SPECIÁL: Malba figurky

Toto je další ze série článků pro začátečníky a mírně pokročilé modeláře, kteří nemájí velké zkušenosti s úpravami a malbou figurek.

Již delší dobu jsete mě žádali, abych zpracoval podrobný návod pro malbu a úpravy figurky v měřítku 1:35, nebo slovy figurkářů: 54 mm. Až nyní jsem se konečně pustil do díla a nafotil krok za krokem postup úprav a malby samotné. Jelikož já to tak mám nejraději, budu se snažit vše popsat jako pro blbce, protože jedině tak se dá něco pochopit. Ale tím Vás rozhodně nechci urážet.

Jen bych napsal několik slov úvodem. Pokud chceme docílit co nejlepších výsledků, vybíráme v zásadě z dražších figurek. Na vybranou máme ze dvou základních kategorií. Figurky vstřikované plastové (jako stavebnice bojové techniky rozděleny do rámečků), nebo figurky resinové (odlévané z polyuretanu). U první možnosti se musíme pozastavit déle při výběru. Jako příklad uvedu firmu Tamiya. Ta se za zhruba 40 let vypracovala od (na dnešní poměry) nepoužitelných figurek s neostrými detaily a těžko rozpoznatelnou drapérií, až po figurky, které by směle mohly konkurovat svým resinovým sokům. Jenže s resinovými odlitky také není snadné pořízeni. Například některé počiny firmy Plusmodel se nedají ani náhodou srovnávat s firmou Alpine miniatures, která vyrábí špičkové kousky. To se však odráží na ceně. Jedna pětatřicetinová figurka od "Alpinky" stojí od tří do čtyř set korun. Na druhé straně za tuto cenu dostaneme plastikové od Tamiye v krabičce, jenž obsahuje pět figurek. Rozhodně na začátky malby doporučuji Tamiye, ale spíše z devadesátých let, což je průměr mezi těmito dvěma odvětvími. Kapitola sama pro sebe jsou figurky firmy Dragon. Ta nabízi hned dva druhy. Prvním jsou standardní figurky jaké dělá většina výrobců. Druhou možností jsou figurky druhé generace (GEN2). Na ty mám poněkud skeptický názor. Přiznávám, že některé detaily (vzorek podrážky bot, zbraně) jsou lepší než na nejnovějších Tamiyách, ale v ostatním je Japonci předčí. Taký je můj osobní názor. Ano, druhá generace nabízí odstávající části oděvů a podobné vymoženosti, ovšem za cenu nekonečného tmelení prakticky po celé figurce. Začíná to od hlavy (tu je však nejlepší nahradit odlitkem Hornet), pokračuje přes trup rozdělený na dvě poloviny(přední a zadní) a končí u dolní části svrchního dílu uniformy (pod opaskem). Já bych tedy osobně volil nejnovější výrobky firmy Tamiya. Ale svoboda výběru je na Vás, a vybírat je rozhodně z čeho.

Nyní ale už k samotnému postupu:

Zde vidíte potřebné pomůcky.

---

Kleště	vyštípání dílů z rámečků
Skalpel, zalamovací nůž	začištění dílů
Smirkový papír	začištění dílů, odstranění stop po dělení formy
Lepidlo	slepení dílů
Vrtáky	úpravy, konverze
Žiletková pilka	odřezání nemodelových rukou, či hlav
Tmel	opravy, úpravy, konverze
Ředilo lacquer	odmaštění figurky
Štětec nižší kvality	odmaštění pomocí vhodného přípravku
Surfacer	zjištění dalších nedokonalostí, lehké opravy
Stříkací pistole	nanesení základní barvy, nebo i Surfaceru
Tamiya XF-2	základní barva
Kvalitní štětce	malba figurky
Barvy Vallejo	malba figurky
Olejové barvy	malba očí, a jiných deatilů
Obtisky, či leptané insignie	nárameníky, a další detaily, které se těžko malují
Matný lak	sjednocení a zmatnění hotové figurky

V tabulce jsou popsány najzákladnější nástroje a pomůcky pro malbu. Ty které používám já. V levém sloupci je popsán nástroj, v pravém jeho využití. Doporučuji pustit si k práci příjemnou hudbu, potom jde vše lépe. Já jsem pracoval u Marlene Dietrich. Wenn die Soldaten durch die Stadt marschieren..., nebo Sag mir, wo die Blumen sind. Takovou hudbu mám já rád ;-) .

Figurka po několika základních úpravách. Jedná se o výrobek japonské firmy Tamiya. Neuvedu zatím o koho se jedná, nicméně prozradím, že to bude další skutečná osobnost. Člen posádky StuGu III, ze 177 praporu útočných děl. Není nijak zvláště známý, ale zkuste uhodnout, o koho jde! Vaše názory pište do komentářů. Ale zpět k figurce. Ta je ze sady číslo 35201, a je označena číslem 5, písmeno f. Sada pochází z roku 1996, což znamená že má již 17 let. Stále je ale s lehkými úpravami použitelná.

Jak již bylo napsáno, jedná se o skutečnou osobu. Porotže dělám figurku podle fotografie, musel jsem odvrtat původní předlisovanou košili pomocí vrtáku o průměru 3,2 mm.

Velice častým porblémem každé plastové figurky je stopa po dělení formy. Nezbývá nic jiného, než ji odstranit smirkovým papírem. Používám zrnitost 1000. Odstraněná stopa je ohraničena červeně.

Pomocí vrtáků a skalpelů jsem ztenčil okraj rukávu na modelovou tloušťku a zasadil do něj mnohem modelovější ruku z novější figurky. Lze použít i odlitek firmy Hornet.

Deteilní záběr nové ruky. Ještě je třeba malinko ji očistit od barvy.

Na druhé straně jsem vše zopakoval.

Žiletková pilka, kterou jsem odříznul původní nemodelové ruce. Jednu z rukou vidíte oddělenou.

Další úpravy. Černou je označen ztenčený rukáv. Červenou odstraněné odznaky, stuha EKII a límcové výložky čekající na odstranění. Zelenou je označena přezka opasku. Tu jsem se rozhodl ponechat.

Po odstranění insignií, je musíme něčím nahradit. S oblibou používám produkty firmy z USA, Alliance Model Works. Také používám lepty Eduard, ale již spiše jako podklady pro obtisky.

Podšívky Kragenspiegelů z leptů Eduard, nárameníky z leptané planžety AM Works. A svetr vymodelovaný z Milliputu.

A dostáváme se k nejdůležitější části celé figurky. K hlavě. Hlavu bývá ve většině případů nutné nahradit. Výjimku tvoří nové Tamiye a Tristary. Právě ze sady Tristar je tato. Vybral jsem ji ve snaze připodobnit figurku co nejvíce předloze a i proto má nasazenu lodičku. Červeně je označeno dotmelené místečko.

Všechny části odmastíme vhodným přípravkem. Po celou dobu máme podestavy napíchané na párátkách či jehlách, kvůli snadné manipulaci.

Hotovo a připraveno k nástřiku. Pokud máte pochybnosti, použijte nejprve Surfacer.

Já jsem si věřil, a fouknul figurku rovnou na plast matnou bílou Tamyou. Naštěstí bylo vše v pořádku.

Připravíme si dvě nádobky s destilovanou vodou, barvy Vallejo a štětce. Postupujeme tak, jak jsem popisoval v předchozím SPECIÁLU.

Já osobně začínám malovat hlavou. Ta je pro mě nejsložitějším kusem lidského těla. A kdybych ji maloval až na závěr, ze spěchu bych ji odfláknul. Základní nátěr je tvořen směsí Vallejo 817 šarlatová+845 opálená pleť+921 anglická uniforma.

Hotová světla. Je to pět vrstev, pro co nejpozvolnější gradaci. Do základní směsi jsem postupně přidávál odstín 928 světlá pleť, a zmanšoval barevnou plochu, čímž vzniká gradace od nejtmavšího po nejsvětlejší odstín.

Naprosto stejně jsem maloval i stíny. Jen s tím rozdílem, že jsem do základu přidával odstín 921 anglická uniforma a na závěr malinko 871 kožená hnědá.

Následovalo domalování detailů. Rty tvoří základní pleťová směs s nepatrným množstvím šarlatové 817, nesmíte to přehnat, aby voják nevypadal jako po použití rtěnky. Bělima očí jsou namalována odstínem 928 světlá pleť, černá tečka naznačující duhovku je domalována olejovou barvou. Barevnou část jsem si dovolil vynechat, protože tak zručný bohužel nejsem. Obočí by nemělo tvořit přímou linku, vojáci by působili moc jako Marlene Dietrich. Je namalováno odstínem 871 kožená hnědá, vlasy jsou ze stejného odstínu, ale lehce stínované zesvetlenou a ztmavenou základní barvou.

Polní čepice v základním nátěru polní šedi 830.

Nejprve jsem namaloval světla několika odstíny smíchanými z barev 830+928. Poté následovyly stíny z barev 830+950.

Poté jsem nanesl orla Wehrmachtu a kokardu z obtiskového archu Alliance Model works a zalakoval je matným lakem Tamiya.

Hlava je hotová, takže se pustíme do malby těla. Myslím, že tato část je o poznání snažší, než obličej a ruce. Systematicky malujeme od shora dolů. Svetr je již dokončen. Základ tvoří směs Vallejí 950+928. Světla základ+928, stíny základ+950.

Posádky Sturmartillerie nosily tankistické blůzy (Panzerjacke) ve zvláštní Feldgrau úpravě. Základ tedy tvoří Vallejo 830 Polní šeď.

Světla. Opět jsem gradoval od nejtmavší vrstvy směsi 830+928 až po tu nejsvětlejší, ve snaze o co možná nejplynulejší přechod.

Stíny jsem opět gradoval, jen opačným směrem. Nejhlouběji je světlejší vrstva, nějvýše nejtmavší. Směs pro stíny tvoří 830+950. Je nutné si ujasnit, pro jaké nasvícení budeme stínovat, já používám nasvícení přímo shora, protože je nejjednodušší. Při malbě jde ale celkem dost o logické uvažování. A nejtěžší je stínovat bílou, nebo černou. Možná, že teď budu vypadat jako úchyl, ale během praxí ve škole pozoruju holky a jejich pláště, abych přišel na co nejpřesvědčivější taktiku stínování. A právě na pláštích si nejlépe všimnete, že na bílé není nikdy plně černý stín. Maximálně světle šedivý, a v hlubších prohlubních tmavě šedý, ale nikdy ne černý!

Po dlouhém zkoumání podkladové fotografie jsem si povšimnul, že má předloha měla podšití Kragenspiegelů lemované šňůrou odpovídající Waffenfarbe. A dobře víme, že ta připadá jak u Artillerie, tak u Sturmartillerie jasně červené. Právě tady je nutností ostrá špička na štětci a hodně pevná ruka. Tímto krokem jsem zakončil malbu blůzy.

Jelikož jsem nechtěl, aby hotová figurka působila jako v kombinéze, pozměnil jsem odstín Feldgrau pro použití na kalhotách. Ve skutečnosti záleželo na výrobci oděvu, použitém materiálů, stáří a dalších faktorech. Základní odstín vznikl po smíchání Vallejí 830+920. Poměr byl od oka, ale ve prospěch 830.

Nejprve světla, poté stíny. Přesně jako na blůze.

Následovala malba obuvi. Základ tvoří Vallejo 826. Světla základ+926, stíny základ+950. Podrážky a tkaničky jsou namalovány černou 950. Také jsem naznačil okopání špic bot odstínem pro světla.

Vystínovaný opasek a pistolové pouzdro. Základ Vallejo 950, světla základ+malinko 826.

V zadu je to lépe patrné, protože sem dopadá více světla.

Přezka opasku domalovaná barvou Revell 99.

Pravá ruka. Stínovaná stejně, jako obličej. Nehty jsem naznačil barvou Vallejo světlá pleť.

Tohle vypadá děsně. Levá ruka je podstatně méně nasvícena, proto je téměř celá pokryta stínem. Ruce jsou nejhoršími částmi na figurce.

Jelikož má předloha dosáhla hodnosti Unteroffizier, musel jsem se podle toho zařídit. Z obtiskového archu jsem tedy vybral odpovídající nárameníky a límcové výložky. Samozřejmostí je orel a označení na lodičku. Stuhou železného kříže byl můj vzor pro figurku vyznamenán také, proto jsem ji musel využít i já. Zde musím důrazně upozornit na použití správné Waffenfarbe (barvy druhu zbraně), často vidím pěchotu s červenou a tak dále. A nejhorší jsou pěšáci s bílou na náremenících a červenou na čepici. Musí si odpovídat.

Při aplikaci je bezpodmínečně nutné použít usazovací přípravky. Obtisky AM Works připomínají slavný japonský majestát, jaký známe od Tamiye, po nanesení se chovají opravdu jako prkno. Ale přípravky Agama jsou dostatečně učinné. Také jsem již nanesl odznaky a medaile z přiložené planžety. Vše jsem umístil přesně podle předlohy. Jestli ale děláte figurku jen tak do diorámy, jako vymyšleného řadového vojáka, který nikdy neexistoval, raději šetřte s medailemi. Vojín s kapsou plnou odznaků není nejlepší nápad! To mi věřte, méně je někdy více!

Detail nárameníků lemovaných tresou a límcové výložky na podšívkách s lemem v červené barvě druhu zbraně. Krásně sedly na své místo. S oblibou používám obtisky, protože namalovat bych to takhle nedokázal. Nárameníky možná ano, ale orla rozhodně ne.

Jistě jste si na předchozích dvou obrázcích všimli, že se obtisky děsně lesknou. Na pomoc přichází akrylový matný lak Tamiya, jimž nastříkáme celou figurku. Není na škodu vyhnout se obličeji.

Vzhled figurky po přelakování. Můžete vidět, že stíny se staly o něco výraznějšími.

Poslední krok znamená kompletaci celého díla. Pomocí kyanoakrylátu, nebo chcete-li vteřinového lepidla přilepíme hlavu a je hotovo.

Abych to tedy celé nějak shrnul. Vyberte si figurku, která se bude dobře malovat. Na první pokus doporučuji nějakou Tamiyu opravdu z toho devadesátého pátého roku, aby jste hned nezničili resinovou Alpinku. Také je dobré, aby váš první počin nenesl moc výstroje, která znamožňuje dostat se štětcem k různým detailům. Vyhýbejte se tedy pro začátek bandalírům a popruhům plynových masek. Základem je trpělivost, kvalitní barvy, nástroje a klid. Když to nepůjde, jděte od toho, a třeba za dva, tři dny, nebo za týden se vraťte a zkuste to znova. Já třeba mívám takové stavy, že co namaluju se mi hnusí. Tak to zavřu do vitríny, týden se na to nepodívám, a pak mám jiný názor. Neodsuzujte obličej, dokud nenamalujete helmu, nabo čepici, která je na hlavě. Ta také dělá hodně. Já jsem chtěl tuto hlavu umýt a začít odznova. Pak jsem dodělal lodičku a už se mi to líbilo jinak. Takže z toho plyne: Neukvapovat se. Pracujte v prostředí, které je pro vás příjemné, pusťte si hudbu, kterou preferujete. Pokud malujete podle předlohy, fotku mějte neustále při ruce, kvůli detailům a jejich rozmístění.

Ještě aby to nebylo tolik příjemné, tak se svěřím. Když jsem začínal, maloval jsem, abych zapomněl na svou nešťastnou, ale to nemusíte vědět. Když jsem se dostal ke kalhotám, už jsem maloval kvůli ní. Takže vidíte, jak člověk u malby může změnit náladu. Jestli to ale nebyla zásluha Marlene Dietrich a jejího: Ich bin von Kopf bis Fuß auf Liebe eingestellt, und das ist meine Welt...

Takže nezapomeňte napsat, kdo si myslíte, že je má figurka (podle medailí a jednotky by jste ho mohli poznat), mimo to jsem ho zde jednou zmínil. Ještě prosím odpovězte na anketu a ptejte se prostřednictvím komentářů.

Snad je tento článek pro někoho přínosný.

Michal Trlica