tentokrtát jsem trochu zklamán. Nohy lícovaly bezproblémově, tělo, sukně, pohoda... Ve spoji hlava/trup už bylo nutné zapojit trochu své invence aby to sedlo, a ruce byly úplná katastrofa. Mezera mezi pažemi je o něco menší než šíre ramenou, takže jsem jednou rukou musel paže figurky natlačit na trup a druhou rukou spoje zalít kyanoakrylátem. Po začištění debondéram jsem spoje přetřel Surfacerem 1000 a zašistil příslušným ředidlem. Tím je veškeré tmelení obstaráno.

Na některých místech, především kolem dělící roviny formy bylo nutné jehlou dorýt vlasy.

Společný nástřik Mr. Surfacerem 1000.

Vypadáto, že nebyly zjištěny žádné větší vady. Pokračuji tedy černou Tamiyou XF-1, a následnou bílou XF-2. Černou jsem ponechal pouze pod sukní jako předstínování.

Hmm... Hodně vzdáleně připomíná jednu z mých spolužaček... Její máma prodává boty.

Šaty v základní zelené... Odstín se dost změní stínováním.

Oblečení je hotovo. Krom ponožek a bot.

Naprosto nezbytný nástřik matným lakem.

Na halenku jsem použil stínování metodou vrstvení, kdežto sukni jsem maloval technikou blending. Tedy stejně jako u olejových barev, akorát musíme pracovat podstatně rychleji. S výsledkem jsem nadmíru spokojen, co si myslíte vy, je mi upřímně úplně jedno. Já jsem rád, že jsem se vůbec odhodlal vzít štětec do ruky. Od posledního malování, kdy jsem se doslova nutil ke každému tahu, celkem pokrok.

Nyní je třeba dokončit malbu pleťí rukou a nohou. Na závěr vymalovat ponožky, boty a pak se jen těšit z výsledku...

A je to tu! Hotovo! Vím, že bych to neměl veřejně přiznávat, ale mě se ta holka líbí! Naprosto jistě se setká s nemilosrdnou kritikou, ale... Jen si šťourejte!

Tak, před chvílí jsem domaloval, nyní se můžete podívat, jak to dopadlo. Ale kdy se odvážím pustít do vojáků Wehrmachtu, to si netroufám odhadnout. Sice mě láká ta mylenka na malbu blůz M36 a Steingrau kalhot stejného vzoru, ale visí nade mnou otázka: Zvládnu to?

Tak zase někdy příště...

Michal