Někteří z vás si možná ještě vzpomenou, že někdy koncem minulého roku jsem začal pracovat na stavbě modelu tanku Pz. IV verze H, který chci zasadit do stavu 12. Pz. Division Hitlerjugend. Další nápovědou by mohlo být, že jde o letitou a celkem zjednodušenou stavebnici firmy Academy. A právě tyto mínusy zmíněné stavebnice mě lákaly k její stavbě. Od započetí práce uběhlo mnoho času, mnoho se toho stalo a mnoho se toho změnilo. Na tanku se však neudálo vůbec nic a nyní jsem dostal chuť na pořádnou sochařinu a zhotovování vlastních doplňků většinou od nuly. Nebylo tedy nic jednoduššího než sáhnout pro krabici se zbytkem dílů a rozestavěný model do vitríny, začít opět studovat podklady na internetu a vrhnout se do práce.
Vítejte tedy u druhého dílu korejského masakru s intervencí z Japonské Tamiye a pomocí z polského RB Modelu.
Jak napovídá úvodní foto, nebude to nic pro slabší povahy odchované na nových Tamiyách a Dragonech...
První úpravy na vaně podvozku spočívají v zaslepení otvorů pro motorizaci modelu, oddělení motorového prostoru vozidla přepážlpu, jeho vymalování matnou černou barvou a naznačení motoru ze styroduru opět natřeného načerno.
Tmelení a přebroušení inkriminovaných partií...
... tentokrát bylo nutné tmelit i na bocích vany.
Konečně zase přichází brutální zákrok. Celý výfuk se skládá z pěti dílů, ovšem má na sobě nalisované i uchycení, což působí velmi nemodelově. Výfuk jsem tedy slepil, uchycení ořezal, vytmelil vzniklé díry, přebrousil, strukturu výfuku jsem naznačil tupováním Surfacerů 500 a 1000 a konečně, nové uchycení je zhotoveno ze zbytků leptů firmy Eduard. Napasovat výfuk na své místo také nebyl nejsnažší úkol, nicméně povedlo se.
Také je zde již nanesen Zimmerit technikou Milliputu a šroubováku.
Kontrolní nástřik Surfacerem, a... Spokojenost!
I zespoda to vypadá celkem uspokojivě.
Je na čase vrhnout se na přední část vany...
Nově zhotovené tažné zařízení kombinuje původní díly stavebnice, doplňkový set firmy Tamiya a hlavy šroubů Plusmodel.
Zhotovení lišty sloužící k uchycení náhradního pásu z plíšku a nanesení Zimmeritu.
Dpolnění řetízků a čepu do posledního článku rezervního pásu.
"Rezerva" firmy Tamiya s čepem vytvořeným z vytaženého rámečku.
Odvrtání děr pro protažení čepu na opačném konci pásu.
Opět kontrolní nástřik Surfacerem. Po těch všech úpravách a v šedé základovce to vypadá jako Dragon s nalisovaným Zimmeritem! No jo, zas tak moc si nefandím :D.
Dobře, nyní zase něco nudného a zdlouhavého. Začišťování 16 pojezdových a dvou napínacích kol. Kladky jsou naštěstí nepostižené dělící rovinou a hnací kola pocházejí z doplňkového setu firmy Academy.
Zde je patrný důvod výměny hnacích kol. Vlevo je původní díl ze stavebnice, který sice není nejhorší, nicméně tvar zubů není nejsprávnější.
Zde můžete vidět onu doplňkovou sadu vydanou přímo výrobcem stavebnice. Krom opravených hnacích kol obsahuje dva typy kol napínacích a hlavně článkové pásy, jimiž nahradíme gumové ze stavevnice. Navíc cena sady se pohybuje okolo jedné stokoruny, což je výborné.
Jeden z rámečků obsahujících jednotlivé články pásů.
Abychom to však neměli tak snadné, na každém článku na nás čekají dvě stopy po vyhazovačích. Dobrou zprávou nám budiž, že jsou vystupující nad povrch, takže nemusíme zdlouhavě tmelit, stačí pouze odškrábnout skalpelem.
V levé misce jsou články vyštípané z rámečku a v pravé ty již hotové, začištěné a připravené k usazení na tank. Práce na několik večerů... Možná ještě zdlouhavější než začišťování kol.
Po vynaložení nezměrného úsilí... ZAČIŠTĚNO!!!
A teď, co s téměř dvěma stovkami článků dál? Na podložku přichytíme maskovací pásku...
...a klademe na ni jeden článek za druhým. Co je důležité, styčné plochy článků musí být opatřené lepidlem. Nikoli však vteřinovým, ale klasickým rozpouštědlovým. Já jsem použil oranžovou voňavou Tamiyu.
Po uplynutí dostatečné doby pro to, aby pás držel pohromadě, ale zároveň zůstal pružný jej sejmeme z pásky a umístíme na kola. Může se stát, že bude potřeba pár článků odebrat, což ještě jde. Pás vytvarujeme podle kol, vytvoříme průvěsy mezi kladkami a necháme na vozidle vytvrdnout.
Výhodou této techniky je skutečnost, že si pásy můžeme nechat oddělené a pohodlě je tak barvit zvlášť...
Ovšem při pokusu nacpat pás mezi hnací kolo a blatník jsem zjistil, že tato varianta zřejmě nebude pro mě...
Tudíž proběhlo přilepení pásů na pevno ke kolům a barvit se bude v celku... Už jsem to dělal u Pz. II Ausf F a nebyl s tím větší problém.
Dnes by to ode mě bylo vše, v soušasné době pracuji za poslechu Bídníků na horní části korby tanku, tak uvidíme, co z toho vzejde...
Michal
Žádné komentáře:
Okomentovat