K událostem kolem roku 1938 v naší zemi neodmyslitelně patří pohraniční oblasti a tím pádem samozřejmě i hraniční kameny vyznačující průchod státní hranice.
Podle Wikipedie v současné době existují tři základní typy hranečníků s rozměry dle normy ČSN 72 2518, nicméně při výpravě na Kralický sněžník jsem změřil, že tyto rozměry nejsou v praxi úplně dodrženy. Zároveň je z prvorepublikových fotografií jasně patrné, že hraniční kameny měly různorodé velikosti a v systému jejich značení se ztrácím úplně. Některé jsou značené pouze písmeny ČS, bez jakéhokoli čísla, na některých je patrné číslo vyvedené pouze arabskou číslici a iniciála ČS... Jinde je zase označení podobné tomu současnému. Tedy popravdě řečeno, jsem z toho zmaten a několik webů věnujících se této tematice mi také moc nepomohlo. A tak tedy jen reprodukuji to, co vidím na fotografiích. Rozhodně jsem ale chtěl mít hraniční kámen ve své sbírce, jelikož jde o celkem jednoduchou ale velmi zajímavou součást československé histroie i současnoti.
Nyní pár fotek z jeho výroby:
Podle ne zcela jistých rozměrů prvorepublikových hranečníků by bylo možné můj odlitek použít pro měřítka 1:6 až 1:4. Kámen vzniknul odlitím ze sádry do jednoduché formy z polystyrenových desek. Uprostřed sádrového kvádru je polystyrénový hranolek sloužící pro odlehčení a také snižuje spotřebu použité sádry. Také můžete vidět, že jedna strana kvádru je tmavší. Tam mi došla sádra... Jako podstavec jsem použil podmisku pod květináč zakoupenou v Baumaxu. Zvláštní pocit, když platíte za celý nákup 4Kč...
Pomocí smirkových papírů jsem strhnul hrany kvádru a mírně zaoblil hranu horní. Ocelovým kartáčem jsem dále napodobil strukturu kamene a pomocí pečlivě vyměřených úhlopříček jsem určil střed kamene. Tudy prochází státní hranice a zde je třeba vyrýt kříž značíčí její průchod. Další dvě pomocné rysky opět značí průchod hranice, v mém případě rovně.
Naše strana hranice - iniciály ČS.
Zde se nabízelo více možností, nicméně já jsem si vybral Německo, jelikož v té době šlo o největšího agresora a tak nějak ikonickou stranu hrozby. Tedy D jakou Deutschland.
Proces rytí čísla kamane. Dlouho trvalo, než jsem se rozhdnul pro toto číslo, nejprve jsem zvažoval použití značení římskou číslicí/arabskou číslici, jako je tomu u kamenů hlavních, ale pak jsem našel fotografii kamene s vysekaným číslem 30, a tak jsem si řekl, že se toufto fotografií nechám inspirovat a použil jsem číslo o jednu větší.
Jak vidíte, vše jsem si rozměřil, určil střed strany, ale... Zase jsem nepočítal s tím, že jednička je užší než trojka, takže ve výsledku číslice působí, že je od pravého okraje dále, než od levého.
Hotovo
Dokončený hraniční kámen připravený k penetraci žředěným bezbarvým lakem.
Zde je již kámen po napuštění několika vrstvami laku. Do podmisky jsem vyříznul otvor pro zapuštění kamene a vylil ji sádrou.
Kámen jsem do zahloubení přilepil Herkulesem a ze styroduru kolem něj naznačil terén. Podobné nevrstvení zeminy jsem odpozoroval u několika kamenů právě při výpravě na Kralický sněžník. Styrodur je dále potažen vrstvou toaletního papíru a zpevněnou napuštěním zbytku zředěného laku pro penetraci kamene.
Na takto připravený podklad jsem nanesl sádrokartonářskou stěrku a posypal ji směsí statické trávy, hlíny, kamínků, větviček, kořínků, mechu, nadrceného dřeva a spousty dalších přírodnin. Ještě před zaschnutím stěrky jsem vše napustil zředěným bezbarvým lakem na dřevo pro lepší fixaci částic.
A nyní je vše připraveno k barvení.
Podstavec jsem nastříkal černou barvou ze spreje a vymasoval jej. Zbytek je kompletně překryt matnou černou akrylovou Tamiyou XF-1. A na zbytek se podíváme zase příště!
Michal Trlica
Žádné komentáře:
Okomentovat