Michalovy modely: General der Artillerie Helmuth Weidling

General der Artillerie

Helmuth Otto Ludwig Weidling

K výročí osvobození od fašismu jsem slíbil speciální model, který bude s tímto dnem nějak spojen. Příznivce soudruhů osvoboditelů z východního bloku asi zase nepotěším, nicméně Helmuth Weidling byl natolik rozumným generálem, že se shodl se svým štábem a dokonce s velením Rudé armády na ukončení bojů v Berlíně. Sám totíž dobře věděl, že další odpor je úplně k ničemu a dostat se z Berlína ven znamená jen probít se z kotle do kotle.

Weidling na portrétu z roku 1943.

Helmuth Weidling se narodil 2. 11. 1891 v Halberstadtu.

Roku 1911 nastoupil do Německé Císařské armády a v hodnosi poručíka působil u vzducholodí, jeho účast v 1. světové válce není známa, avšak víme že získal EK I. i II.. Po válce zůstal v Reichsheeru a stal se velitelem 3. baterie 4. dělostřeleckého pluku. Jako velitel 56. dělostřeleckého pluku se účastnil invaze do Polska v roce 1939. Později se stal velitelem dělostřelectva u XL. tankového sboru a s touto jednotkou prodělal bitvu o Francii a operaci Barbarossa. Začátkem roku 1942mu bylo svěřeno velení 86. pěší divize, kde zůstal až do podzimu 1943. Od 10. dubna 1945 se stal velitelem LVI. tankového sboru se kterým seúčastnil obranných bojů na vrchovině Seelow. Jeho sbor však byl donucen tlačící Rudou armádou ustoupit k Berlínu. Když se Hitler dozvěděl že Weidling ustoupil, 22. dubna 1945 vydal rozkaz k jeho popravě. Weidling tedy nemarnil čas a se svým pobočníkem se jel nechat popravit k Führerovi do jeho bunkru. Když však Weidling vypověděl jaká je situace, Hitler jej nechal žít a jmenoval jej velitelem obrany Belína. Po vůdcově sebevraždě už nebylo na co čekat a tak generál Weidling nečekal a svolal poradu svého štábu. Ta měla probíhat takto:

1. května 1945 ve 21.30 svolal jsem pracovníky štábu LVI. tankového sboru a štábu berlínské obrany, aby se rozhodlo, zda se štáb pokusí prorazit si cestu z Berlína, anebo se vzdá Rusům; prohlásil jsem, že další odpor nemá smyslu a probojovávat se z Berlína ven, znamená dostat se z "kotle" do "kotle". Všichni pracovníci štábu mě podpořili a v noci na 2. května byl plukovník von Dufving vyslán jako parlamentář k Rusům se zprávou, že německá vojska zastavují odpor. Situace v Berlíně byla taková, že třebas jsem byl velitelem obrany Berlína, po tomto rozhodnutí cítil jsem se bezpečným jedině u Rusů.

Slova Helmutha Weidlinga z výpovědi náčelníku rozvědky1. Běloruského frontu generálmajora Trusova.

Jako všichni ostatní váleční zajatci byl odveren do SSSR, konkrétně do zajateckého tábora ve Vladimiru a 17. 11. 1955 zde zemřel na srdeční selhání.

Fotografie Weidlinga z bojů o Berlín.

Scéna z filmu Pád třetí říše, ve které Weidling vyhlašuje kapitulaci.

Weidlinga jsem si vybral právě proto že se přímo účastnil obranných bojů, pohyboval se jen kousek za frontovou linií, která se navíc na přelomu dubna a května 1945 rychle posunovala. Vidina figurky generála se zlatými insigniemi na zašpiněné polní blůze nižší kvality pro mužstvo se mi líbila čím dál více a tak jsem vyštípal z rámečku německého důstojníka od Tamiye, nahradil hlavu výliskem ukrajinské firmy ICM a balo téměř hotovo.

Foto:

Figurka je výrobek japonské Tamiye, hlava je převzaná z německého generála od firmy ICM. Límcové výložky jsou lepty firmy Eduard, nárameníky jsem použil z planžety Alliance Model Works a miniatury stužek nad levou náprsní kapsou jsou z vytařeného rámečku, který jsem zploštil v ohýbačce leptů. Pouzdro pistole Walther PPK je od firmy Dragon.

Leptané nárameníky.

Pouzdro pro pistoli Walther PPK. Ta byla mezi generáli oblíbená díky malé velikosti a její nízké hmotnosti.

Malbu akrylem vždy zahajuji na bílý matný povrch, nejlepší je Tamiya XF-2.

Zde už detail na obličej a medaile hotové figurky. Stuha k medaili východní fronty 1941/42 je malovaná štětcem, stejně jako miniatury. Ritterkreuz s dubovou ratolestí a meči je lept od firmy Alliance Model works, stejně tak spona k EK I a obtisky nárameníků a límcových výložek. EK I. a DK (Německý kříž) ve zlatě jsou lepty firmy Eduard. Odznak na levé kapse pod EK I. je z za službu u vzducholodí, vyrobil jsem jej z drátku a vytaženého rámečku.