05 července 2015

PANZERSHOW 2015

Poslední červnovou sobotu se opět v prostorách restaurace U Mrózka konala soutěž Panzershow. Ani letos pořadatelé nezklamali. Perfektní atmosféra, žádný spěch, příjemní lidé, žádné konflikty... Prostě takové by měly být všechny modelářské akce. K tomu ještě možnost prohlédnout si diorámu "Per Aspera ad Astra" od Vojty Mitury, a možnost prohodit s ním pár slov, co vís si přát...
A nyní pát fotografií:
Per Aspera ad Astra...


Earl
Valjean, Stauffenberg a HJ Kämpfer.
Automobily...
Diorámy
Bojovka...
Moje Bella.

Úžasný dvaasedmdesátinový Ferdinand.

A nyní další poděkování pořadatelům a organizátorům Panzershow. Tentokrát za překrásný železný kříž, který jsem získal za figuru Earla Carpentera v roli inspektora Javerta. Jsem nesmírně poctěn, a mám ohromnou radost, že ocenění získal právě Earl, protože jsem na něm odvedl docela velký kus práce, a ten byl nyní odměněn. "Honest wotk, just reward. That´s the way to please the Lord!"
Udílecí dekret, a vyznamenání v etui.
Když už se mi podařilo získat medaili za figuru takové Bídnické hvězdy, jakou pan Carpenter bezpochyby je, rozhodnul jsem se přizpůsobit rámeček na diplom. Ten jsem vyvedl v designu produkce Les Misérables k 25. výročí v roce 2010.
A ještě jedno ocenění jsem získal. Byl jsem mezi mnoha oceněnými juniory, kteří získali podobnou zvláštní cenu za svou tvorbu. Z tohoto setu figurek mám ohromnou radost, a už mám spoustu nápadů, jak je využít. Ale bude lepší nejprve dodělat některý u rozjetých projektů.
Závěrem tedy děkuji panu Radku Dostálovi a celému klubu Gorale Goat za moc příjemně prožitý den, za ocenění, a důkaz toho, že modelařina není jen o sezení za stolem mezi lepidly, barvami, a hromadami rámečků a krabic, ale i o milých, příjemných a vstřícných lidech.
Doufám, že příští rok se zase sejdeme.
Michal Trlica

26 června 2015

Plastic People of Tovačov (VI.ročník)

Téměř před měsícem, tedy 30.5. jsem se zúčastnil soutěže Plastic People of Tovačov. Samotného mě překvapuje, jak čas letí. Před šesti lety jsem zde začal svou soutěžní kariéru, ano! Už je to celých šest let. Teď mám nakročeno k popisování všech věcí, které jsem za tu dobu zažil, a které se mi přihodily. Naštěstí to neudělám. Mí tři blízcí přátelé, kteří jistě vědí, koho tím myslím, by mohli vyprávět. Sice se neznáme tak dlouho, nicméně právě oni byli hlavním důvodem mé letošní účasti na této soutěži. Vrátím se o rok zpět. Tenkrát padl na datum 30.5. pátek. A já jsem byl v MdB na jedenom z posledních představení Bídníků. Vidím v tom jistou symboliku, jako kdyby se to vše nějak propojovalo. Před šesti lety má první soutěž, před rokem jsem poprvé viděl Les Misérables v divadle, a letos jsme se poprvé sešli s "Herr Toppem", Dinomem a Mervinem. Zajímavé. Jak jsem psal, letos jsem soutěž bral spíše jako doprovodný program naší sešlosti, ale o to více jsem si ji užil! Krom toho jsem se opět setkal s Jančou, spolužačkou ze základní školy. Milé překvapení!
Ale nyní se podívejme na několik málo fotek:
Moc pěkná dioráma v měřítku 1:16.












Také jsem zkusil soutěžit...
A moje oblíbená část... Hvězda West Endu a Broadwaye z mého psacího stolu. Dámy a pánové... EARL CARPENTER!!!
Ještě bych rád dodal, že mě velmi potěšilo, když mi jiný modelář prozradil, že se mu mé figurky moc líbí. Probrali jsme spolu štětce a barvy... Přijemný pán!
Minulý rok to v Tovačově nevyšlo, ale tentokrát ano! Na diplomu sice není uvedeno, za jaký model jsem jej obdržel, nicméně jsem zaslechl, že je za bojovou techniku. V této kategorii jsem měl jen jeden model, a sice Pz. Kpfw. II Ausf. F od Tamiye, 1:35. No prostě mou malou milou Bellu. K diplomu jsem ještě obdržel lahev piva s příchutí svobody. No to jsem zvědav!
No a takhle nějak to vypadalo v mém pokoji ráno po soutěži. Ano, po MODELÁŘSKÉ soutěži! Předchozí fotografie mi vnukla hlášku z filmu Das Boot. "A když to vyjde, každý má půl lahve piva!" Tato fotografie mi ale připomíná jinou větu z tohoto filmu. "Gute Leute muss Mann haben. Gute Leute!" Ještě jednou, díky Toppe!
Závěrem chci připojit ještě jedno další poděkování. To patří organizátorům Plastic People of Tovačov. Děkuji všem za tuto skvělou akci, a doufám, že příští rok se opět ve zdraví sejdeme! To platí i pro vás, hoši! Příště všichni ve svých uniformách!
Michal Trlica

24 dubna 2015

In Deckung!

Před 70 lety zuřila v Berlíně poslední bitva druhé světové války na evropském bojišti. Na straně jedné stála Rudá armáda, která před sebou tlačila Němce od operace Kutuzov v polovině roku 1943. Na straně druhé stálo to, co Třetí říši ještě zbylo. Demoralizované jednotky Wehrmachtu, příslušníci SS, kteří snad ještě stále věřili v konečné vítězství, Volkssturm, tvořený každým, kdo dokázal udržet zbraň, a jednotkami Hitlerjugend, které byly buď stále ještě zfanatizované, nebo neměly z celé situace rozum. Nemyslím si, že většina z těchto mužů a chlapců ještě bojovala za Führera, nebo za Vaterland. Bojovali o přežití, a bojovali proto, že kdyby odřekli, viseli by na kandelábru s papírovou cedulí na krku.
Já jsem si řekl, že by nebylo špatné připomenout sedmdesáté výročí bitvy o Berlín malou vinětkou s příslušníkem Hitlerjugend připraveným k obraně Berlína s pancéřovou pěstí. Pro mně osobně jsou chlapci v černých uniformách s červenobílou páskou na rukávu a Panzerfaustem v rukou synonymem této poslední bitvy, která jen dokázala, že válka je schopná zneužít i malé děti.
Z korkové desky jsem vyřezal tvar zdi, která zůstala z domu po zuřivém bombardování a dělostřelecké palbě. Následně jsem korek potáhnul sádrokartonářskou stěrkou, a po vytvrdnutí jsem jehlou vyškrábal jednotlivé cihly. Pak jsem nanesl slabou vrstvu stěrky, čímž jsem vytvořil omítku. Z exteriérové strany hrubší, v interiéru jemnější. Z vnější strany jsem naznačil i průstřely.

Zde vidíte, že v interiéru je struktura omítky mnohem jemnější.
Zkusmé sestavení budoucí scény.
Suť tvoří cihly, kousky sádry, nejrůznější úlomky, a poprašek nastrouhaného černého suchého pastelu. Cihly jsem vtlačil ještě do nezatvrdlé vrstvy sádrokartonářské stěrky. Po jejím vytvrdnutí jsem doplnil další ciihly a poprašek pigmentu, a vše zakapal pipetou přípravkem firmy AK Interactive Fixer štěrku a písku.
To samé jsem provedl i před zdí.
Pohled shora.
Detailní pohled. Dlažební kostka je vymodelovaná z Milliputu, který mi zbyl po tmelení figurky.
Základní nástřik černou Tamiyou XF-1. Bohužel ne úplně dokonalý.
Nástřik podložky. Cihly jsem nejprve nastříkal oranžovočerveným odstínem smíchaným z Tamiyí.
Vzhled podložky po práci s pistolemi.
Jednotlivé cihly jsem pak odlišil pomoci malby štětcem barvami Vallejo v různých směsech a poměrech.
Rozbití jednolitosti cihel na zdi, není třeba se bát ani růžovějších odstínů. Zde wash vše sjednotí.
Vymalování spár mezi cihlami. Záležitost jednoho večera, pevné ruky a kvalitního štětce.
Detailní pohled.
Jako symbol konce jsem použil rozbitý obraz Adolfa Hitlera, jehož dny jsou již pomalu sečteny... Jde o výrobek firmy Plusmodel, rám jsem rozřezal žiletkovou pilkou, sklo jsem zhotovil z krycího sklíčka pro mikroskopování. Jedinou vadou je příliš čitelný rastr tisku... Tady bude muset nastoupit zasypání sutí. Odřeniny na rámu jsou namalované barvou Vallejo.
Vzhled podložky po patinovacích krocích. Zkusmo jsem usadil pušku Kar98k, abych mohl vytvarovat popruh.
Použité přípravky pro patinu. Jako první jsem nanesl na sutiny a cihly ve zdi Dark Wash firmy MIG productions, který jsem následně lehce stíral štětcem zvlhčeným v ředidle téže firmy. Druhým krokem bylo nanesení filtrů na zeď. Provedl jsem je naředěným tmavým washem. Následoval drybrush cihel barvou Revell 35, kterou jsem lehce drybrushoval i zeď. Maltu na cihlách jsem vytvořil směsí pigmentu P039 a lihu. Místy jsem po vyprchání lihu povrch malty tónoval tmavým washem. Následně jsem sutiny lehce zasypal pigmentem MIG productions P039 Industrial City Dirt. Chyběl mi však odstín cihlového prachu. Ze zoufalství jsem musel zakoupit patinátor Agama, který však funguje lépe, než jsem čekal. Nanesl jsem jej do okolí zdi, a rozlámaných cihel. Nakonec jsem oba pigmenty smíchal, a vše ještě jednou poprášil. Opět ale upozorňuji, že s citem! Po tomto kroku jsem povrch viněty zakapal Fixerem štěrku a písku AK Interactive. Na obrazu Adolfa Hitlera jsem k fixaci pigmentů použil ředidlo Tamiya X-20A, protože nezpůsobuje matný povrch, což by bylo na rozbitém skle nežádoucí.
Malbu figurky jsem zahájil trochu netradičně. Prací na Panzerfaustu 60.


Až po Panzerfaustu jsem maloval hlavu.

Malba dokončena.

Malba rukávové pásky Hitlerjugend... No, ten kříž mi trochu ujel.

Všechno sedlo na první pokus, to se mi už dlouho nestalo. Doplněním uměleckého podpisu je projekt dokončen.
Bližší pohled.



Na střenku nože jsem namaloval znak HJ.
Exponovaná místa na figuře jsem zaprášil pigmenty, stejně tak pušku.
Rozbitý obraz zničeného Vůdce, puška mladého bojovníka, a prázdné nábojnice všude kolem... To je obraz bitvy o Berlín.
Prázdné nábojnice jsou vyrobeny z vytaženého rámečku. Klasika...
Krom popisky jsem na podstavec umístil i znak Hitlerjugend. Uznávám, působí to trochu provokativně, ale jde o historický předmět. Přinejhorším to přelepím černým kolečkem.
Zde je pěkně čitelný drybrush na některých z cihel.
Všimněte si stop cihlového prachu na zdi.
Cedule informující o směru, kterým se nachází výdej munice. Ovšem také pod vrstvou suti. Sklad zbraní a munice je zřejmě prázdný, a tak i tato cedule ztratila smysl... Jako vše ostatní.
Chlapec ve svém úkrytu. Neřekl bych, že je starší než já... Ale jeho zbraň je stejně smrtící, jako ta kteréhokoli veterána východní fronty. Teď, tváří v tvář sovětskému tanku křičí na své kamarády: "In Deckung!"
Rusové zřejmě vůbec netuší, že za několik vteřin se jejich tank octne v plamenech. Krutá realita pouličního boje.
A na závěr pohled do tváře mladého bojovníka.
Jelikož jsem dostal od kolegů radu, abych figurku více zaprášil, tak jsem to zkusil. Tohle už je konečná podoba.
A nyní pár slov závěrem. Na vinětě jsem i přes její velmi malé rozměry pracoval téměř měsíc. Je to neuvěřitelné... Opět vím o mnoha chybách, kterých jsem se dopustil, a o nedostatcích, které stále vidím. Ale když se na tento malý projekt dívám jako na celek, svou původní představu jsem splnil, a o to mi šlo. Tvorba suti mě velmi bavila, musím říct, že od dob diorámy Stalingrad jsem pobral hodně modelářských mouder a zkušeností, takže jsem se posunul o hodně dál. Velmi mě potěšilo, že vše šlo dobře, žádné potíže ani při tvorbě podložky, ani s figurkou, jediným zádrhelem bylo sehnání pigmentu, ale nakonec to vyřešil patinátor od Agamy, který mě také příjemně překvapil.
Michal